Fakt, že mají mladí lidé k technologiím blíž než starší ročníky, je všeobecně známý. Nynější středoškoláci ale v mnohém předčí i své jen o trochu odrostlejší kolegy. „Za pět let, co v Česku realizujeme program Samsung Solve for Tomorrow, sledujeme velký skok v kvalitě přihlášených projektů. Mnozí účastníci ovládají práci s aplikacemi, softwarem, silnou stránkou většiny středoškoláků je práce s videy a někteří dokonce přicházejí s návrhy vlastních technologických řešení. Studenti v programu mají jasné technologické nápady a dokáží sestavit funkční prototypy, aniž by byli programátory nebo měli technické vzdělání, stačí jim k tomu nástroje umělé inteligence, možnosti 3D tisku a jejich přirozené vnímání technologií,“ uvádí Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka Samsungu.

Podle Zelenické se posunula nejenom technologická zdatnost středoškoláků, ale také jejich vyspělost v nahlížení společenských problémů. „Dřív studenti vstupovali do programu s tím, že svými projekty ‚spasí‘ svět, nyní je zřejmé, že se naučili reflektovat problémy v širším kontextu a inspirují se převážně ve svém okolí, co konkrétně mohou zlepšit. To je výborná kompetence i v pracovním světě. Výzvou ale stále zůstává zasazení nápadu do reálného prostředí. K tomu v programu slouží podpora mentorů a zpětná vazba odborníků z praxe. Navíc máme pro studenty připraveny webináře a workshopy zaměřené na design thinking, prototypování a praktické využívání digitálních nástrojů,“ popisuje Zuzana Mravík Zelenická.

Možnost předvést své technologické znalosti v soutěžním programu Samsung Solve for Tomorrow mají studenti v Česku a na Slovensku od roku 2021. Letos se mezi desítku nejlepších projektů probojovaly například odpadkový koš pro veřejná místa, který sám třídí odhozené odpadky, chytré vložky do bot, jenž zaznamenávají veškerá data o výkonu amatérského běžce, aplikace cílící na žáky 8. a 9. tříd pro vědomější volbu střední školy nebo aplikace, která otevírá dospívajícím svět seriózního zpravodajství a pomáhá čelit dezinformacím.

Situace ve školách

Loňský průzkum Jak se učíme my, který zpracovala agentura STEM pro organizaci Nekrachni, potvrdil, že teenageři touží po hodinách, ve kterých jsou sami aktivní, mohou vzájemně diskutovat a ve kterých jsou zapojené moderní technologie. To vše přináší do škol detailní metodiky vzdělávacích programů, které lze ihned začít aplikovat. „Rychlost změn ve školách je logicky pomalejší než tempo technologického vývoje, ale tlak studentů i trhu práce je dnes velmi silný. I proto připravujeme projekt CheckUpEduCenter, který reaguje na rychle se měnící oblasti ICT, STEM a digitálních dovedností – cílem je nabídnout školám moderní výukové materiály propojené s projektovou výukou a zapojením studentů do soutěží, jako je například Samsung Solve for Tomorrow,“ prozrazuje Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace JA Czech.

V mnoha českých školách technologie stále slouží spíš jako náhrada papíru – pro zadání, prezentaci, odevzdání, méně už jako nástroj pro hlubší myšlení, práci s daty, simulace a modelování. Mezi školami existují velké rozdíly, ale situace se podle odborníků zlepšuje. „Nástroje umělé inteligence ještě před rokem některé školy odmítaly, ačkoli studentům už běžně sloužily při samostudiu. To se naštěstí i díky mnoha vzdělávacím programům pro učitele a studenty změnilo. V našem programu vidíme, že účastníci používají nástroje AI zodpovědně a velmi vhodným způsobem, jako nástroj k řešení problémů nebo jako pomůcku při brainstormingu. Není pravda, že by AI nadužívali, není vykonavatelem úkolu, jen dobrým pomocníkem. To jistě souvisí s větší dostupností umělé inteligence, ale také s jejím lepším porozuměním a znalostí,“ míní Zuzana Mravík Zelenická.

Digitální dovednosti se současní studenti učí přirozeně, ve velké míře ale mimo školní výuku, což může přinést i negativa. „Mladí lidé jsou technologiemi obklopeni. Ve volném čase si hrají s grafickými programy, stříhají videa, programují weby. Složité učivo si nechávají vysvětlit umělou inteligencí. Zároveň si ale snadno upevňují špatné návyky jako kopírování bez hlubšího pochopení nebo slabou práci se zdroji. Technologická zdatnost středoškoláků není jen otázkou toho, kolik aplikací umí používat. Jde o to, zda dokážou technologie využít k řešení problémů, práci s informacemi a tvorbě nějaké hodnoty. V tomto je zapojení firem a praktických vzdělávacích programů do školní výuky klíčové,“ poukazuje Martin Smrž.

