Fakt, že mají mladí lidé k technologiím blíž než starší ročníky, je všeobecně známý. Nynější středoškoláci ale v mnohém předčí i své jen o trochu odrostlejší kolegy. „Za pět let, co v Česku realizujeme program Samsung Solve for Tomorrow, sledujeme velký skok v kvalitě přihlášených projektů. Mnozí účastníci ovládají práci s aplikacemi, softwarem, silnou stránkou většiny středoškoláků je práce s videy a někteří dokonce přicházejí s návrhy vlastních technologických řešení. Studenti v programu mají jasné technologické nápady a dokáží sestavit funkční prototypy, aniž by byli programátory nebo měli technické vzdělání, stačí jim k tomu nástroje umělé inteligence, možnosti 3D tisku a jejich přirozené vnímání technologií,“ uvádí Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka Samsungu.

Podle Zelenické se posunula nejenom technologická zdatnost středoškoláků, ale také jejich vyspělost v nahlížení společenských problémů. „Dřív studenti vstupovali do programu s tím, že svými projekty ‚spasí‘ svět, nyní je zřejmé, že se naučili reflektovat problémy v širším kontextu a inspirují se převážně ve svém okolí, co konkrétně mohou zlepšit. To je výborná kompetence i v pracovním světě. Výzvou ale stále zůstává zasazení nápadu do reálného prostředí. K tomu v programu slouží podpora mentorů a zpětná vazba odborníků z praxe. Navíc máme pro studenty připraveny webináře a workshopy zaměřené na design thinking, prototypování a praktické využívání digitálních nástrojů,“ popisuje Zuzana Mravík Zelenická.

Možnost předvést své technologické znalosti v soutěžním programu Samsung Solve for Tomorrow mají studenti v Česku a na Slovensku od roku 2021. Letos se mezi desítku nejlepších projektů probojovaly například odpadkový koš pro veřejná místa, který sám třídí odhozené odpadky, chytré vložky do bot, jenž zaznamenávají veškerá data o výkonu amatérského běžce, aplikace cílící na žáky 8. a 9. tříd pro vědomější volbu střední školy nebo aplikace, která otevírá dospívajícím svět seriózního zpravodajství a pomáhá čelit dezinformacím.

Situace ve školách

Loňský průzkum Jak se učíme my, který zpracovala agentura STEM pro organizaci Nekrachni, potvrdil, že teenageři touží po hodinách, ve kterých jsou sami aktivní, mohou vzájemně diskutovat a ve kterých jsou zapojené moderní technologie. To vše přináší do škol detailní metodiky vzdělávacích programů, které lze ihned začít aplikovat. „Rychlost změn ve školách je logicky pomalejší než tempo technologického vývoje, ale tlak studentů i trhu práce je dnes velmi silný. I proto připravujeme projekt CheckUpEduCenter, který reaguje na rychle se měnící oblasti ICT, STEM a digitálních dovedností – cílem je nabídnout školám moderní výukové materiály propojené s projektovou výukou a zapojením studentů do soutěží, jako je například Samsung Solve for Tomorrow,“ prozrazuje Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace JA Czech.

V mnoha českých školách technologie stále slouží spíš jako náhrada papíru – pro zadání, prezentaci, odevzdání, méně už jako nástroj pro hlubší myšlení, práci s daty, simulace a modelování. Mezi školami existují velké rozdíly, ale situace se podle odborníků zlepšuje. „Nástroje umělé inteligence ještě před rokem některé školy odmítaly, ačkoli studentům už běžně sloužily při samostudiu. To se naštěstí i díky mnoha vzdělávacím programům pro učitele a studenty změnilo. V našem programu vidíme, že účastníci používají nástroje AI zodpovědně a velmi vhodným způsobem, jako nástroj k řešení problémů nebo jako pomůcku při brainstormingu. Není pravda, že by AI nadužívali, není vykonavatelem úkolu, jen dobrým pomocníkem. To jistě souvisí s větší dostupností umělé inteligence, ale také s jejím lepším porozuměním a znalostí,“ míní Zuzana Mravík Zelenická.

