Zástupci generace Z – prý jsou křehcí jako sněhové vločky a vyrostli s mobilem v ruce. Díky tomu jsou ale také citliví, empatičtí a umí nad problémy současného světa přemýšlet jinak. Pod správným vedením dokáží vymyslet projekty, které změní svět. „Mladí lidé mají skvělé inspirativní nápady, jak propojovat technologie se světem, ale chybí jim zkušenosti, trpělivost věci dotáhnout do konce a hlavně odborný mentoring dospělých. Když jim toto poskytneme, pak se dějí věci! Návrhy na vlastní prospěšné projekty nám do 5. ročníku programu Samsung Solve for Tomorrow poslalo 118 středoškolských týmů, z nich jsme nyní vybrali TOP 30, ve kterých vidíme slibný potenciál, osm ze Slovenska, 22 z Česka,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR programů společnosti Samsung.

Během ledna čeká studenty intenzivní workshop na kreativní metodiku Design Thinking a další práce na jejich projektech. Osmiměsíční program končí v dubnu prezentací deseti nejlepších týmů před odbornou porotou a vyhlášením vítězů. „Dřív mezi nápady převažovaly hlavně mobilní aplikace, které účastníci vymýšleli a programovali. Nyní, s rozmachem nástrojů umělé inteligence a 3D tisku, už se studenti nebojí ani složitějších hardwarů, dronů a vymýšlí komplexní řešení pro udržitelnější společnost. Studentské projekty jsou pro technologické firmy nadmíru zajímavé a hledají mezi nimi nové talenty. Pro mladé inovátory tak může být účast v programu cestou, jak získat pozornost odborníků doma i v zahraničí, a není výjimkou, že se nahodilý nápad ze studentského programu rozvine do úspěšného startupu,“ poukázal Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech).

Vize českých teenagerů, jak zlepšit budoucnost, se letos dotýkají tří hlavních oblastí

PSYCHICKÁ POHODA

Velké množství letošních projektů v programu Solve for Tomorrow se zaměřilo na prevenci duševního zdraví a dostupnost psychologické pomoci. „Věděli jste, že většina středoškoláků trpí dlouhodobě depresemi nebo úzkostmi a že nevyhledá odbornou pomoc? Ne proto, že by ji nepotřebovali, ale proto, že se bojí stigmatu, reakce okolí nebo jednoduše toho, že si toho někdo všimne. A tak zůstávají na své potíže sami, protože současné nástroje jako schránka důvěry jsou nefunkční, nediskrétní a neumožňují dialog,“ potvrzují kluci z týmu ZenMind ve svém videu palčivý problém své generace. A hned ukazují vlastní řešení – mobilní aplikaci, která studentům zaručuje anonymitu a škole data pro včasnou intervenci.

Mezi dalšími nadějnými projekty pak nalezneme například náramek pro zmírnění ataků paniky nebo aplikaci spojující osamělé lidi skrze cestování. „Silným tématem je pro studenty také bezpečnost a kyberbezpečnost, navrhují systémy pro detekci ohrožení v budovách nebo vymýšlí hravé a zároveň vzdělávací nástroje pro rozpoznávání dezinformací a fake news,“ doplnila Zuzana Mravík Zelenická.

ZELENĚJŠÍ SVĚT

Dlouhodobě populární jsou u studentů ekologická témata. Hojně si všímají skomírající přírody a opět nabízejí technologická řešení. Ve svých projektech spoléhají především na intenzivní sběr a analýzu dat v terénu pomocí chytrých dronů. „Velké téma je nakládání s odpady. Představte si koš, který sám správně vytřídí odhozený odpadek, čímž zefektivní proces recyklace. Jiný tým zase nabídl řešení, jak přeměnit staré notebooky a počítače na bezpečné osobní cloudové servery a snížit tak množství elektroodpadu,“ popsala CSR manažerka Samsungu.

INKLUZIVNÍ SPOLEČNOST

V kategorii inovací Pro lepší život kolem nás bylo častým tématem studentských projektů odstraňování bariér pro lidi s handicapem. „Studenti mají často sami kamarády se zrakovým nebo tělesným postižením a vnímají, jaké překážky musí každý den překonávat. Například tým PelePapa letos vyvíjí projekt na propojení sportovních trenérů a lidí se zdravotním postižením, kteří chtějí sportovat. Tým Revidu se zase věnuje technologii pro analýzu a předčítání webového obsahu, která usnadní přístup k informacím nevidomým a slabozrakým. Mezi TOP 30 je také projekt týmu Ofiko na elektronickou propisku s AI usnadňující práci dysgrafikům,“ vyjmenovala Zuzana Mravík Zelenická.

Zajímavostí jsou studentské projekty na podporu pohybu, jelikož jak uvádí tým Walk2Capture, víc než polovina jimi dotázaných mladých lidí nachodí denně méně než čtyři tisíce kroků. „Změnit to podle studentů může gamifikace procházek, na níž budou lidé dobývat svá území. Jiné projekty cílí na pohodlí při sportu, například chytrou vložkou do bot, která měří běžcům parametry výkonu, nebo sportovní bundou, jejíž materiál dokáže využít pohyb a sluneční světlo pro dobití menších zařízení či udržení člověka v teple,“ shrnula Zuzana Mravík Zelenická.

Donedávna podíl mladých podnikatelů v Česku zvolna klesal, v loňském roce se ale situace změnila. Otěže přebrali hlavně ti nejmladší, zástupci silné populační generace Z (lidé narození zhruba v letech 1997 až 2012). „V každé společnosti mají mladí lidé potenciál stát se tvůrci nových řešení. Nyní navíc vyrostla generace, pro kterou je zásadní, aby jim práce dávala smysl, nebojí se technologií a chtějí je efektivně využívat. Práci nehodlají věnovat všechen svůj čas, musí jim dávat smysl. Záleží jim na životním prostředí, lidských vztazích a jsou ochotní se neustále rozvíjet, objevovat.  To vše jsou ideální předpoklady k realizaci vlastních projektů. Když jim dáme příležitost prezentovat své nápady firmám a propojíme je se zkušenými lidmi z praxe, získají rozhled, sebevědomí a o to snáz úlohu inovátorů, kteří přispívají k formování pracovního trhu i společnosti, převezmou,“ míní Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung, která v Česku realizuje rozvojový program pro studenty Samsung Solve for Tomorrow.