Mnohé firmy, zvlášť v oblasti technologií, tuto potřebu reflektují. A jejich snaha podílet se na formálním vzdělávání studentů roste. „Díky programům jako Solve for Tomorrow mají studenti příležitost rozvíjet své dovednosti a přicházet s inovativními nápady. Firmy naopak získají kontakt s talenty a mohou pomoci školám rozvíjet ve studentech důležité kompetence pro pracovní trh. Jen v tomto školním roce spolupracujeme s více než 500 dobrovolnými mentory, lektory a odborníky z firem, kteří se zapojují do workshopů, mentoringu nebo projektové výuky a pomáhají přinášet do škol zkušenosti z reálného byznysu,“ uzavírá Martin Smrž.

Zástupci generace Z – prý jsou křehcí jako sněhové vločky a vyrostli s mobilem v ruce. Díky tomu jsou ale také citliví, empatičtí a umí nad problémy současného světa přemýšlet jinak. Pod správným vedením dokáží vymyslet projekty, které změní svět. „Mladí lidé mají skvělé inspirativní nápady, jak propojovat technologie se světem, ale chybí jim zkušenosti, trpělivost věci dotáhnout do konce a hlavně odborný mentoring dospělých. Když jim toto poskytneme, pak se dějí věci! Návrhy na vlastní prospěšné projekty nám do 5. ročníku programu Samsung Solve for Tomorrow poslalo 118 středoškolských týmů, z nich jsme nyní vybrali TOP 30, ve kterých vidíme slibný potenciál, osm ze Slovenska, 22 z Česka,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR programů společnosti Samsung.

Během ledna čeká studenty intenzivní workshop na kreativní metodiku Design Thinking a další práce na jejich projektech. Osmiměsíční program končí v dubnu prezentací deseti nejlepších týmů před odbornou porotou a vyhlášením vítězů. „Dřív mezi nápady převažovaly hlavně mobilní aplikace, které účastníci vymýšleli a programovali. Nyní, s rozmachem nástrojů umělé inteligence a 3D tisku, už se studenti nebojí ani složitějších hardwarů, dronů a vymýšlí komplexní řešení pro udržitelnější společnost. Studentské projekty jsou pro technologické firmy nadmíru zajímavé a hledají mezi nimi nové talenty. Pro mladé inovátory tak může být účast v programu cestou, jak získat pozornost odborníků doma i v zahraničí, a není výjimkou, že se nahodilý nápad ze studentského programu rozvine do úspěšného startupu,“ poukázal Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech).

Vize českých teenagerů, jak zlepšit budoucnost, se letos dotýkají tří hlavních oblastí

PSYCHICKÁ POHODA

Velké množství letošních projektů v programu Solve for Tomorrow se zaměřilo na prevenci duševního zdraví a dostupnost psychologické pomoci. „Věděli jste, že většina středoškoláků trpí dlouhodobě depresemi nebo úzkostmi a že nevyhledá odbornou pomoc? Ne proto, že by ji nepotřebovali, ale proto, že se bojí stigmatu, reakce okolí nebo jednoduše toho, že si toho někdo všimne. A tak zůstávají na své potíže sami, protože současné nástroje jako schránka důvěry jsou nefunkční, nediskrétní a neumožňují dialog,“ potvrzují kluci z týmu ZenMind ve svém videu palčivý problém své generace. A hned ukazují vlastní řešení – mobilní aplikaci, která studentům zaručuje anonymitu a škole data pro včasnou intervenci.

Mezi dalšími nadějnými projekty pak nalezneme například náramek pro zmírnění ataků paniky nebo aplikaci spojující osamělé lidi skrze cestování. „Silným tématem je pro studenty také bezpečnost a kyberbezpečnost, navrhují systémy pro detekci ohrožení v budovách nebo vymýšlí hravé a zároveň vzdělávací nástroje pro rozpoznávání dezinformací a fake news,“ doplnila Zuzana Mravík Zelenická.