Digitální dovednosti se současní studenti učí přirozeně, ve velké míře ale mimo školní výuku, což může přinést i negativa. „Mladí lidé jsou technologiemi obklopeni. Ve volném čase si hrají s grafickými programy, stříhají videa, programují weby. Složité učivo si nechávají vysvětlit umělou inteligencí. Zároveň si ale snadno upevňují špatné návyky jako kopírování bez hlubšího pochopení nebo slabou práci se zdroji. Technologická zdatnost středoškoláků není jen otázkou toho, kolik aplikací umí používat. Jde o to, zda dokážou technologie využít k řešení problémů, práci s informacemi a tvorbě nějaké hodnoty. V tomto je zapojení firem a praktických vzdělávacích programů do školní výuky klíčové,“ poukazuje Martin Smrž.

Mnohé firmy, zvlášť v oblasti technologií, tuto potřebu reflektují. A jejich snaha podílet se na formálním vzdělávání studentů roste. „Díky programům jako Solve for Tomorrow mají studenti příležitost rozvíjet své dovednosti a přicházet s inovativními nápady. Firmy naopak získají kontakt s talenty a mohou pomoci školám rozvíjet ve studentech důležité kompetence pro pracovní trh. Jen v tomto školním roce spolupracujeme s více než 500 dobrovolnými mentory, lektory a odborníky z firem, kteří se zapojují do workshopů, mentoringu nebo projektové výuky a pomáhají přinášet do škol zkušenosti z reálného byznysu,“ uzavírá Martin Smrž.

Jak se při stravování zbavit závislosti na pomoci druhých? Tato myšlenka provázela středoškolačku Adélu s hypoplastickýma rukama už delší dobu. Při jídle toužila být samostatnější, ale koordinace obou rukou a krájení pro ni byly kvůli handicapu složitou disciplínou. „S nápadem na náš Vidlík jsem přišla hned, jak nám paní učitelka o soutěži inovátorských projektů pověděla. Najíst se sama příborem je pro mě velmi problematické, ale na žádnou pomůcku, která by mi tuto každodenní činnost usnadnila, jsem zatím nenarazila. Proto jsme se s kamarády rozhodli sestrojit Vidlík. Pomůže především lidem s tělesným postižením, jako mám já, ale využít ho mohou také lidé po úrazu,“ popsala 19letá Adéla, členka studentského týmu Potterhláci.

Vynález studentů funguje jako stabilní a snadno nastavitelný držák vidličky umístěný k talíři. Člověku s omezeným pohybem horních končetin tak stačí k samoobsluze a krájení pouze jedna ruka. Úlohu vidličky zajišťuje Vidlík. „Během několika měsíců jsme vytvořili dva prototypy našeho držáku. Měli jsme celkem jasnou představu, jak by měl Vidlík vypadat a co by měl zvládnout, ale největší problém bylo vymyslet, jak Vidlík uchytit k talíři. S tím nejsme ani nyní úplně spokojeni, proto plánujeme třetí vylepšený model, kde by měla být manipulace ještě snazší. Naše prototypy intenzivně testujeme, hlavně mezi spolužáky, do budoucna věříme, že bude mít Vidlík uplatnění v naší i jiných jídelnách nebo třeba na ergoterapiích,“ přiblížila Adéla.

Do soutěže Samsung Solve for Tomorrow určené středoškolákům se společně s Adélou přihlásili ještě její spolužáci ze SŠ Jedličkův ústav Matyáš a Jakub. Svůj tým pojmenovali Potterhláci a hned zkraje rozvojového programu na sebe strhli pozornost odborné poroty. „V prvním kole programu jsme obdrželi 62 studentských videí z Česka a Slovenska, která podle zadání popisují nějaký socio-společenský problém a nápad, jak jej řešit. Jsme zvyklí, že jde o úvodní pokusy, ale video Potterhláků, ve kterém představili svůj nápad na Vidlík, se zcela vymykalo. U nich nešlo o žádný pokus, rovnou nám zaslali vypracovaný projekt, který přesně naplňoval principy inovátorské metodiky Design Thinking, aniž by do té doby o ní něco věděli. To jsme nikdy nezažili ani v předchozích ročnících programu. Dalo by se říct, že nejlépe pochopili úvodní zadání soutěže a s přehledem postoupili do dalších kol,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung.

