Medaile nejsou všechno: Samsung pomáhá na hrách v Dakaru objevit mladým sportovcům budoucnost

Olympijské hry mládeže jsou v plném proudu, konají se v senegalském Dakaru od 31. října do 13. listopadu. 2700 mladých sportovců se na nich utkává v pětadvaceti sportech, vůbec poprvé se olympijský podnik koná v Africe.

Samsung je globální partner olympijských i paralympijských her, a tím pádem podporuje i mládežnickou olympiádu. Konkrétně přináší technologii Games with Galaxy, k níž patří například fotografování selfíček na stupních vítězů (Victory Selfie), speciální streamované pořady nebo také zážitkový prostor Samsung Open Station v olympijské vesničce. Firma je partnerem olympiády mládeže již od prvního ročníku v Singapuru 2010 a na letošních dakarských hrách nenabízí jen moderní technologii, ale také podporu mladých sportovců v jejich osobním růstu.

Na tom, aby se dostali na dakarské hry, museli mladí sportovci usilovně pracovat celé roky. Během nich zažili spoustu důležitých okamžiků, které je pomohly dostat na sportovní vrchol – překonávali překážky, pracovali na své odolnosti a zjišťovali, na čem všem kromě vytoužených výsledků v životě záleží.

Právě proto Samsung uspořádal 3. listopadu ve zmíněném prostoru Samsung Open Station mentoringové setkání s názvem Beyond the Medal: Your Journey Shapes What Comes Next (Medaile nejsou všechno: Na tom, co zažijete, závisí vaše budoucnost). Na setkání dorazili bývalí olympionici, cílem bylo vzbudit ve sportovcích nové generace hrdost, dodat jim motivaci a oslavit ducha otevřenosti, která je základem veškerého olympijského úsilí Samsungu.

▲ Mentoringové setkání v Samsung Open Station (foto IOC/ Franco Arland)

S mladými sportovci se osobně setkali tři renomovaní olympionici – dva sportovní vzory Mezinárodního olympijského výboru¹, senegalský vodní slalomář Jean-Pierre Bourhis (31) a ugandská plavkyně Jamila Lunkuse (29), a s nimi držitel bronzové medaile v tenisu Marcus Daniell (36) z Nového Zélandu.

▲ Zleva Jean-Pierre Bourhis (Senegal, vodní slalom), Jamila Lunkuse (Uganda, plavání) a Marcus Daniell (Nový Zéland, tenis). (Foto Getty Images)

Celou akci moderovala Lefa Makgato, CSR manažerka v Samsung Electronics Africa. Se třemi mentory se setkalo 28 mladých sportovců ze 12 zemí. Zkušenější kolegové mladým líčili, co při přípravě na vrcholné sportovní podniky zažívali a co to s nimi udělalo. Vyprávěli si také o tom, jak si sportovci představují svůj život mimo tréninky a závody.

Cesta je volná, najdi tu svou

Lefa Makgato se na úvod mentorů zeptala na počátky jejich olympijských dobrodružství.

Jean-Pierre Bourhis reprezentoval Senegal v roce 2016 v Riu a o pět let později v Tokiu, natočil také známé video Voices of Galaxy: Paddling for the Future. Jeho olympijský sen nabral pevný tvar v roce 2008, kdy v Pekingu získal bronzovou medaili na kajaku Benjamin Boukpeti z Toga.

„Už jako kluk jsem si tedy uvědomil, že se na stupně vítězů může dostat i kanoista z Afriky,“ vysvětluje. „A v Riu v roce 2016 se mi sen o účasti na olympiádě splnil. Teď je mým úkolem pomáhat ho plnit ostatním.“

▲ Jean-Pierre Bourhis ze Senegalu, oficiální sportovní vzor MOV, na mentoringovém setkání Samsungu. (Foto IOC/ Franco Arland)

Jamila Lunkuse debutovala na olympijských hrách v patnácti letech. K plavání ji přivedlo spíš kamarádství než ambice. „Na olympijské medaile jsem moc nemyslela,“ komentovala to. „Bavilo mě trávit čas společně s přáteli, díky tomu jsem si ten sport zamilovala.“

Daniell na olympiádě v Tokiu 2020 ukončil období trvající 109 let, během kterého Nový Zéland čekal na olympijskou tenisovou medaili. Ve čtrnácti se rozhodoval mezi tenisem a fotbalem, kurty zvítězily. „Fotbal jsem taky miloval, a když už jsem se ho musel vzdát, bylo mi jasné, že tenisu musím dát všechno.“

Jak překonávat hranice aneb výzvami se člověk učí

Hovor se pak stočil na největší překážky, s nimiž se mentoři ve své kariéře museli utkat.