ZELENĚJŠÍ SVĚT

Dlouhodobě populární jsou u studentů ekologická témata. Hojně si všímají skomírající přírody a opět nabízejí technologická řešení. Ve svých projektech spoléhají především na intenzivní sběr a analýzu dat v terénu pomocí chytrých dronů. „Velké téma je nakládání s odpady. Představte si koš, který sám správně vytřídí odhozený odpadek, čímž zefektivní proces recyklace. Jiný tým zase nabídl řešení, jak přeměnit staré notebooky a počítače na bezpečné osobní cloudové servery a snížit tak množství elektroodpadu,“ popsala CSR manažerka Samsungu.

INKLUZIVNÍ SPOLEČNOST

V kategorii inovací Pro lepší život kolem nás bylo častým tématem studentských projektů odstraňování bariér pro lidi s handicapem. „Studenti mají často sami kamarády se zrakovým nebo tělesným postižením a vnímají, jaké překážky musí každý den překonávat. Například tým PelePapa letos vyvíjí projekt na propojení sportovních trenérů a lidí se zdravotním postižením, kteří chtějí sportovat. Tým Revidu se zase věnuje technologii pro analýzu a předčítání webového obsahu, která usnadní přístup k informacím nevidomým a slabozrakým. Mezi TOP 30 je také projekt týmu Ofiko na elektronickou propisku s AI usnadňující práci dysgrafikům,“ vyjmenovala Zuzana Mravík Zelenická.

Zajímavostí jsou studentské projekty na podporu pohybu, jelikož jak uvádí tým Walk2Capture, víc než polovina jimi dotázaných mladých lidí nachodí denně méně než čtyři tisíce kroků. „Změnit to podle studentů může gamifikace procházek, na níž budou lidé dobývat svá území. Jiné projekty cílí na pohodlí při sportu, například chytrou vložkou do bot, která měří běžcům parametry výkonu, nebo sportovní bundou, jejíž materiál dokáže využít pohyb a sluneční světlo pro dobití menších zařízení či udržení člověka v teple,“ shrnula Zuzana Mravík Zelenická.

Donedávna podíl mladých podnikatelů v Česku zvolna klesal, v loňském roce se ale situace změnila. Otěže přebrali hlavně ti nejmladší, zástupci silné populační generace Z (lidé narození zhruba v letech 1997 až 2012). „V každé společnosti mají mladí lidé potenciál stát se tvůrci nových řešení. Nyní navíc vyrostla generace, pro kterou je zásadní, aby jim práce dávala smysl, nebojí se technologií a chtějí je efektivně využívat. Práci nehodlají věnovat všechen svůj čas, musí jim dávat smysl. Záleží jim na životním prostředí, lidských vztazích a jsou ochotní se neustále rozvíjet, objevovat.  To vše jsou ideální předpoklady k realizaci vlastních projektů. Když jim dáme příležitost prezentovat své nápady firmám a propojíme je se zkušenými lidmi z praxe, získají rozhled, sebevědomí a o to snáz úlohu inovátorů, kteří přispívají k formování pracovního trhu i společnosti, převezmou,“ míní Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung, která v Česku realizuje rozvojový program pro studenty Samsung Solve for Tomorrow.

Projekty studentů, které pomáhají

Osmiměsíční program pro podnikavé středoškoláky se od své premiéry v Česku v roce 2021 setkává s rychle rostoucím zájmem studentů. „Pokud mají mladí lidé chuť a motivaci do vlastních technologických projektů, v programu Solve for Tomorrow mají šanci předvést je profesionálům z oboru, získají jejich zpětnou vazbu, zkušenosti, jak funguje pracovní trh, i cenné kontakty. Není výjimkou, že účastníci ve svých projektech dál pokračují i po skončení programu, což nesmírně rádi vidíme a podporujeme,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická.

Pro představu, v uplynulých ročnících studenti ve věku od 15 do 19 let zkonstruovali například systém na ochranu elektrokol před krádeží nebo prototyp chytrého patníku, který může zvýšit bezpečnost na silnicích. Nejlepší tým loňského 3. ročníku vyvinul brýle pro nevidomé, které díky vsazené kameře s AI umí svému uživateli hlasově popsat věci v okolí.

Letošního 4. ročníku programu Samsung Solve for Tomorrow, který nese téma AI: Cesta k udržitelnější budoucnosti?, se účastní 230 studentů v 103 týmech. „A opět se nám potvrzuje, jak kreativní a vynalézaví dokážou středoškoláci být. Není pravda, že kvůli AI už ‚nemají potřebu přemýšlet‘, naopak nám ukazují, jak dokáží novou technologii přirozeně využít k tomu, aby skutečně vylepšila životy nás všech,“ poukázala Zuzana Mravík Zelenická.