Osmiměsíční studentský program zaměřený na inovace a technologie v Česku realizuje vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech). Cílem je podpořit mladé vynálezce k vytváření společensky prospěšných projektů. Podnítit jejich potenciál a pomoci jim získat zkušenosti k tomu, aby dokázali své nekonvenční nápady proměnit ve funkční produkty či služby. A to díky tzv. designerskému myšlení. Proto se odborná porota rozhodla poprvé ve 4. ročníku soutěžního programu udělit speciální cenu Design Thinking. „Ačkoli se Potterhláci nakonec s Vidlíkem neprobojovali do finálové TOP 10, přiměli nás svým výkonem k ocenění v nové kategorii, za dokonalé porozumění metodě Design Thinking, a to ještě dříve, než jsme ji účastníkům představili na workshopech. Přesně definovali problém – kvůli handicapu horních končetin je řada lidí odkázána při stravování na pomoc druhé osoby. A nabídli řešení – Vidlík dokáže nahradit pozici vidličky a lidé s handicapem tak mají šanci posunout svoji samoobsluhu na další úroveň. To je přesné naplnění výzvy programu Samsung Solve for Tomorrow směrem ke středoškolákům: nebojte se realizovat své nápady, které zlepšují svět kolem vás, i malé věci dokážou pomoci mnoha lidem!“ dodal Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace JA Czech.

5. ROČNÍK PROGRAMU SAMSUNG SOLVE FOR TOMORROW

V Česku a na Slovensku se globální rozvojový program pro studenty ve věku 15 až 19 let letos na podzim otvírá už popáté. Přihlásit svůj nápad může každý středoškolák či vícečlenný tým na webu www.solvefortomorrow.cz do 15. 11. 2025.

„S projektem jsme začali hned, jak jsme se do soutěže registrovali, a Vidlíkovi jsme věnovali zhruba pět hodin týdně. Soutěžní prototyp jsme sestrojili do tří měsíců. Motivovalo nás, že pomůžeme lidem, kteří jsou na tom podobně jako Adélka, a také že můžeme reprezentovat naši školu. V hlavě teď máme další nápady a už víme, že nám nic nebrání zkusit je realizovat,“ uzavřel tým Potterhláci

Čtvrtý ročník soutěžního programu opět vyzval studenty středních škol k řešení socio-společenských problémů pomocí nových technologií. Uspěly chytré aplikace proti plýtvání, technicky složité drony pro záchranáře, ale také inovace zlepšující mezilidské vztahy. „Od spuštění programu v Česku a na Slovensku v roce 2020 je hlavním tématem mladých lidí ochrana životního prostředí. To zůstává stejné. Rychle ale přibývá projektů, které se věnují komunikaci, duševnímu zdraví nebo efektivnímu nakládání s časem. Vidíme, že tato témata nabývají u dospívajících na důležitosti. Naopak ‚udržitelnost‘ už pro dnešní teenagery není úplně nosné téma, chápou ji jako normu, běžnou součást všech aktivit, takže necítí potřebu ji zvlášť zdůrazňovat. Studenti v programu také už nemají tendenci svými projekty ‚spasit celý svět‘, ale správně se zaměřují na své okolí, na problémy, které sami zažívají, vidí u známých či v rodině a mohou je celkem rychle změnit,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung. Ta program Solve for Tomorrow realizuje v 68 zemích s dopadem na tři miliony studentů po celém světě.