Projekty studentů, které pomáhají

Osmiměsíční program pro podnikavé středoškoláky se od své premiéry v Česku v roce 2021 setkává s rychle rostoucím zájmem studentů. „Pokud mají mladí lidé chuť a motivaci do vlastních technologických projektů, v programu Solve for Tomorrow mají šanci předvést je profesionálům z oboru, získají jejich zpětnou vazbu, zkušenosti, jak funguje pracovní trh, i cenné kontakty. Není výjimkou, že účastníci ve svých projektech dál pokračují i po skončení programu, což nesmírně rádi vidíme a podporujeme,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická.

Pro představu, v uplynulých ročnících studenti ve věku od 15 do 19 let zkonstruovali například systém na ochranu elektrokol před krádeží nebo prototyp chytrého patníku, který může zvýšit bezpečnost na silnicích. Nejlepší tým loňského 3. ročníku vyvinul brýle pro nevidomé, které díky vsazené kameře s AI umí svému uživateli hlasově popsat věci v okolí.

Letošního 4. ročníku programu Samsung Solve for Tomorrow, který nese téma AI: Cesta k udržitelnější budoucnosti?, se účastní 230 studentů v 103 týmech. „A opět se nám potvrzuje, jak kreativní a vynalézaví dokážou středoškoláci být. Není pravda, že kvůli AI už ‚nemají potřebu přemýšlet‘, naopak nám ukazují, jak dokáží novou technologii přirozeně využít k tomu, aby skutečně vylepšila životy nás všech,“ poukázala Zuzana Mravík Zelenická.

Potenciál mladých ve firmách

Podle majitelky personální agentury Advantage Consulting Olgy Hyklové má tzv. generace Z nejen odvahu, ale také nástroje měnit pracovní prostředí k lepšímu. „Jsou otevření technologiím, aktivně využívají AI a podporují rychlé zavádění inovací. Z jejich nápadů a digitální zdatnosti mohou firmy jen těžit. Znalosti ze školy studentům a absolventům obvykle nechybí, ale praxe ukazuje nedostatky v měkkých dovednostech, jako je týmová kooperace či zvládání stresu. Tento přechod jim pomáhají zvládnout trainee programy a mentoring, studentům umožňují získat zkušenosti a lépe se adaptovat na reálné pracovní prostředí. Pro firmy jsou pak efektivním nástrojem, jak mladé lidi zapojit do pracovního procesu a využít jejich potenciál,“ potvrdila. Klíčem k úspěchu je podle Olgy Hyklové nabízet mladým lidem moderní formy spolupráce, smysluplné projekty a podpořit jejich osobní růst.

Kouzlo úspěchu – Design thinking

Zvýšený zájem mladých lidí o seberozvoj a talentové programy sleduje ve své práci také osobní koučka Karolína Harries. „Ze vstupu na pracovní trh má mnoho studentů obavu. Nevěří si, neznají své silné stránky, neví, jak je komunikovat firmám. Bohužel se v řadě škol stále soustředí na dorovnání toho, v čem silní nejsme, a na rozvinutí silných stránek už nezbývá prostor. Potkáte-li se ale s mladými lidmi v nějakém rozvojovém programu, zjistíte, jak jsou motivovaní a velmi oceňují skutečné vzdělávání do praxe,“ uvedla.

Mladí inovátoři v programu Samsung Solve for Tomorrow se například seznámí s metodou Design Thinking, která je funkčním nástrojem pro jakoukoli profesi i život v soukromí. Umožňuje vcítit se do myšlení ostatních lidí, rozpoznat jejich potřeby a nalézt efektivní a užitečné řešení ke zlepšení stavu věcí. „Je jedno, jestli vyvíjíte produkt pro zákazníky, anebo plníte úkoly od zaměstnavatele, vždy je třeba na situaci empaticky nahlédnout perspektivou druhé strany a pochopit její požadavky. Chce po vás šéf prezentaci? Vyplatí se doptat na její účel, užitek, který má přinést, pro koho je určena, jak bylo téma prezentováno v minulosti, co fungovalo, co ne? Kdo je posluchač, co ho zajímá, na co může slyšet, jaký je jeho problém, který řeší? Podobně jako je třeba uvažovat v začátcích všech byznys plánů. Metoda Design Thinking má pět přesných bodů, které při správném užití vedou k úspěchu, rozvíjí kreativitu a učí vyrovnat se s chybou,” popsala školitelka Karolína Harries.

Zvlášť mladým lidem, kteří hýří nápady, ale zatím jim chybí zkušenosti, může tato světově uznávaná metoda pomoci v rozjezdu jakéhokoli projektu. „Design Thinking není jen výdobytkem rozvojového programu, odráží praxi, kterou všechny úspěšné start-upy a podnikatelské nápady musely zákonitě projít, aby správně odhadly svůj produkt a svého zákazníka. Jedná se o metodu, která se dá uplatnit ve všech oblastech života, v zaměstnání i podnikání, proto do ní plánujeme zasvětit také učitele, kteří mají velký vliv na přípravu a motivaci studentů v kariérním rozvoji. Na podzim už proběhly první dva 6hodinové workshopy pro středoškolské učitele v Praze a Bratislavě a na základě poptávky chystáme další,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická.

Tab 1: Vývoj počtu mladých podnikatelů v Česku (vždy se jedná o 3. čtvrtletí roku)

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Na středních školách nyní studují poslední ročníky tzv. generace Z, která označuje lidi narozené zhruba v letech 1997 až 2012. Jde o první generaci, která nepoznala svět před internetem a s moderními technologiemi doslova vyrostla. S tím souvisí i její přístup ke vzdělávání. „Dnešní náctiletí mají chuť se učit, ale místo textů v učebnicích preferují krátká videa, interaktivní aplikace, tematické online kurzy nebo e-learningové platformy. Informace jim nechybí, o to víc žádají praktické zkušenosti. V mimoškolních vzdělávacích programech na rozvoj podnikavosti meziročně přibylo 14 procent středoškoláků, a to i díky rostoucí podpoře pedagogů,“ uvádí ředitel neziskové vzdělávací společnosti Junior Achievement Martin Smrž.