V Senegalu na divokou vodu prakticky nenarazíte, proto si musel Bourhis vybudovat tréninkové zázemí ve Francii. Na plný úvazek přitom pracuje jako technik v opravně elektroaut. „Jako technik vidím v překážce problém k řešení, nikoli nepřekonatelnou bariéru,“ vysvětluje. „Trénovat chodím před prací, v polední pauze nebo večer. Vím, čeho chci dosáhnout, to mě udržuje v chodu.“

Jamila Lunkuse otevřeně popisovala, jak se jí před olympiádou v Riu v roce 2016 zmocnila úzkost. „Tak usilovně jsem se soustředila na kvalifikační časy, až mi z plavání přestalo dělat radost. Musela jsem si vzít volno a s odstupem se podívat, čím si zrovna procházím a jakou pomoc nejvíc potřebuju. A právě kvůli tomu jsem se do Ria nakonec dostala.“

▲ Jamila Lunkuse z Ugandy, oficiální sportovní vzor MOV, na mentoringovém setkání Samsungu. (Foto IOC/ Franco Arland)

Marcus Daniell popisoval, jak si v roce 2022 zranil koleno a skoro dva roky vůbec nemohl hrát. „V tomhle období mi pomohlo, že můj svět netvořil jenom tenis. Každému někdy něco nevyjde. Vydrží ti, kteří se po pádu naučí zase vstát a pokračovat.“

Sportem život nekončí aneb jak se ze zkušenosti stane příležitost

Nakonec se moderátorka zeptala, co ze svého sportovního života si olympionici nesou coby poselství do další životní etapy.

Bourhis se zapojil do práce v neziskovém sektoru a pomáhá v Senegalu v širším prosazování kanoistiky. „Postupujeme krok za krokem, hodně pomáhá, že stavíme kanoe přímo v Senegalu. Díky tomu jsou levnější, vytvářejí se nová pracovní místa a pomáháme budovat novou tradici. Chci dát lidem z příští generace do rukou nástroje, aby si mohli rozhodnout o svém životě sami.“

Jamila Lunkuse pracuje jako mládežnická trenérka, působí také v Komisi sportovců Mezinárodní plavecké federace a přesvědčuje mladé plavce, že cílové časy nejsou v životě to nejdůležitější: „Lidská hodnota není daná výsledkem v závodě.“

Podobný názor má i Daniell, člen sportovní komise Mezinárodního olympijského výboru a zakladatel neziskové organizace High Impact Athletes, která propojuje sportovce s dobročinnými spolky. „Doporučuju najít si i jiný cíl než osobní úspěch. Mně to vždycky pomáhalo.“

▲ Marcus Daniell z Nového Zélandu, olympijský medailista z Tokia v roce 2020, na mentoringovém setkání Samsungu. (Foto IOC/ Franco Arland)

Příležitost pro příští generaci

▲ Setkání moderovala Lefa Makgato, CSR manažerka v Samsung Electronics Africa. (Foto IOC/ Franco Arland)

Celou akci uzavřela svým vlastním příběhem moderátorka Lefa Makgato. Vyrůstala na etnicky pestrém předměstí v Jihoafrické republice a počítač poprvé na vlastní oči viděla až v osmnácti letech v jedné škole v síti Solar Powered Internet Schools, které v zemi provozuje Samsung. Následně získala práci v Samsung Electronics Africa, kde v současné době vede CSR programy v celoafrickém měřítku. Mezi ně patří i iniciativa Solve for Tomorrow, která dává nastupujícím generacím přesně ten druh příležitosti, jaký kdysi pomohl i Lefě samotné. Na vlastní kůži zažila, jak může jedna taková příležitost změnit celý život člověka, a tím pádem měla i ona mladým sportovcům co říct.

„Vím z první ruky, jak skvěle dokáže přístup k moderním technologiím a vzdělání otvírat dveře všeho druhu. To, kde jste dnes, vás v rozletu nijak neomezuje. Chceme podpořit mladé sportovce, aby se nebránili novým nápadům a zjistili, jakým způsobem můžou sami ovlivnit vlastní budoucnost.“

▲ Zleva Jamila Lunkuse, Jean-Pierre Bourhis a Marcus Daniell v Samsung Open Station. (Foto IOC/ Franco Arland)

[1] Sportovní vzory Mezinárodního olympijského výboru (ARM) jsou součástí Olympijských her mládeže již od Singapuru 2010. Zkušení olympionici, které pro jednotlivé sporty vybírají mezinárodní federace, přijíždějí do dějiště her, aby se s mladými sportovci setkávali a vedli workshopy na různá témata, k nimž patří třeba řízení kariéry a prevence zranění. Pomáhají tak mladým sportovcům v budoucím rozvoji.