Technické nápady s hlubším smyslet

Letos se sešly ve finále tuzemské soutěže hned dva projekty na záchranné drony. Dvoučlenný tým studentů pražského Gymnázia Voděradská zabodoval s dronem pro první pomoc v odlehlých a špatně přístupných oblastech. Kluci oslovili odborníky z vysokohorské záchranné služby a Letecké služby Policie ČR, s nimiž dál plánují rozvoj svého projektu a výběr vhodných lokalit pro umístění dronů. „Pochopit potřeby své cílové skupiny, ptát se lidí a společně s nimi dotvářet svůj nápad, testovat prototypy, to je základní předpoklad úspěchu každého projektu. Hned v úvodu programu Solve for Tomorrow se studenti naučí principy metody Design Thinking, která je právě na tomto založena, a s její pomocí se posouvají od myšlenek k reálným produktům či službám. Často se během programu plány studentů stočí jiným směrem, než čekali, ale to je dobře, cílem je vytvořit funkční technologii, která bude pro lidi prospěšná a uživatelsky příjemná,“ vysvětlila Zuzana Mravík Zelenická.

Na záchranu životů se zaměřil také tříčlenný tým gymnazistů z Brna a Pardubic, který porotě představil dron s AI kopilotem a senzory ovzduší pro požárníky. Studenti vycházeli z rozhovorů se zástupci hasičského sboru Pardubice, zjistili, že hasiče trápí nedostatek specializovaných dronů i vyškoleného personálu, a rozhodli se pro ně vyvinout technologii, která je na rozdíl od komerčních dronů přímo uzpůsobena práci hasičů. „Naším řešením je specializovaný dron pro hasiče vybavený autopilotem s AI. Dron je přepravován v kompaktním boxu, který slouží nejenom k jeho ochraně, ale také k nabíjení náhradních baterií a funguje jako powerbanka. Box obsahuje i hlavní počítač pro přijímání a zpracování dat. Klíčovou funkcí dronu je AI autopilot, který umožňuje hasičům při zásahu v exteriéru jednoduše vyznačit oblast, kterou dron následně prozkoumá. Během letu dron sbírá data o teplotě pomocí termokamery a analyzuje složení ovzduší pomocí senzoru. To umožňuje hasičům získat data i z míst, kam nemohou kvůli bezpečnostním rizikům vstoupit,“ popisují mladí vývojáři ve svém promo videu.

Klíčový je mentoring

Mezi přihlášenými projekty každý rok převažují aplikace všeho druhu, v jejich tvorbě si studenti věří. Identifikují problém a hledají řešení. V Česku má až 20 procent dětí potíže se čtením, dvě studentky z EDUCAnet Praha se proto rozhodly, že vytvoří motivační aplikaci pro kontrolu a trénink čtení. Mezi dalšími finalisty je aplikace pro lepší komunikaci obyvatel bytových domů, web sbližující seniory a mladé na základě společných zájmů, softwarové řešení proti plýtvání jídlem v závodních jídelnách, inteligentní osvětlovací systém pro města snižující světelné znečištění nebo aplikace na uchování účtenek, která hlídá životnost spotřebičů. „Hmatatelné technologie bývají zastoupeny v menší míře, ale máme velkou radost, když se do takových věcí studenti pustí. Jde nám o průlomové nápady, s jejich technickým řešením v programu rádi pomůžeme. Kromě zmiňovaných dronů se mezi top 10 projektů probojovaly například AI brýle pro nevidomé nebo orientační a trackovací systém v budovách,“ doplnil výčet finalistů Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace JA Czech, která program od jeho začátků v Česku realizuje.

Podle organizátorů vzdělávacího programu mají mladí lidé dobré nápady i chuť na nich pracovat, přece jen jim ale chybí zkušenosti. „Pro studentské týmy je příznačné, že neumí pracovat s ‚konkurencí‘, respektive zjistit si, jestli už ten výborný nápad někoho nenapadl dřív a není už dávno na trhu. Stačí zadat klíčová slova do internetového vyhledavače, ale mnozí to udělají, až když je na to upozorníme. Je to pochopitelné, pro většinu je náš program první střet s praxí a zpětnou vazbu od profesionálů vítají. Všichni finalisté programu mají přiděleny mentory na další rozvoj projektů. A důkazem, jak důležitá pro mladé lidi taková podpora je, může být i to, že se k nám vrací absolventi programu, kteří chtějí být stejně nápomocní novým účastníkům, předat jim své zkušenosti a mentorovat jejich projekty,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická.