Celosvětově jsou zástupci „ztracené“ generace nejpočetnějšími ročníky. A za pár let ovládnou pracovní trh. Většina českých studentů má ale z přechodu do praxe obavy a jejich nespokojenost s úrovní školní výuky dlouhodobě sílí. V průzkumu JSNS z roku 2023 udělila téměř čtvrtina žáků (22 %) své střední škole známku čtyři nebo pět. Hlavním důvodem bylo tvrzení „co se učíme, nevyužiji v reálném životě“ (56 %). „Mladí lidé chápou důležitost vzdělání, ale školní výuka jim buď nestačí, anebo ubírá motivaci. V dynamickém programu, po boku odborníků z firem, kde si mohou vše osahat a po svém zkoumat, obvykle ožijí. Sami učitelé jsou občas překvapení, jakých výsledků v mimoškolních projektech dosahují studenti, které ve třídě považovali za průměrné,“ potvrdila Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR programů společnosti Samsung.

Její globální rozvojový program Solve for Tomorrow se pro české a slovenské studenty otevírá už počtvrté. Účastníci se do něj hlásí s inovativními nápady, jak pozitivně ovlivnit velkou skupinu lidí, a během šesti měsíců pracují na vlastním prototypu produktu, aplikace či služby. V soutěžním programu se učí přemýšlet nad potřebami trhu a zdokonalují své „futureskills“. „Do programu jsme s týmem vstupovali přesvědčení, že chceme vyřešit recyklaci použitých PET láhví na škole. Napadlo nás vyrábět z nich filament do 3D tiskáren. Sestavili jsme si EKO-řezák a EKO-svářečku a začali s výrobou. Program nás ale naučil přemýšlet ještě dál, a když jsme se jednou vraceli ve tmě autem, po silnici kousek za Prahou, kde chyběly patníky a jako řidič jsem měl problém vidět okraje vozovky, zrodil se nápad, co kdybychom z našeho filamentu zkonstruovali chytrý a udržitelný rozsvěcující se patník,“ popsal Miloš, člen vítězného týmu z roku 2023.

Studenti pražské obchodní akademie tehdy přesně naplnili smysl programu – „vnímáte ve svém okolí nějaký problém, který by se dal řešit pomocí technologií? Nebojte se jít do vlastních projektů“. „Účastníci se v programu seznámí s principy výzkumné metodiky Design Thinking, která je založena na pochopení potřeb cílové skupiny a jejich naplnění. Poznají, jak důležité jsou rozsáhlé průzkumy mezi respondenty, zjištění jejich mínění a následné testování, které opět prověří, zda má nápad potenciál uspět mezi lidmi. Půlroční program zahrnuje tři webináře na aktuální témata jako AI, dva workshopy na praktické využití metody Design Thinking, podporu mentorů i finálové prezentace před odbornou porotou. Studenty program nic nestojí, pouze jejich čas,“ přiblížila Zuzana Mravík Zelenická.

V uplynulých třech ročnících programu vznikly projekty jako bezpečnostní systém proti krádeži elektrokol, aplikace na sledování znečištění ovzduší, sběrné boxy pro recyklaci jednorázových e-cigaret, interaktivní čtečka nebo brýle s AI pro nevidomé. „Umělá inteligence bude brzy zasahovat do mnoha našich činností a mladí lidé ji už přirozeně využívají. Ve 3. ročníku programu figurovala AI ve zhruba třetině přihlášených projektů. Jako téma pro 4. ročník jsme proto zvolili AI: Cesta k udržitelnější budoucnosti?,“ doplnila Zuzana Mravík Zelenická.

S nápadem na inovaci, která pomocí AI předchází digitálnímu vyloučení seniorů, zaujal mezi finalisty 3. ročníku také Jakub. Programu se účastnil už podruhé a podle svých slov v něm sbíral zkušenosti k podnikání. „Všímám si, že hodně mých kamarádů z gymnázia se bojí dělat chyby. Je to pochopitelné, protože jejich největší prioritou je škola, která často klade důraz na dobré výsledky a staví se negativně k chybám. V programu Solve for Tomorrow jsou chyby klíčem k učení a růstu, můžeme v něm objevovat a tvořit něco reálného, co může mít pozitivní dopad, nejenom hrát Minecraft. I když pro mě už soutěž skončila, ve svém projektu AI pro seniory pokračuji. Mým cílem je vytvořit nástroj, který pomůže seniorům nejen překonávat různá nebezpečí internetu a neznalosti technologií, ale časem jim může dělat i společníka na obyčejné povídání, třeba skrze pevnou linku. Nyní jsem navázal spolupráci s Nadací Krása pomoci a chystám se na rozsáhlé testování,“ pochlubil se student pražského gymnázia. Letos bude maturovat.

Registrace do bezplatného programu je možná online na www.solvefortomorrow.cz do 15. listopadu 2024.

▲ Zleva Jakub Aldorf, Hee-jin Kim, Patrik Švoma a Jakub Kužel, setkání proběhlo v Olympic rendezvous @ Samsung | Champs-Elysees 125

Samsung sdílí vizi paralympijského hnutí a usilovně se věnuje odstraňování překážek ve sportu i v dalších oblastech, a právě proto je již od Turína v roce 2006 globálním partnerem paralympijských her. Od té doby prošly jak samotné hry, tak i technologický svět bouřlivým vývojem, a na letošní paralympiádě v Paříži tak Samsung mohl se svými mobilními technologiemi nabídnout sportovcům i fanouškům jedinečné zážitky a možnosti.

Hlavní heslo Samsungu pro letošní pařížské hry znělo Otevřenost vždy vítězí. Samsung vyjadřuje pevné přesvědčení, že s otevřenou myslí se každý nový zážitek stává smysluplným úspěchem, a ztělesněním této teze jsou právě úchvatné výkony sportovců na pařížských hrách. Kromě toho Samsung pevně věří v sílu moderních technologií při vytváření inkluzivnějšího světa.

Technologie, která dává uživatelům nové možnosti, je také hlavním námětem rozvojového programu Solve for Tomorrow. Jde o soutěž pro středoškolské studenty, kteří dostali dobrý nápad a rádi by pomocí technologických inovací vylepšili život ostatním, jen zatím nevědí jak. Během osmi měsíců absolvují sérii odborných workshopů a mentoringu od profesionálů, aby mohli na svých představách pracovat a dovedli je k prototypu reálného produktu nebo služby.

▲ Studenti hovoří o svých aktivitách a zkušenostech z programu Solve for Tomorrow s goalballistkou Hee-jin Kim

„Program Solve for Tomorrow funguje na stejném principu jako partnerství s olympijskými a paralympijskými hrami. Technologie můžou otevírat cesty k velkým úspěchům i ke zdánlivě malým každodenním vítězstvím. V Samsungu se snažíme umožnit co největšímu počtu lidí, aby z těchto technologií měli prospěch,“ vysvětluje Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka Samsung Electronics pro Česko a Slovensko.