Potenciál mladých ve firmách

Podle majitelky personální agentury Advantage Consulting Olgy Hyklové má tzv. generace Z nejen odvahu, ale také nástroje měnit pracovní prostředí k lepšímu. „Jsou otevření technologiím, aktivně využívají AI a podporují rychlé zavádění inovací. Z jejich nápadů a digitální zdatnosti mohou firmy jen těžit. Znalosti ze školy studentům a absolventům obvykle nechybí, ale praxe ukazuje nedostatky v měkkých dovednostech, jako je týmová kooperace či zvládání stresu. Tento přechod jim pomáhají zvládnout trainee programy a mentoring, studentům umožňují získat zkušenosti a lépe se adaptovat na reálné pracovní prostředí. Pro firmy jsou pak efektivním nástrojem, jak mladé lidi zapojit do pracovního procesu a využít jejich potenciál,“ potvrdila. Klíčem k úspěchu je podle Olgy Hyklové nabízet mladým lidem moderní formy spolupráce, smysluplné projekty a podpořit jejich osobní růst.

Kouzlo úspěchu – Design thinking

Zvýšený zájem mladých lidí o seberozvoj a talentové programy sleduje ve své práci také osobní koučka Karolína Harries. „Ze vstupu na pracovní trh má mnoho studentů obavu. Nevěří si, neznají své silné stránky, neví, jak je komunikovat firmám. Bohužel se v řadě škol stále soustředí na dorovnání toho, v čem silní nejsme, a na rozvinutí silných stránek už nezbývá prostor. Potkáte-li se ale s mladými lidmi v nějakém rozvojovém programu, zjistíte, jak jsou motivovaní a velmi oceňují skutečné vzdělávání do praxe,“ uvedla.

Mladí inovátoři v programu Samsung Solve for Tomorrow se například seznámí s metodou Design Thinking, která je funkčním nástrojem pro jakoukoli profesi i život v soukromí. Umožňuje vcítit se do myšlení ostatních lidí, rozpoznat jejich potřeby a nalézt efektivní a užitečné řešení ke zlepšení stavu věcí. „Je jedno, jestli vyvíjíte produkt pro zákazníky, anebo plníte úkoly od zaměstnavatele, vždy je třeba na situaci empaticky nahlédnout perspektivou druhé strany a pochopit její požadavky. Chce po vás šéf prezentaci? Vyplatí se doptat na její účel, užitek, který má přinést, pro koho je určena, jak bylo téma prezentováno v minulosti, co fungovalo, co ne? Kdo je posluchač, co ho zajímá, na co může slyšet, jaký je jeho problém, který řeší? Podobně jako je třeba uvažovat v začátcích všech byznys plánů. Metoda Design Thinking má pět přesných bodů, které při správném užití vedou k úspěchu, rozvíjí kreativitu a učí vyrovnat se s chybou,” popsala školitelka Karolína Harries.

Zvlášť mladým lidem, kteří hýří nápady, ale zatím jim chybí zkušenosti, může tato světově uznávaná metoda pomoci v rozjezdu jakéhokoli projektu. „Design Thinking není jen výdobytkem rozvojového programu, odráží praxi, kterou všechny úspěšné start-upy a podnikatelské nápady musely zákonitě projít, aby správně odhadly svůj produkt a svého zákazníka. Jedná se o metodu, která se dá uplatnit ve všech oblastech života, v zaměstnání i podnikání, proto do ní plánujeme zasvětit také učitele, kteří mají velký vliv na přípravu a motivaci studentů v kariérním rozvoji. Na podzim už proběhly první dva 6hodinové workshopy pro středoškolské učitele v Praze a Bratislavě a na základě poptávky chystáme další,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická.

Tab 1: Vývoj počtu mladých podnikatelů v Česku (vždy se jedná o 3. čtvrtletí roku)

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Vystudovaná ekonomka Pavla Cidlinská pracovala 14 let ve velké poradenské firmě. Nyní učí ekonomické předměty na gymnáziu EDUCAnet Praha a ze své praxe čerpá neustále, už přes devět let. „Nedovedu si představit, že bych učila studenty jen na základě teoretických znalostí. Studenti na střední škole chtějí vědět, proč se co učí, k čemu jim je to v praktickém životě dobré. Což jako člověk s předchozími zkušenostmi mohu dokládat na prožitých příkladech. Naopak mám někdy pocit, že bych v očích studentů měla mít ještě víc praxe – například být zároveň daňová poradkyně, mít za sebou alespoň pár měsíců práce na živnostenském úřadu a podobně, to jsou oblasti, které studenty zajímají a z učebnic se nedají příliš naučit. Na ZŠ by tomu bylo asi jinak, ale na střední škole je vidět, že si studenti odbornosti jednotlivých učitelů velmi cení,“ potvrdila Pavla Cidlinská.