AI není nic špatného

K nástrojům umělé inteligence studenti přistupují s opatrností. Umí přijít s nápady, ve kterých AI přináší řešení problému, ale nedokáží jít do hloubky a plně využít její potenciál. „Celkově jsme v projektech sledovali přístup studentů k AI spíše opatrný. Většinou si umělou inteligenci spojí s nějakým textovým modelem, například Chatgpt, který jim namluví prezentaci nebo navrhne text. Spíš jde ale o neznalost, co vlastně umělá inteligence je a co umí. Na školách se s umělou inteligencí zatím příliš nepracuje, i proto stále vidíme obrovský prostor na vzdělávání a osvětu v AI. Neznamená to nutně do všeho umělou inteligenci zapojovat, to vůbec ne, ale být si vědom možností i rizik, které s sebou éra AI přináší. Studentů jsme se například ptali, zda a jak umělou inteligenci využili, a nebyla dobrá nebo špatná odpověď, záleželo jen na nich, jak s nástroji AI naloží, a mnozí to popřeli, i když bylo vidět, že AI využili. Báli se přiznat, že si takto pomohli, jako kdyby byla umělá inteligence něco špatného a oni podváděli. Tak to ale není,“ popsala Zuzana Mravík Zelenická.

Do bezplatného programu Solve for Tomorrow se může registrovat až čtyřčlenný tým nebo jednotlivci ve věku 15 až 19 let. V letošním 4. ročníku se sešlo 230 studentů v 103 týmech. O absolutním vítězi se rozhodne v prezenčním finále 24. dubna 2025 v Praze.

Na středních školách nyní studují poslední ročníky tzv. generace Z, která označuje lidi narozené zhruba v letech 1997 až 2012. Jde o první generaci, která nepoznala svět před internetem a s moderními technologiemi doslova vyrostla. S tím souvisí i její přístup ke vzdělávání. „Dnešní náctiletí mají chuť se učit, ale místo textů v učebnicích preferují krátká videa, interaktivní aplikace, tematické online kurzy nebo e-learningové platformy. Informace jim nechybí, o to víc žádají praktické zkušenosti. V mimoškolních vzdělávacích programech na rozvoj podnikavosti meziročně přibylo 14 procent středoškoláků, a to i díky rostoucí podpoře pedagogů,“ uvádí ředitel neziskové vzdělávací společnosti Junior Achievement Martin Smrž.

Celosvětově jsou zástupci „ztracené“ generace nejpočetnějšími ročníky. A za pár let ovládnou pracovní trh. Většina českých studentů má ale z přechodu do praxe obavy a jejich nespokojenost s úrovní školní výuky dlouhodobě sílí. V průzkumu JSNS z roku 2023 udělila téměř čtvrtina žáků (22 %) své střední škole známku čtyři nebo pět. Hlavním důvodem bylo tvrzení „co se učíme, nevyužiji v reálném životě“ (56 %). „Mladí lidé chápou důležitost vzdělání, ale školní výuka jim buď nestačí, anebo ubírá motivaci. V dynamickém programu, po boku odborníků z firem, kde si mohou vše osahat a po svém zkoumat, obvykle ožijí. Sami učitelé jsou občas překvapení, jakých výsledků v mimoškolních projektech dosahují studenti, které ve třídě považovali za průměrné,“ potvrdila Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR programů společnosti Samsung.