Studenti chtějí pomáhat zrakově postiženým

Obě vize se potkaly na letošních paralympijských hrách v Paříži, kde vítězové minulého ročníku Solve for Tomorrow představili svůj projekt pomoci zrakově postiženým v každodenním životě. Autory projektu jsou Jakub Aldorf, Patrik Švoma a Jakub Kužel z Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy ve Žďáru nad Sázavou.

„Jednou z hlavních překážek, s níž se zrakově postižení lidé potýkají, je orientace v neznámém prostředí. Díky našemu projektu si můžou udržovat podstatně lepší přehled o tom, kde se aktuálně nacházejí,“ vysvětluje jeden z autorů Jakub Aldorf.

Paralympionička Hee-jin Kim ocenila ambice a nasazení studentů

Když se Hee-jin Kim dozvěděla o studentském projektu v rámci rozvojového programu Samsungu, udělalo to na ni velký dojem a ráda autorům poskytla cennou zpětnou vazbu.

▲ Hee-jin Kim z jihokorejského paralympijského týmu si s vítězi programu Solve for Tomorrow povídala o jejich projektu i o touze odbourávat překážky

Jihokorejská goalballistka a ambasadorka týmu Samsung Galaxy neúnavně usiluje o inkluzivitu a lepší přístupnost ve sportu i ve společnosti obecně. Její vytrvalost a odhodlání jí pomáhají plnit její nejen vlastní cíle, ale zároveň inspiruje i mnoho dalších lidí, aby se do toho pustili se stejnou vervou jako ona. Zrak jí už dětském věku těžce poškodil glaukom, ale Hee-jin nikdy neslevila ze svých snů – stala se zpěvačkou a posléze i herečkou v muzikálech. Na střední škole začala hrát goalball, hru určenou výhradně pro nevidomé či zrakově postižené sportovce. Dnes je kapitánkou jihokorejského týmu a vedla ho i na pařížské paralympiádě, na kterou se Jižní Korea kvalifikovala poprvé po 28 letech.

„Účel programu Solve for Tomorrow mě doopravdy oslovil, ráda jsem se setkala s vítězi předchozího ročníku,“ prohlásila Hee-jin Kim. „Technologie hrají důležitou roli ve vytváření otevřeného a přístupného světa, to vím jako paralympionička i z každodenního života. Program Solve for Tomorrow má podle mě obrovský potenciál.“

„Cílem paralympijského hnutí je umožnit postiženým sportovcům, aby dosáhli skvělých výsledků ve svých sportech, a zároveň podpořit společenskou transformaci,“ dodala Hee-jin Kim. „Je úžasné setkat se inovátory nové generace, které Samsung podporuje v jejich snaze vytvářet lepší svět a uskutečňovat potřebné změny.“

▲ Zuzana Mravík Zelenická (vpravo) používá funkci Tlumočník od Samsungu k tlumočení angličtiny do korejštiny

Program Solve for Tomorrow je důkazem, že všechno jde

Podle studentů se právě program Solve for Tomorrow stal impulsem, který jim pomohl posunout jejich původní nápad na mnohem vyšší úroveň. Například se vůbec poprvé setkali s hlavní metodou Design thinking. „Chvíli nám trvalo, než jsme pochopili, jak tahle metoda funguje, a naučili se s ní pracovat. Design thinking je skvělý a efektivní způsob, jak přistupovat k řešení problémů. Také na nás udělala velký dojem ta spousta úžasných talentovaných lidí, s nimiž jsme se v programu setkali. Soutěž nám ukázala, že všechno jde, když se chce,“ uzavírá Jakub Aldorf.

Příští ročník programu startuje na podzim

„Účelem programu Solve for Tomorrow je podporovat inovace se sociálním dopadem a vzbudit v mladých lidech zájem o technické vzdělání. Úspěch posledních projektů je důkazem, že má program smysl a dokáže uvést do života nápady, které by jinak zůstaly jen v hlavách autorů. Už teď se těším na příští ročník, určitě se zase setkáme s mnoha zajímavými a inspirativními projekty,“ komentuje to Zuzana Mravík Zelenická.

Námětem nadcházejícího ročníku Solve for Tomorrow pro školní rok 2024/2025 je Cesta k udržitelnější budoucnosti. Středoškolští studenti z Česka a Slovenska se můžou hlásit do 15. listopadu 2024.

Vystudovaná ekonomka Pavla Cidlinská pracovala 14 let ve velké poradenské firmě. Nyní učí ekonomické předměty na gymnáziu EDUCAnet Praha a ze své praxe čerpá neustále, už přes devět let. „Nedovedu si představit, že bych učila studenty jen na základě teoretických znalostí. Studenti na střední škole chtějí vědět, proč se co učí, k čemu jim je to v praktickém životě dobré. Což jako člověk s předchozími zkušenostmi mohu dokládat na prožitých příkladech. Naopak mám někdy pocit, že bych v očích studentů měla mít ještě víc praxe – například být zároveň daňová poradkyně, mít za sebou alespoň pár měsíců práce na živnostenském úřadu a podobně, to jsou oblasti, které studenty zajímají a z učebnic se nedají příliš naučit. Na ZŠ by tomu bylo asi jinak, ale na střední škole je vidět, že si studenti odbornosti jednotlivých učitelů velmi cení,“ potvrdila Pavla Cidlinská.

Ve škole učí dva základní předměty – ekonomiku, která je zároveň maturitním předmětem, a manažerské dovednosti, ve kterých se teorie mění v praxi. „V předmětu manažerské dovednosti se snažíme, aby studenti spolupracovali na vlastních projektech a aplikovali své znalosti v reálných situacích. Je to ideální hodina týdně pro praktické úkoly, které vycházejí z programů vzdělávací organizace Junior Achievement a které zdokonalují studenty v tzv. podnikavosti. V 1. ročníku studenti začínají s programem Poznej svoje peníze, ve 2. ročníku se studenti mohou hlásit do soutěže Solve for Tomorrow a ve 3. ročníku zakládají své studentské firmy,“ popsala Pavla Cidlinská.

