Fakt, že mají mladí lidé k technologiím blíž než starší ročníky, je všeobecně známý. Nynější středoškoláci ale v mnohém předčí i své jen o trochu odrostlejší kolegy. „Za pět let, co v Česku realizujeme program Samsung Solve for Tomorrow, sledujeme velký skok v kvalitě přihlášených projektů. Mnozí účastníci ovládají práci s aplikacemi, softwarem, silnou stránkou většiny středoškoláků je práce s videy a někteří dokonce přicházejí s návrhy vlastních technologických řešení. Studenti v programu mají jasné technologické nápady a dokáží sestavit funkční prototypy, aniž by byli programátory nebo měli technické vzdělání, stačí jim k tomu nástroje umělé inteligence, možnosti 3D tisku a jejich přirozené vnímání technologií,“ uvádí Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka Samsungu.

Podle Zelenické se posunula nejenom technologická zdatnost středoškoláků, ale také jejich vyspělost v nahlížení společenských problémů. „Dřív studenti vstupovali do programu s tím, že svými projekty ‚spasí‘ svět, nyní je zřejmé, že se naučili reflektovat problémy v širším kontextu a inspirují se převážně ve svém okolí, co konkrétně mohou zlepšit. To je výborná kompetence i v pracovním světě. Výzvou ale stále zůstává zasazení nápadu do reálného prostředí. K tomu v programu slouží podpora mentorů a zpětná vazba odborníků z praxe. Navíc máme pro studenty připraveny webináře a workshopy zaměřené na design thinking, prototypování a praktické využívání digitálních nástrojů,“ popisuje Zuzana Mravík Zelenická.

Možnost předvést své technologické znalosti v soutěžním programu Samsung Solve for Tomorrow mají studenti v Česku a na Slovensku od roku 2021. Letos se mezi desítku nejlepších projektů probojovaly například odpadkový koš pro veřejná místa, který sám třídí odhozené odpadky, chytré vložky do bot, jenž zaznamenávají veškerá data o výkonu amatérského běžce, aplikace cílící na žáky 8. a 9. tříd pro vědomější volbu střední školy nebo aplikace, která otevírá dospívajícím svět seriózního zpravodajství a pomáhá čelit dezinformacím.

Situace ve školách

Loňský průzkum Jak se učíme my, který zpracovala agentura STEM pro organizaci Nekrachni, potvrdil, že teenageři touží po hodinách, ve kterých jsou sami aktivní, mohou vzájemně diskutovat a ve kterých jsou zapojené moderní technologie. To vše přináší do škol detailní metodiky vzdělávacích programů, které lze ihned začít aplikovat. „Rychlost změn ve školách je logicky pomalejší než tempo technologického vývoje, ale tlak studentů i trhu práce je dnes velmi silný. I proto připravujeme projekt CheckUpEduCenter, který reaguje na rychle se měnící oblasti ICT, STEM a digitálních dovedností – cílem je nabídnout školám moderní výukové materiály propojené s projektovou výukou a zapojením studentů do soutěží, jako je například Samsung Solve for Tomorrow,“ prozrazuje Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace JA Czech.

V mnoha českých školách technologie stále slouží spíš jako náhrada papíru – pro zadání, prezentaci, odevzdání, méně už jako nástroj pro hlubší myšlení, práci s daty, simulace a modelování. Mezi školami existují velké rozdíly, ale situace se podle odborníků zlepšuje. „Nástroje umělé inteligence ještě před rokem některé školy odmítaly, ačkoli studentům už běžně sloužily při samostudiu. To se naštěstí i díky mnoha vzdělávacím programům pro učitele a studenty změnilo. V našem programu vidíme, že účastníci používají nástroje AI zodpovědně a velmi vhodným způsobem, jako nástroj k řešení problémů nebo jako pomůcku při brainstormingu. Není pravda, že by AI nadužívali, není vykonavatelem úkolu, jen dobrým pomocníkem. To jistě souvisí s větší dostupností umělé inteligence, ale také s jejím lepším porozuměním a znalostí,“ míní Zuzana Mravík Zelenická.