Její globální rozvojový program Solve for Tomorrow se pro české a slovenské studenty otevírá už počtvrté. Účastníci se do něj hlásí s inovativními nápady, jak pozitivně ovlivnit velkou skupinu lidí, a během šesti měsíců pracují na vlastním prototypu produktu, aplikace či služby. V soutěžním programu se učí přemýšlet nad potřebami trhu a zdokonalují své „futureskills“. „Do programu jsme s týmem vstupovali přesvědčení, že chceme vyřešit recyklaci použitých PET láhví na škole. Napadlo nás vyrábět z nich filament do 3D tiskáren. Sestavili jsme si EKO-řezák a EKO-svářečku a začali s výrobou. Program nás ale naučil přemýšlet ještě dál, a když jsme se jednou vraceli ve tmě autem, po silnici kousek za Prahou, kde chyběly patníky a jako řidič jsem měl problém vidět okraje vozovky, zrodil se nápad, co kdybychom z našeho filamentu zkonstruovali chytrý a udržitelný rozsvěcující se patník,“ popsal Miloš, člen vítězného týmu z roku 2023.

Studenti pražské obchodní akademie tehdy přesně naplnili smysl programu – „vnímáte ve svém okolí nějaký problém, který by se dal řešit pomocí technologií? Nebojte se jít do vlastních projektů“. „Účastníci se v programu seznámí s principy výzkumné metodiky Design Thinking, která je založena na pochopení potřeb cílové skupiny a jejich naplnění. Poznají, jak důležité jsou rozsáhlé průzkumy mezi respondenty, zjištění jejich mínění a následné testování, které opět prověří, zda má nápad potenciál uspět mezi lidmi. Půlroční program zahrnuje tři webináře na aktuální témata jako AI, dva workshopy na praktické využití metody Design Thinking, podporu mentorů i finálové prezentace před odbornou porotou. Studenty program nic nestojí, pouze jejich čas,“ přiblížila Zuzana Mravík Zelenická.

V uplynulých třech ročnících programu vznikly projekty jako bezpečnostní systém proti krádeži elektrokol, aplikace na sledování znečištění ovzduší, sběrné boxy pro recyklaci jednorázových e-cigaret, interaktivní čtečka nebo brýle s AI pro nevidomé. „Umělá inteligence bude brzy zasahovat do mnoha našich činností a mladí lidé ji už přirozeně využívají. Ve 3. ročníku programu figurovala AI ve zhruba třetině přihlášených projektů. Jako téma pro 4. ročník jsme proto zvolili AI: Cesta k udržitelnější budoucnosti?,“ doplnila Zuzana Mravík Zelenická.

S nápadem na inovaci, která pomocí AI předchází digitálnímu vyloučení seniorů, zaujal mezi finalisty 3. ročníku také Jakub. Programu se účastnil už podruhé a podle svých slov v něm sbíral zkušenosti k podnikání. „Všímám si, že hodně mých kamarádů z gymnázia se bojí dělat chyby. Je to pochopitelné, protože jejich největší prioritou je škola, která často klade důraz na dobré výsledky a staví se negativně k chybám. V programu Solve for Tomorrow jsou chyby klíčem k učení a růstu, můžeme v něm objevovat a tvořit něco reálného, co může mít pozitivní dopad, nejenom hrát Minecraft. I když pro mě už soutěž skončila, ve svém projektu AI pro seniory pokračuji. Mým cílem je vytvořit nástroj, který pomůže seniorům nejen překonávat různá nebezpečí internetu a neznalosti technologií, ale časem jim může dělat i společníka na obyčejné povídání, třeba skrze pevnou linku. Nyní jsem navázal spolupráci s Nadací Krása pomoci a chystám se na rozsáhlé testování,“ pochlubil se student pražského gymnázia. Letos bude maturovat.

Registrace do bezplatného programu je možná online na www.solvefortomorrow.cz do 15. listopadu 2024.