Globální program Samsung Solve for Tomorrow, vyzývající náctileté po celém světě k realizaci vlastních technologických nápadů, zahrnula učitelka IT školy do výuky před třemi lety, hned při jeho uvedení v Česku. V uplynulém školním roce dovedla tři své studentské týmy ze čtyř až do finále soutěže. „Účast v programu pro mladé inovátory je jedna z možností, jak mohou druháci splnit předmět manažerské dovednosti. Osmiměsíční rozvojový program obsahuje vše, co bych tak jako tak musela studentům zadat a poté hodnotit – čili stanovení nějakého cíle, definici cílové skupiny, provádí se průzkumy, studenti musí plnit zadané termíny a svoji práci prezentovat – buď osobně, nebo v začátcích soutěže formou videa. Od profesionálů se v programu Solve for Tomorrow naučí metodologii Design thinking, která je zaměřena na rozpoznání potřeb zákazníka, což se jim výborně hodí i ve 3. ročníku v programu JA Studentská firma,“ přiblížila Pavla Cidlinská.

Podle Cidlinské praktické projekty ve spolupráci s firmami zpestřují studentům výuku a rozvíjí jejich soft skills (měkké dovednosti jako kreativita, komunikace či kritické myšlení). A to ve větší míře než klasické předměty, které se zaměřují na znalosti důležité u maturitní zkoušky. „Je skvělé, že během práce na projektech v programu Solve for Tomorrow studenti získávají hodnocení od poroty – lidí z praxe, nejenom ode mě. Znamená to pro ně další cennou zkušenost. Dost často si totiž nevěří, nemají odhad, co je a co není dobré, a myslí si, že moje povzbuzování do další práce je taková ‚milosrdná lež‘. Když vidí, že jejich nápady ocení i nezávislí porotci, motivuje je to na projektu pokračovat. A funguje to i u výčtu nedostatků, které spíš studenti vnímají od lidí mimo školu než ode mě,“ všimla si učitelka.

V Česku neexistuje žádná pedagogická fakulta na přípravu učitelů pro odborné předměty středních škol. Kvalifikovaných pedagogů z ekonomických nebo ICT oborů je trvalý nedostatek. Řešením je podle ředitele vzdělávací organizace Junior Achievement Martina Smrže co největší propojení škol a firem. „Praktické programy a účast profesionálů z firem ve vzdělávání studentů umožňují školám stíhat rychlé tempo světa byznysu, nezůstat pozadu a připravit středoškoláky na zákonitosti trhu práce. Detailní metodiky programů jsou roky oblíbené a prověřené v zahraničí a vzrůstající zájem sledujeme i v Česku. Blíž k moderní praktické výuce mají obecně pedagogové s firemní minulostí nebo ti, kteří se vedle učení stále uplatňují v oboru jako podnikatelé. Učitelé, kteří soukromým sektorem nikdy neprošli, mívají ze spolupráce s lidmi z praxe občas obavy. K programům ale vždy probíhají školení a učitelé mají absolutní podporu realizátorů, takže jde jen o chuť ‚začít dělat věci jinak‘. Máme mnoho učitelů, kteří jsou i bez vlastních zkušeností z byznysu pro své studenty motivujícími vůdci a díky programům vnímají současné trendy firemního trhu,“ podotkl Martin Smrž.

Pro ekonomku Pavlu Cidlinskou je letitá praxe ve výuce výhodou, uvědomuje si ale i své nedostatky. „Pokud nemáte pedagogické vzdělání, musíte si některé pedagogické postupy zkoušet za chodu, někdy metodou pokus/omyl, než přijdete na to, jak se studenty pracovat, hodnotit je a dosahovat požadovaných výstupů. Stačí ale jen chtít a dále se vzdělávat na školeních,“ míní učitelka pražského gymnázia. „Je zajímavé, že v praktických programech se často prosazují studenti, kteří při tradiční výuce nijak nezáří. Během týmového projektu ale předvedou dovednosti, v nichž opravdu vynikají, například tvorbu videí, grafiku nebo empatii a řešení konfliktů uvnitř týmu či v komunikaci se zákazníky,“ poukázala Cidlinská.

To potvrzuje po letech zkušeností se studentskými programy také manažerka CSR programů společnosti Samsung Zuzana Mravík Zelenická. „Zejména studentům, kteří si potřebují věci tzv. osahat, roste v praktických programech sebevědomí, poznají, v čem jsou jejich silné stránky, které by při běžné výuce tak rychle neobjevili. Zároveň jsou často nuceni překračovat svoji komfortní zónu. U IT studentů se může jednat o nutnost prezentace před porotou či oslovování zákazníka. Navíc každý personalista umí ocenit, pokud na přijímacím pohovoru dokáže mladý uchazeč hovořit o tom, co konkrétního již udělal, jaké má zkušenosti, a vidí jeho úspěch ve studentské soutěži v životopisu. Má zkrátka něco navíc, co ostatní uchazeči v jeho věku nemají,“ dodala Zuzana Mravík Zelenická.

K nim patří i vášnivý kutil a vynálezce Miloš. Do programu pro mladé inovátory Samsung Solve for Tomorrow vstoupil na začátku maturitního ročníku. Příležitost pracovat na vlastní technologické inovaci s podporou velké firmy si nemohl nechat ujít. „Já jsem pro každou výzvu, rád se učím novým věcem a baví mě poznávat nové lidi. A nebudu lhát, chtěl jsem i vyhrát zajímavé ceny. Hlavně ale šlo o praktické zkušenosti a kontakty, ke kterým se student střední školy běžně nedostane. Anebo spíš neví, jak se k nim dostat,“ přiznal dnes už student Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Od vítězství jeho týmu v rozvojovém programu uplynul rok. Tři kluci a jedna dívka tehdy porotu okouzlili „chytrým“ svítícím patníkem, který má potenciál zachraňovat životy. Zrealizovat prvotní nápad do funkčního prototypu patníku jim trvalo osm měsíců. „Byli jsme studenty ekonomického lycea a pustili jsme se do technologie, která má na povel svítit, plašit zvěř, vyrábět vlastní elektřinu a vyžaduje jednodušší software. Sestrojit a naprogramovat takové zařízení byla velká výzva, ale i díky podpůrnému okolí a mentorovi v programu jsme to zvládli a stálo to za to! Já nejsem typ člověka, který by seděl celý den v knížkách a studoval teorii, to mě nebaví, já musím věci vyzkoušet. Najdu si k sobě lidi, určíme si jasnou vizi a jdeme si za ní,“ vzpomínal Miloš na účast v programu.