Ve škole učí dva základní předměty – ekonomiku, která je zároveň maturitním předmětem, a manažerské dovednosti, ve kterých se teorie mění v praxi. „V předmětu manažerské dovednosti se snažíme, aby studenti spolupracovali na vlastních projektech a aplikovali své znalosti v reálných situacích. Je to ideální hodina týdně pro praktické úkoly, které vycházejí z programů vzdělávací organizace Junior Achievement a které zdokonalují studenty v tzv. podnikavosti. V 1. ročníku studenti začínají s programem Poznej svoje peníze, ve 2. ročníku se studenti mohou hlásit do soutěže Solve for Tomorrow a ve 3. ročníku zakládají své studentské firmy,“ popsala Pavla Cidlinská.

Globální program Samsung Solve for Tomorrow, vyzývající náctileté po celém světě k realizaci vlastních technologických nápadů, zahrnula učitelka IT školy do výuky před třemi lety, hned při jeho uvedení v Česku. V uplynulém školním roce dovedla tři své studentské týmy ze čtyř až do finále soutěže. „Účast v programu pro mladé inovátory je jedna z možností, jak mohou druháci splnit předmět manažerské dovednosti. Osmiměsíční rozvojový program obsahuje vše, co bych tak jako tak musela studentům zadat a poté hodnotit – čili stanovení nějakého cíle, definici cílové skupiny, provádí se průzkumy, studenti musí plnit zadané termíny a svoji práci prezentovat – buď osobně, nebo v začátcích soutěže formou videa. Od profesionálů se v programu Solve for Tomorrow naučí metodologii Design thinking, která je zaměřena na rozpoznání potřeb zákazníka, což se jim výborně hodí i ve 3. ročníku v programu JA Studentská firma,“ přiblížila Pavla Cidlinská.

Podle Cidlinské praktické projekty ve spolupráci s firmami zpestřují studentům výuku a rozvíjí jejich soft skills (měkké dovednosti jako kreativita, komunikace či kritické myšlení). A to ve větší míře než klasické předměty, které se zaměřují na znalosti důležité u maturitní zkoušky. „Je skvělé, že během práce na projektech v programu Solve for Tomorrow studenti získávají hodnocení od poroty – lidí z praxe, nejenom ode mě. Znamená to pro ně další cennou zkušenost. Dost často si totiž nevěří, nemají odhad, co je a co není dobré, a myslí si, že moje povzbuzování do další práce je taková ‚milosrdná lež‘. Když vidí, že jejich nápady ocení i nezávislí porotci, motivuje je to na projektu pokračovat. A funguje to i u výčtu nedostatků, které spíš studenti vnímají od lidí mimo školu než ode mě,“ všimla si učitelka.

V Česku neexistuje žádná pedagogická fakulta na přípravu učitelů pro odborné předměty středních škol. Kvalifikovaných pedagogů z ekonomických nebo ICT oborů je trvalý nedostatek. Řešením je podle ředitele vzdělávací organizace Junior Achievement Martina Smrže co největší propojení škol a firem. „Praktické programy a účast profesionálů z firem ve vzdělávání studentů umožňují školám stíhat rychlé tempo světa byznysu, nezůstat pozadu a připravit středoškoláky na zákonitosti trhu práce. Detailní metodiky programů jsou roky oblíbené a prověřené v zahraničí a vzrůstající zájem sledujeme i v Česku. Blíž k moderní praktické výuce mají obecně pedagogové s firemní minulostí nebo ti, kteří se vedle učení stále uplatňují v oboru jako podnikatelé. Učitelé, kteří soukromým sektorem nikdy neprošli, mívají ze spolupráce s lidmi z praxe občas obavy. K programům ale vždy probíhají školení a učitelé mají absolutní podporu realizátorů, takže jde jen o chuť ‚začít dělat věci jinak‘. Máme mnoho učitelů, kteří jsou i bez vlastních zkušeností z byznysu pro své studenty motivujícími vůdci a díky programům vnímají současné trendy firemního trhu,“ podotkl Martin Smrž.