K nim patří i vášnivý kutil a vynálezce Miloš. Do programu pro mladé inovátory Samsung Solve for Tomorrow vstoupil na začátku maturitního ročníku. Příležitost pracovat na vlastní technologické inovaci s podporou velké firmy si nemohl nechat ujít. „Já jsem pro každou výzvu, rád se učím novým věcem a baví mě poznávat nové lidi. A nebudu lhát, chtěl jsem i vyhrát zajímavé ceny. Hlavně ale šlo o praktické zkušenosti a kontakty, ke kterým se student střední školy běžně nedostane. Anebo spíš neví, jak se k nim dostat,“ přiznal dnes už student Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Od vítězství jeho týmu v rozvojovém programu uplynul rok. Tři kluci a jedna dívka tehdy porotu okouzlili „chytrým“ svítícím patníkem, který má potenciál zachraňovat životy. Zrealizovat prvotní nápad do funkčního prototypu patníku jim trvalo osm měsíců. „Byli jsme studenty ekonomického lycea a pustili jsme se do technologie, která má na povel svítit, plašit zvěř, vyrábět vlastní elektřinu a vyžaduje jednodušší software. Sestrojit a naprogramovat takové zařízení byla velká výzva, ale i díky podpůrnému okolí a mentorovi v programu jsme to zvládli a stálo to za to! Já nejsem typ člověka, který by seděl celý den v knížkách a studoval teorii, to mě nebaví, já musím věci vyzkoušet. Najdu si k sobě lidi, určíme si jasnou vizi a jdeme si za ní,“ vzpomínal Miloš na účast v programu.

Už jako malý si s mámou stavěl z lega, skládal z papíru a na chatě s tátou a dědou vyráběl různé „vychytávky“ – automatická krmítka, napáječky na vodu nebo speciální vybavení na zahradu. „Vyrůstal jsem s vrtačkou a ‚přímočarkou‘ v ruce, ale program Solve for Tomorrow mě posunul mnohem dál, naučil jsem se, jak fungují programovací aplikace, jaké technologie mohu při konstruování využít, zdokonalil jsem se v prezentování, v ‚managování’ lidí a spoustu dalšího. Přidanou hodnotou programu jsou hlavně zkušenosti, praxe a spousta extra aktivit, které se hezky vyjímají v životopisu. Díky našemu vynálezu – chytrému patníku, jsme byli několikrát v médiích, přišly pozvánky do společností i pracovní příležitosti,“ shrnul Miloš běh událostí, nastartovaných v programu.

Byl čerstvým maturantem a z profesních nabídek si mohl vybírat. V současnosti, rok po absolvování programu, se podílí na více projektech s tematikou bezpečnosti na silnicích, vede vlastní podnikání a s kamarády z vítězného týmu dál rozvíjí svůj srdcový „patník budoucnosti“. „Děda podnikal jako lakýrník aut a táta řídí sklad autorizovaného servisu jedné automobilky, takže kolem aut jsem se motal odjakživa. Ale k problematice nehodovosti na silnicích mě přivedla až účast v programu Solve for Tomorrow. Pak už jsem měl jasno. Hned po skončení programu jsem navázal spolupráci s neziskovkou Moje Vize 0 a absolvoval stáž u Státního fondu dopravní infrastruktury. Nyní působím v pracovní skupině s úkolem snižovat počty nehod na silnicích a dál se věnuji našemu patníku i vývoji dalších preventivních zařízení pro automobilovou dopravu,“ popsal mladý inovátor.

K tomu Miloš spoluvlastní firmu na výrobu a prodej sójových svíček, doučuje na středních školách účetnictví a mentoruje o chlup mladší studenty se stejně ambiciózními projekty „pro lepší budoucnost“. „Doba jde neúprosně vpřed a já vidím, že čím mladší studenti, tím rychleji se učí novým věcem. A to jsou třeba jen o tři až čtyři roky mladší než já. Například umělá inteligence – také ji využívám, ale zatím jen na psaní textů a oni s ní dokáží tvořit fotky, videa a mnoho dalších neuvěřitelných věcí. Přistupují k výzvám jinak, přemýšlí jinak a je radost s nimi pracovat. Člověk se toho hodně naučí a hlavně – je to zábava!“ dodal vždy usměvavý student ekonomiky a managementu.