Už jako malý si s mámou stavěl z lega, skládal z papíru a na chatě s tátou a dědou vyráběl různé „vychytávky“ – automatická krmítka, napáječky na vodu nebo speciální vybavení na zahradu. „Vyrůstal jsem s vrtačkou a ‚přímočarkou‘ v ruce, ale program Solve for Tomorrow mě posunul mnohem dál, naučil jsem se, jak fungují programovací aplikace, jaké technologie mohu při konstruování využít, zdokonalil jsem se v prezentování, v ‚managování’ lidí a spoustu dalšího. Přidanou hodnotou programu jsou hlavně zkušenosti, praxe a spousta extra aktivit, které se hezky vyjímají v životopisu. Díky našemu vynálezu – chytrému patníku, jsme byli několikrát v médiích, přišly pozvánky do společností i pracovní příležitosti,“ shrnul Miloš běh událostí, nastartovaných v programu.

Byl čerstvým maturantem a z profesních nabídek si mohl vybírat. V současnosti, rok po absolvování programu, se podílí na více projektech s tematikou bezpečnosti na silnicích, vede vlastní podnikání a s kamarády z vítězného týmu dál rozvíjí svůj srdcový „patník budoucnosti“. „Děda podnikal jako lakýrník aut a táta řídí sklad autorizovaného servisu jedné automobilky, takže kolem aut jsem se motal odjakživa. Ale k problematice nehodovosti na silnicích mě přivedla až účast v programu Solve for Tomorrow. Pak už jsem měl jasno. Hned po skončení programu jsem navázal spolupráci s neziskovkou Moje Vize 0 a absolvoval stáž u Státního fondu dopravní infrastruktury. Nyní působím v pracovní skupině s úkolem snižovat počty nehod na silnicích a dál se věnuji našemu patníku i vývoji dalších preventivních zařízení pro automobilovou dopravu,“ popsal mladý inovátor.

K tomu Miloš spoluvlastní firmu na výrobu a prodej sójových svíček, doučuje na středních školách účetnictví a mentoruje o chlup mladší studenty se stejně ambiciózními projekty „pro lepší budoucnost“. „Doba jde neúprosně vpřed a já vidím, že čím mladší studenti, tím rychleji se učí novým věcem. A to jsou třeba jen o tři až čtyři roky mladší než já. Například umělá inteligence – také ji využívám, ale zatím jen na psaní textů a oni s ní dokáží tvořit fotky, videa a mnoho dalších neuvěřitelných věcí. Přistupují k výzvám jinak, přemýšlí jinak a je radost s nimi pracovat. Člověk se toho hodně naučí a hlavně – je to zábava!“ dodal vždy usměvavý student ekonomiky a managementu.

Jedním z takových programů je Samsung Solve for Tomorrow. Do jeho letošního 3. ročníku se přihlásilo 181 středoškoláků. Využili možnosti zrealizovat svůj nápad na téma „smart future“ – jak pomocí technologií zlepšit život kolem nás. Účastníky čekají týdny práce na vlastním projektu. V jarním finále představí desítka nejlepších své projekty odborné porotě. „Studenti na začátku programu definují reálné problémy, které je ve společnosti tíží. A hledají jejich řešení pomocí STEM přístupu propojujícího příbuzné oblasti přírodních věd (Science), technologií (Technology), inženýrství (Engineering) a matematiky (Mathematic). Během osmi měsíců v programu se detailně seznámí s metodikou Design Thinking, která by při správném užití měla vždy vést k naplnění potřeb velkých skupin lidí, zjistí jádro problému a zkusí vymyslet vhodné zlepšení situace v podobě inovativního produktu, služby či aplikace,“ přibližuje Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung.

Nedostatek pracovníků v tzv. oblasti STEM trápí celou Evropu a Česko obzvlášť. Počet studentů technických oborů na vysokých školách se propadl z 51,5 tisíce v roce 2001 na nynějších 37 tisíc, což je nejméně v historii, a dál klesá. Posluchačů přírodních věd sice díky zahraničním studentům přibývá (nyní 23 tisíc), ovšem stále jde o podprůměr evropských zemí. Lehce nadprůměrných výsledků v rámci EU dosahuje Česko v počtu studentů ICT oborů, kterých je 23,5 tisíce a tvoří 7,7procentní podíl mezi všemi vysokoškoláky. „Zájem o tyto obory se tvoří už na primárním a sekundárním stupni vzdělávání, ovšem bez dostatečných investic do vybavení škol a rozsáhlejší praktické výuky to nepůjde. Žáci mají ve školách jednotlivé předměty, ale nepředstaví si pod nimi konkrétní profesi nebo možnosti uplatnění, které jim obor v celé své šíři nabízí. Těžko pak hledají smysl a chuť k učení. Není výjimkou, že v mimoškolních programech zaměřených na praxi děti dosahují lepších výsledků než v tradiční školní výuce, kde převládá teorie,“ poukazuje Martin Smrž, ředitel neziskové organizace JA Czech, která se věnuje vzdělávání dětí na českých školách.

Rozvoj průmyslu a moderní výroby každé země je závislý na kvalitním školství. Česko ale dlouhodobě na vzdělávání vydává téměř nejméně ze svého rozpočtu v porovnání s ostatními evropskými státy. Ucelený systém většího praktického výcviku studentů ve firmách zatím neexistuje, a tak proaktivní podniky vymýšlejí vlastní cesty, jak studenty k technickým profesím nalákat. „Každý rok se snažíme na základě předchozích zkušeností program Solve for Tomorrow vylepšovat a dělat atraktivnější. Velice dobrou zpětnou vazbu jsme měli na mentoring a také na návštěvu u nás v kancelářích, kde se studentům věnovali top manažeři Samsungu. Děláme to speciálně pro studenty zapojené do našich programů, jako přidanou hodnotu, aby měli možnost nahlédnout do chodu společnosti, která je součástí globální korporace, poznat, jaké různé pozice firma nabízí, ale i jaká zde panuje nálada a firemní kultura. Toto bychom rádi zachovali i pro letošní třetí ročník programu,“ potvrzuje Zuzana Mravík Zelenická.

Participace firem na praktické výuce škol je v Česku zatím v počátcích. Podle statistiky Eurostatu se v tuzemsku do odborného vzdělávání studentů a učňů zapojuje 24,9 procenta firem. Například v Německu se podílí na praktické výuce mladých lidí až 63 procent podniků, v Rakousku 44,5 procenta a u dalšího souseda na Slovensku 32,8 procenta firem.