Pro ekonomku Pavlu Cidlinskou je letitá praxe ve výuce výhodou, uvědomuje si ale i své nedostatky. „Pokud nemáte pedagogické vzdělání, musíte si některé pedagogické postupy zkoušet za chodu, někdy metodou pokus/omyl, než přijdete na to, jak se studenty pracovat, hodnotit je a dosahovat požadovaných výstupů. Stačí ale jen chtít a dále se vzdělávat na školeních,“ míní učitelka pražského gymnázia. „Je zajímavé, že v praktických programech se často prosazují studenti, kteří při tradiční výuce nijak nezáří. Během týmového projektu ale předvedou dovednosti, v nichž opravdu vynikají, například tvorbu videí, grafiku nebo empatii a řešení konfliktů uvnitř týmu či v komunikaci se zákazníky,“ poukázala Cidlinská.

To potvrzuje po letech zkušeností se studentskými programy také manažerka CSR programů společnosti Samsung Zuzana Mravík Zelenická. „Zejména studentům, kteří si potřebují věci tzv. osahat, roste v praktických programech sebevědomí, poznají, v čem jsou jejich silné stránky, které by při běžné výuce tak rychle neobjevili. Zároveň jsou často nuceni překračovat svoji komfortní zónu. U IT studentů se může jednat o nutnost prezentace před porotou či oslovování zákazníka. Navíc každý personalista umí ocenit, pokud na přijímacím pohovoru dokáže mladý uchazeč hovořit o tom, co konkrétního již udělal, jaké má zkušenosti, a vidí jeho úspěch ve studentské soutěži v životopisu. Má zkrátka něco navíc, co ostatní uchazeči v jeho věku nemají,“ dodala Zuzana Mravík Zelenická.

Díky celistvému kognitivnímu procesu Design Thinking, který popsal americký vědec a laureát Nobelovy ceny za ekonomii Herbert A. Simon v roce 1969, se výzkumníci při hledání inovativních řešení zaměřují na myšlení a potřeby své cílové skupiny. Metodika funguje ve všech oblastech lidské činnosti a zahrnuje pět základních fází: empatie (vcítění se do myšlení uživatelů), definování problému, vytváření nápadů k řešení, prototypování, testování. Výsledek by měl být pro větší skupinu lidí opravdovým přínosem. „Ať už jde o nový produkt, službu, nebo jejich vylepšení, změny ve veřejném prostoru, aplikace pro zdraví, nebo u studentů velmi oblíbené inovace ve vzdělávání, cílem je vždy řešení k vyšší spokojenosti uživatelů. V programu Solve for Tomorrow chceme mladým lidem ukázat, že po osvojení metodiky Design Thinking pro ně nebude žádný problém příliš složitý a že mohou spoustu věcí ve svém okolí sami ovlivnit. Posílí si měkké dovednosti jako spolupráci, kritické myšlení, kreativitu, schopnost prezentovat a další. Během osmi měsíců v programu získají podněty pro práci na vlastních projektech i podporu od našich specialistů,“ uvádí Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung.

Do 3. ročníku bezplatného programu pro středoškoláky se na podzim přihlásilo 72 týmů z Česka a Slovenska. Úkolem bylo popsat problém, který studenty tíží, navrhnout jeho řešení s využitím technologií a vše vysvětlit v krátkém videu. Do dalších kol soutěžního programu Solve for Tomorrow postoupilo TOP 30 nápadů s potenciálem uspět. „Při registraci stačí studentům pouhá myšlenka, co a jak zlepšit. V případě postupu účastníci svůj projekt dál zdokonalují. Z registrovaných nápadů jsme v první fázi vybrali TOP 30, jejichž autoři se nyní v intenzivních workshopech seznámili s metodikou Design Thinking a podle ní budou pracovat na svých prototypech. Deset nejlepších se pak bude pod dohledem mentorů chystat na finálové prezentace, ve kterých na jaře představí výsledky své práce manažerům Samsungu a dalším profesionálům z praxe,“ přibližuje Zuzana Mravík Zelenická.