Osmiměsíční bezplatný program je určen všem středoškolákům, kteří mají nápady a chtějí zlepšovat život lidí ve svém okolí. Do programu zájemci vstoupí s myšlenkou, co je ve společnosti trápí a jak by to díky technologiím mohli změnit. S řízenou podporou v programu, na základě odborných workshopů a zpětných vazeb od profesionálů pak rozvíjí nadějnou vizi dál, do podoby produktu či služby, které skutečně pomáhají. „Cílem programu Solve for Tomorrow je využít obrovský potenciál mladých lidí, kteří jsou motivovaní dělat a zkoušet nové věci, ale zatím nemají zkušenosti. Naučí se týmové spolupráci, zdokonalí kreativitu, prezentační dovednosti, seznámí se s řadou podobně smýšlejících vrstevníků i lidí z praxe a nabydou zdravé sebevědomí. Studenti nemusí hned do programu přijít s dokonalým řešením ani nemusí umět programovat. Spíš jde o to zamyslet se a pojmenovat věci či situace, kde by mohly moderní technologie pomáhat, a následně hledat nejlepší cesty, jak toho dosáhnout,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR programů společnosti Samsung.

Jednotná výzva pro letošní 3. ročník programu zní Smart future, studentské nápady by se tedy měly týkat inovací, které ovlivní a zefektivní užívání chytrých technologií. Pro lepší představu proběhnou ještě před uzávěrkou přihlášek do programu tři webináře na nová témata: AI revoluce je tady! (27. 9.), Úvod do metodologie Design Thinking (16. 10.) a Svět kryptoměn (8. 11.). Účast na nich není podmíněna účastí v programu Solve for Tomorrow a přístupné budou zdarma všem zájemcům z řad studentů i pedagogů středních škol, kteří se na ně přihlásí přes odkaz na webu solvefortomorrow.cz nebo na sociálních sítích.

Jak vstoupit do programu?

Pro začátek stačí, když zájemce stručně nastíní vybraný problém v on-line přihlašovacím formuláři. Může se týkat udržitelného chování domácností, škol nebo firem, zdravého životního stylu, bezpečnosti obyvatel, nerovnosti pohlaví, přístupu ke vzdělávání, zkrátka čehokoli, co mladí lidé považují za důležité. „Vítězové prvního ročníku – dva kluci z Plzně – se například inspirovali negativním zážitkem svého známého a přišli s důmyslnou ochranou elektrokol proti krádežím, dnes už vedou vlastní firmu a podnikají v oboru. Druhý ročník zase na jaře ovládli středoškoláci z Prahy, kteří začali s nápadem na recyklaci plastů ve škole, až nakonec vymysleli i konkrétní produkt – ekologický ‚chytrý‘ patník s plašičkou zvěře, který by mohl v budoucnu osvětlovat silnice. Studentských projektů, které dávaly smysl, bylo ale mnohem víc a právě v programu dostali mladí inovátoři šanci a podmínky k nastartování jejich realizace,“ nastínila Zuzana Mravík Zelenická.

Obvykle se s nápady hlásí spolužáci, výjimkou ale nejsou ani kamarádi z různých středních škol. Důležité je, aby mezi sebou uměli komunikovat a dokázali si vyhovět. Program je otevřen také pedagogům, kteří mají zájem studenty provázet a zároveň rozvíjet i své znalosti. „Obvykle se hlásí sami studenti, jelikož jde o mimoškolní aktivitu, ale mít v zádech svého učitele může být výhodou. V rámci programu je sice role pedagoga malá, nicméně pokud o účasti svých studentů v programu ví, může studenty podpořit a navést je, když tápou, nebo je ‚jenom omluvit‘ z vyučování, potřebují-li se zúčastnit workshopů či finále soutěže,“ dodala za organizátory programu Denisa Smržová ze vzdělávací organizace JA Czech.

Globální program Samsung Solve for Tomorrow vznikl v roce 2010 ve Spojených státech a od té doby se ho zúčastnilo přes dva miliony studentů po celém světě. Kromě osobního rozvoje nabízí nejlepším účastníkům hodnotné ceny a širokou síť osobních kontaktů.

Přihlásit se do 3. ročníku pro Česko a Slovensko může každý středoškolák, od jednotlivců až po čtyřčlenné týmy, do 15. listopadu skrze on-line formulář na webu solvefortomorrow.cz.