Nejčastější formou partnerství firem a škol je nabídka stáží. Mladí lidé v nich získají první pracovní zkušenosti a představy o budoucí profesi. Přibývá ale také specialistů z praxe, kteří chodí do škol přednášet, asistují učitelům specializovaných předmětů a mentorují studenty v jejich vlastních projektech. „Mnohdy jsou to právě lidé z firem, kdo spojuje školy se světem práce, ukazují učitelům i studentům trendy na trhu, moderní postupy a technologie, na které je třeba se připravit. Zatímco učitel předává studentům teorii, lidé z podniků jim realitu práce odhalují skrze přednášky, workshopy a individuální podporu. Ve velkých nadnárodních firmách je mentoring mladých lidí už dávno považován za funkční nástroj rozvoje jednotlivce i celého podniku a patří k jedné z cest odpovědného chování firmy. Rychle se ale přidávají i menší regionální firmy, které v mentoringu mladých lidí rozeznaly potenciál prezentovat se v místě, kde působí,“ popsal Martin Smrž.

Hlavním motivátorem dětí ve vzdělávání však stále zůstává pedagog, a to i v případě mimoškolních projektů. „Většina dosavadních absolventů programu Solve for Tomorrow získala prvotní podnět a především sebevědomí k účasti od svého učitele. Studentské týmy i jednotlivci se sice zpravidla do programu přihlašují sami, je ale běžné, že se pak s učitelem o svém projektu radí a konzultují své nápady. Tematické webináře o AI, metodě Design Thinking nebo o kryptoměnách, které jsme zorganizovali před startem letošního ročníku, využili někteří učitelé v rámci výuky celých tříd. Dohromady je zhlédlo přes 1100 studentů a z ohlasů víme, že přínosné byly i pro samotné pedagogy,“ dodává Zuzana Mravík Zelenická.

V tiskové zprávě byla použita data Českého statistického úřadu, Eurostatu a portálu Evropa v datech.

Osmiměsíční bezplatný program je určen všem středoškolákům, kteří mají nápady a chtějí zlepšovat život lidí ve svém okolí. Do programu zájemci vstoupí s myšlenkou, co je ve společnosti trápí a jak by to díky technologiím mohli změnit. S řízenou podporou v programu, na základě odborných workshopů a zpětných vazeb od profesionálů pak rozvíjí nadějnou vizi dál, do podoby produktu či služby, které skutečně pomáhají. „Cílem programu Solve for Tomorrow je využít obrovský potenciál mladých lidí, kteří jsou motivovaní dělat a zkoušet nové věci, ale zatím nemají zkušenosti. Naučí se týmové spolupráci, zdokonalí kreativitu, prezentační dovednosti, seznámí se s řadou podobně smýšlejících vrstevníků i lidí z praxe a nabydou zdravé sebevědomí. Studenti nemusí hned do programu přijít s dokonalým řešením ani nemusí umět programovat. Spíš jde o to zamyslet se a pojmenovat věci či situace, kde by mohly moderní technologie pomáhat, a následně hledat nejlepší cesty, jak toho dosáhnout,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR programů společnosti Samsung.

Jednotná výzva pro letošní 3. ročník programu zní Smart future, studentské nápady by se tedy měly týkat inovací, které ovlivní a zefektivní užívání chytrých technologií. Pro lepší představu proběhnou ještě před uzávěrkou přihlášek do programu tři webináře na nová témata: AI revoluce je tady! (27. 9.), Úvod do metodologie Design Thinking (16. 10.) a Svět kryptoměn (8. 11.). Účast na nich není podmíněna účastí v programu Solve for Tomorrow a přístupné budou zdarma všem zájemcům z řad studentů i pedagogů středních škol, kteří se na ně přihlásí přes odkaz na webu solvefortomorrow.cz nebo na sociálních sítích.

Jak vstoupit do programu?

Pro začátek stačí, když zájemce stručně nastíní vybraný problém v on-line přihlašovacím formuláři. Může se týkat udržitelného chování domácností, škol nebo firem, zdravého životního stylu, bezpečnosti obyvatel, nerovnosti pohlaví, přístupu ke vzdělávání, zkrátka čehokoli, co mladí lidé považují za důležité. „Vítězové prvního ročníku – dva kluci z Plzně – se například inspirovali negativním zážitkem svého známého a přišli s důmyslnou ochranou elektrokol proti krádežím, dnes už vedou vlastní firmu a podnikají v oboru. Druhý ročník zase na jaře ovládli středoškoláci z Prahy, kteří začali s nápadem na recyklaci plastů ve škole, až nakonec vymysleli i konkrétní produkt – ekologický ‚chytrý‘ patník s plašičkou zvěře, který by mohl v budoucnu osvětlovat silnice. Studentských projektů, které dávaly smysl, bylo ale mnohem víc a právě v programu dostali mladí inovátoři šanci a podmínky k nastartování jejich realizace,“ nastínila Zuzana Mravík Zelenická.

Obvykle se s nápady hlásí spolužáci, výjimkou ale nejsou ani kamarádi z různých středních škol. Důležité je, aby mezi sebou uměli komunikovat a dokázali si vyhovět. Program je otevřen také pedagogům, kteří mají zájem studenty provázet a zároveň rozvíjet i své znalosti. „Obvykle se hlásí sami studenti, jelikož jde o mimoškolní aktivitu, ale mít v zádech svého učitele může být výhodou. V rámci programu je sice role pedagoga malá, nicméně pokud o účasti svých studentů v programu ví, může studenty podpořit a navést je, když tápou, nebo je ‚jenom omluvit‘ z vyučování, potřebují-li se zúčastnit workshopů či finále soutěže,“ dodala za organizátory programu Denisa Smržová ze vzdělávací organizace JA Czech.

Globální program Samsung Solve for Tomorrow vznikl v roce 2010 ve Spojených státech a od té doby se ho zúčastnilo přes dva miliony studentů po celém světě. Kromě osobního rozvoje nabízí nejlepším účastníkům hodnotné ceny a širokou síť osobních kontaktů.

Přihlásit se do 3. ročníku pro Česko a Slovensko může každý středoškolák, od jednotlivců až po čtyřčlenné týmy, do 15. listopadu skrze on-line formulář na webu solvefortomorrow.cz.