Mezi soutěžními nápady se objevila například inovativní čtečka, která udržuje čtenářovu pozornost různými podkresovými vjemy, porotu zaujaly také technické projekty na výrobu metanu či vodíku ve formě paliva nebo propracovaný výkres 3D brýlí využívajících umělou inteligenci. „Sice ne všechny studentské projekty postoupily do dalších kol soutěžního programu, ale překvapily nás svou hloubkou a odborným zaměřením. Letošní ročník nese jednotné téma ‚smart future‘, což nyní naráží především na příchod umělé inteligence. Chtěli jsme po studentech, aby se zamysleli, jak se jich tato nová „smart“ éra dotýká, co jim přináší, co naopak bere a jak ji smysluplně využít. Největší ‚brzdou‘ mladých lidí totiž bývá paradoxně to, že chtějí hned zachránit celý svět – odvrátit klimatickou krizi, vynalézt alternativní pohonné hmoty, naučit všechny udržitelnému chování. Až díky programu a metodě Design Thinking si záhy uvědomí, že mnohem efektivnější a neméně důležité je všímat si dílčích ‚menších‘ problémů, které mohou na lokální úrovni ovlivnit,“ poukázala Zuzana Mravík Zelenická.

Projektů, které se i po soutěži uplatní v praxi, zůstává menšina. V Česku se to povedlo hned vítězům prvního ročníku programu Solve for Tomorrow – dvěma kamarádům z Plzně, kteří se svým produktem na ochranu elektrokol proti krádežím nyní podnikají. „Mnohé z finálových projektů mají v budoucnu šanci na úspěch a my doufáme, že si studenti vezmou zpětnou vazbu k srdci a na základě ní a nabitých zkušeností své nápady dotáhnou. Zápal pro věc si ale mimo soutěž, bohužel,  udrží jen minimum studentů. Nicméně my jsme jim i nadále k dispozici, rádi jim poskytneme pomocnou ruku, pomůžeme najít správné kontakty nebo nabídneme referenci,“ popisuje Zuzana Mravík Zelenická.

Obavy z budoucnosti v průzkumech přiznává polovina středoškoláků. V roce 2020 to uvedlo v dotazníkovém šetření pro společnost Člověk v tísni 52 procent respondentů. Platforma Chytré Česko s odkazem na průzkum agentury NMS Market Research z roku 2021 upozorňuje, že z vlastní budoucnosti má obavy 45 procent českých studentů, což je nejvíc ze čtyř sledovaných evropských zemí (vedle ČR také Finsko, Maďarsko, Velká Británie). Češi ale zároveň ze všech mladých Evropanů nejvíc věří, že jsou schopni získat takové dovednosti, aby dokázali svoji budoucnost ovlivnit a „dělat cokoli, co budou chtít“. „Program Samsung Solve for Tomorrow dává šanci vyniknout mladým inovátorům, kterým není okolní svět lhostejný a rádi ‚vynalézají‘, jak prospět velké skupině lidí. Každoročně probíhá ve více než 40 zemích a účastní se ho přes dva miliony studentů. Jako příklad úspěšného studentského projektu lze uvést aplikaci Relumino, která nyní v nových modelových řadách televizorů Samsung zkvalitňuje sledování obrazu lidem se zrakovým postižením. I tato jednoduchá, a přitom tolik důležitá funkcionalita pro tisíce osob původně vznikla v programu Solve for Tomorrow, jako nápad studentů pro 3D brýle,“ dodává Zuzana Mravík Zelenická.

Víc informací o projektu najdete na stránkách www.solvefortomorrow.cz.

Jedním z takových programů je Samsung Solve for Tomorrow. Do jeho letošního 3. ročníku se přihlásilo 181 středoškoláků. Využili možnosti zrealizovat svůj nápad na téma „smart future“ – jak pomocí technologií zlepšit život kolem nás. Účastníky čekají týdny práce na vlastním projektu. V jarním finále představí desítka nejlepších své projekty odborné porotě. „Studenti na začátku programu definují reálné problémy, které je ve společnosti tíží. A hledají jejich řešení pomocí STEM přístupu propojujícího příbuzné oblasti přírodních věd (Science), technologií (Technology), inženýrství (Engineering) a matematiky (Mathematic). Během osmi měsíců v programu se detailně seznámí s metodikou Design Thinking, která by při správném užití měla vždy vést k naplnění potřeb velkých skupin lidí, zjistí jádro problému a zkusí vymyslet vhodné zlepšení situace v podobě inovativního produktu, služby či aplikace,“ přibližuje Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung.

Nedostatek pracovníků v tzv. oblasti STEM trápí celou Evropu a Česko obzvlášť. Počet studentů technických oborů na vysokých školách se propadl z 51,5 tisíce v roce 2001 na nynějších 37 tisíc, což je nejméně v historii, a dál klesá. Posluchačů přírodních věd sice díky zahraničním studentům přibývá (nyní 23 tisíc), ovšem stále jde o podprůměr evropských zemí. Lehce nadprůměrných výsledků v rámci EU dosahuje Česko v počtu studentů ICT oborů, kterých je 23,5 tisíce a tvoří 7,7procentní podíl mezi všemi vysokoškoláky. „Zájem o tyto obory se tvoří už na primárním a sekundárním stupni vzdělávání, ovšem bez dostatečných investic do vybavení škol a rozsáhlejší praktické výuky to nepůjde. Žáci mají ve školách jednotlivé předměty, ale nepředstaví si pod nimi konkrétní profesi nebo možnosti uplatnění, které jim obor v celé své šíři nabízí. Těžko pak hledají smysl a chuť k učení. Není výjimkou, že v mimoškolních programech zaměřených na praxi děti dosahují lepších výsledků než v tradiční školní výuce, kde převládá teorie,“ poukazuje Martin Smrž, ředitel neziskové organizace JA Czech, která se věnuje vzdělávání dětí na českých školách.

Rozvoj průmyslu a moderní výroby každé země je závislý na kvalitním školství. Česko ale dlouhodobě na vzdělávání vydává téměř nejméně ze svého rozpočtu v porovnání s ostatními evropskými státy. Ucelený systém většího praktického výcviku studentů ve firmách zatím neexistuje, a tak proaktivní podniky vymýšlejí vlastní cesty, jak studenty k technickým profesím nalákat. „Každý rok se snažíme na základě předchozích zkušeností program Solve for Tomorrow vylepšovat a dělat atraktivnější. Velice dobrou zpětnou vazbu jsme měli na mentoring a také na návštěvu u nás v kancelářích, kde se studentům věnovali top manažeři Samsungu. Děláme to speciálně pro studenty zapojené do našich programů, jako přidanou hodnotu, aby měli možnost nahlédnout do chodu společnosti, která je součástí globální korporace, poznat, jaké různé pozice firma nabízí, ale i jaká zde panuje nálada a firemní kultura. Toto bychom rádi zachovali i pro letošní třetí ročník programu,“ potvrzuje Zuzana Mravík Zelenická.

Participace firem na praktické výuce škol je v Česku zatím v počátcích. Podle statistiky Eurostatu se v tuzemsku do odborného vzdělávání studentů a učňů zapojuje 24,9 procenta firem. Například v Německu se podílí na praktické výuce mladých lidí až 63 procent podniků, v Rakousku 44,5 procenta a u dalšího souseda na Slovensku 32,8 procenta firem.

Nejčastější formou partnerství firem a škol je nabídka stáží. Mladí lidé v nich získají první pracovní zkušenosti a představy o budoucí profesi. Přibývá ale také specialistů z praxe, kteří chodí do škol přednášet, asistují učitelům specializovaných předmětů a mentorují studenty v jejich vlastních projektech. „Mnohdy jsou to právě lidé z firem, kdo spojuje školy se světem práce, ukazují učitelům i studentům trendy na trhu, moderní postupy a technologie, na které je třeba se připravit. Zatímco učitel předává studentům teorii, lidé z podniků jim realitu práce odhalují skrze přednášky, workshopy a individuální podporu. Ve velkých nadnárodních firmách je mentoring mladých lidí už dávno považován za funkční nástroj rozvoje jednotlivce i celého podniku a patří k jedné z cest odpovědného chování firmy. Rychle se ale přidávají i menší regionální firmy, které v mentoringu mladých lidí rozeznaly potenciál prezentovat se v místě, kde působí,“ popsal Martin Smrž.

Hlavním motivátorem dětí ve vzdělávání však stále zůstává pedagog, a to i v případě mimoškolních projektů. „Většina dosavadních absolventů programu Solve for Tomorrow získala prvotní podnět a především sebevědomí k účasti od svého učitele. Studentské týmy i jednotlivci se sice zpravidla do programu přihlašují sami, je ale běžné, že se pak s učitelem o svém projektu radí a konzultují své nápady. Tematické webináře o AI, metodě Design Thinking nebo o kryptoměnách, které jsme zorganizovali před startem letošního ročníku, využili někteří učitelé v rámci výuky celých tříd. Dohromady je zhlédlo přes 1100 studentů a z ohlasů víme, že přínosné byly i pro samotné pedagogy,“ dodává Zuzana Mravík Zelenická.

V tiskové zprávě byla použita data Českého statistického úřadu, Eurostatu a portálu Evropa v datech.