Přístupnější a inkluzivnější technologie

Funkce Ambient Sound umožňuje uživateli poslouchat ve sluchátkách zvuk z okolí. V předchozí verzi se hlasitost okolního zvuku dala nastavit ve třech úrovních, nová verze přidává další dvě. Tím pádem je k dispozici hned pět stupňů zesílení¹ a zvuky z okolí můžou slyšet i uživatelé, kteří s tím jinak mívají problémy.

Účinnost vylepšeného nástroje² se hodnotila v klinickém testu, který organizovala Laboratoř pro výzkum sluchových pomůcek a stárnutí při University of Iowa. Průzkum ukázal, že sluchátka Galaxy Buds2 Pro výrazně vylepšují vnímání řeči u lidí s mírným a středním sluchovým postižením. Podobný test  zorganizovalo i centrum Samsung Medical Center a také se ukázalo, že sluchátka Galaxy Buds2 Pro mohou být užitečným nástrojem pro mírně až středně sluchově postižené při komunikaci v tichém prostředí.

Nová úroveň úpravy zvuku na míru

Díky této aktualizaci mohou uživatelé Galaxy Buds2 Pro také nastavit funkci Ambient Sound tak, aby odpovídala jejich potřebám v různých situacích. Lze například samostatně nastavit hlasitost pro levý a pravý kanál nebo upravit tón v pěti krocích od tlumeného po průrazný. Další individuální úpravy jsou možné díky funkci Adapt Ambient Sound.

„Máme radost, že můžeme vylepšenou funkci sluchátek Galaxy Buds2 Pro představit právě při příležitosti Světového dne přístupnosti,“ říká Han-gil Moon, ředitel laboratoře Advanced Audio Lab v divizi MX Samsung Electronics. „Samsung bude i nadále pomáhat všem uživatelům sluchátek Galaxy Buds2 Pro k nejlepšímu možnému zvuku za jakýchkoli okolností a v jakýchkoli podmínkách.“

Perfektní za každé situace

Sluchátka Galaxy Buds2 Pro nabízejí mnoho pokročilých funkční, které z nich dělají špičkové zařízení pro lidi s handicapem ale i audio nadšence. Kromě dlouhé výdrže, chytrých funkcí a aktivního potlačení okolního hluku (ANC) nabízejí i pohlcující 24bitový Hi-Fi zvuk, který zajišťuje nejkvalitnější audio, jaké uživatel může mít.

Perfektní za každé situace

Sluchátka Galaxy Buds2 Pro nabízejí mnoho pokročilých funkční, které z nich dělají špičkové zařízení pro lidi s handicapem ale i audio nadšence. Kromě dlouhé výdrže, chytrých funkcí a aktivního potlačení okolního hluku (ANC) nabízejí i pohlcující 24bitový Hi-Fi zvuk, který zajišťuje nejkvalitnější audio, jaké uživatel může mít.

Dostupnost

Vylepšená funkce Ambient Sound bude pro majitele sluchátek Galaxy Buds2 Pro k dispozici postupně v následujících týdnech prostřednictvím softwarových aktualizací³.

¹Nastavují se v menu Labs v sekci Sluchátka v aplikaci Galaxy Wearable.

²Klinické testy uspořádala University of Iowa ve spolupráci se Samsung Medical Center, testovala se funkce Ambient Sound při maximální intenzitě (úroveň 5).

³Dostupnost se může lišit podle trhu, mobilního operátora a modelu.

Vítězný tým REFUTURE z Českoslovanské akademie obchodní Dr. Edvarda Beneše na Praze 2

O vítězi rozhodla odborná porota složená z vedení společnosti Samsung a vzdělávací organizace Junior Achievement na základě živých prezentací v inovativních prostorách smíchovské Next zone 18. dubna.

Druhou příčku obsadili gymnazisté z Bratislavy, kteří vymysleli aplikaci podněcující ekologické chování v komunitě. Třetí místo vybojovali studenti z Prahy 5 s aplikací pro lidi s respiračními, kardiovaskulárními a dalšími onemocněními sledující kvalitu ovzduší.

Na svých projektech týmy pracovaly půl roku. Začínaly s pouhou myšlenkou, jak a kde by nové technologie mohly lidem pomoci. V programu se účastníci naučili metodiku Design Thinking, zaměřenou na naplnění potřeb cílové skupiny, a podle ní s podporou mentorů svůj projekt rozvíjeli. „Vítězný tým zaujal samotným příběhem. Přihlásil se s problémem – zpracování PET lahví ve škole – a řešením – využít je na výrobu filamentů do 3D tiskáren. V rámci programu pak studenti dokázali svůj nápad posunout do úplně jiné dimenze. Z filamentu vyrobili patník s LED pásky, do kterého zakomponovali solární panel na nabíjení, větrnou elektrárnu i senzor, který spouští plašičku zvěře. Patník z udržitelného materiálu upozorní řidiče na okraj silnice světelnou signalizací a přes bluetooth zapne i následující patníky podél cesty. Studenti porotě ukázali funkční prototyp a dokonce oslovili i příslušné orgány státní zprávy, Ředitelství silnic a dálnic i neziskové organizace, které se věnují bezpečnosti na silnicích. Přesvědčili nás svým zápalem i týmovou koordinací. Projekt mají promyšlený a po drobných vylepšeních má skutečně potenciál uplatnění v praxi,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR programů společnosti Samsung.

Členové všech třech úspěšných týmů byli oceněni tablety, sluchátky a chytrými hodinkami. Zároveň tyto týmy postoupily do evropského finále programu Solve for Tomorrow a také získaly pozvánku od zaměstnanců a vedení Samsungu na osobní prohlídku firemních pracovišť v Praze a Bratislavě.

Další ročník studentské soutěže pro středoškoláky z Čech a Slovenska začne s novým školním rokem, veškeré informace k přihlašování a termínům budou uvedeny na webu programu www.solvefortomorrow.cz.

Vítězové programu Solve for Tomorrow 2022/23

1. REFUTURE – Českoslovanská akademie obchodní Dr. Edvarda Beneše, Praha 2
výroba filamentů do 3D tiskáren – patníky z filamentu + plašička

2. SYVILLO – MTAG – ZŠ a Gymnázium, Bratislava
denní ekologické úlohy zábavnou formou v aplikaci

3. DUSTIFY – Smíchovská střední průmyslová škola a Gymnázium Jana Nerudy, Praha 5
aplikace ke sledování znečištění ovzduší