Digitální dovednosti se současní studenti učí přirozeně, ve velké míře ale mimo školní výuku, což může přinést i negativa. „Mladí lidé jsou technologiemi obklopeni. Ve volném čase si hrají s grafickými programy, stříhají videa, programují weby. Složité učivo si nechávají vysvětlit umělou inteligencí. Zároveň si ale snadno upevňují špatné návyky jako kopírování bez hlubšího pochopení nebo slabou práci se zdroji. Technologická zdatnost středoškoláků není jen otázkou toho, kolik aplikací umí používat. Jde o to, zda dokážou technologie využít k řešení problémů, práci s informacemi a tvorbě nějaké hodnoty. V tomto je zapojení firem a praktických vzdělávacích programů do školní výuky klíčové,“ poukazuje Martin Smrž.

Mnohé firmy, zvlášť v oblasti technologií, tuto potřebu reflektují. A jejich snaha podílet se na formálním vzdělávání studentů roste. „Díky programům jako Solve for Tomorrow mají studenti příležitost rozvíjet své dovednosti a přicházet s inovativními nápady. Firmy naopak získají kontakt s talenty a mohou pomoci školám rozvíjet ve studentech důležité kompetence pro pracovní trh. Jen v tomto školním roce spolupracujeme s více než 500 dobrovolnými mentory, lektory a odborníky z firem, kteří se zapojují do workshopů, mentoringu nebo projektové výuky a pomáhají přinášet do škol zkušenosti z reálného byznysu,“ uzavírá Martin Smrž.

Jak se při stravování zbavit závislosti na pomoci druhých? Tato myšlenka provázela středoškolačku Adélu s hypoplastickýma rukama už delší dobu. Při jídle toužila být samostatnější, ale koordinace obou rukou a krájení pro ni byly kvůli handicapu složitou disciplínou. „S nápadem na náš Vidlík jsem přišla hned, jak nám paní učitelka o soutěži inovátorských projektů pověděla. Najíst se sama příborem je pro mě velmi problematické, ale na žádnou pomůcku, která by mi tuto každodenní činnost usnadnila, jsem zatím nenarazila. Proto jsme se s kamarády rozhodli sestrojit Vidlík. Pomůže především lidem s tělesným postižením, jako mám já, ale využít ho mohou také lidé po úrazu,“ popsala 19letá Adéla, členka studentského týmu Potterhláci.

Vynález studentů funguje jako stabilní a snadno nastavitelný držák vidličky umístěný k talíři. Člověku s omezeným pohybem horních končetin tak stačí k samoobsluze a krájení pouze jedna ruka. Úlohu vidličky zajišťuje Vidlík. „Během několika měsíců jsme vytvořili dva prototypy našeho držáku. Měli jsme celkem jasnou představu, jak by měl Vidlík vypadat a co by měl zvládnout, ale největší problém bylo vymyslet, jak Vidlík uchytit k talíři. S tím nejsme ani nyní úplně spokojeni, proto plánujeme třetí vylepšený model, kde by měla být manipulace ještě snazší. Naše prototypy intenzivně testujeme, hlavně mezi spolužáky, do budoucna věříme, že bude mít Vidlík uplatnění v naší i jiných jídelnách nebo třeba na ergoterapiích,“ přiblížila Adéla.

Do soutěže Samsung Solve for Tomorrow určené středoškolákům se společně s Adélou přihlásili ještě její spolužáci ze SŠ Jedličkův ústav Matyáš a Jakub. Svůj tým pojmenovali Potterhláci a hned zkraje rozvojového programu na sebe strhli pozornost odborné poroty. „V prvním kole programu jsme obdrželi 62 studentských videí z Česka a Slovenska, která podle zadání popisují nějaký socio-společenský problém a nápad, jak jej řešit. Jsme zvyklí, že jde o úvodní pokusy, ale video Potterhláků, ve kterém představili svůj nápad na Vidlík, se zcela vymykalo. U nich nešlo o žádný pokus, rovnou nám zaslali vypracovaný projekt, který přesně naplňoval principy inovátorské metodiky Design Thinking, aniž by do té doby o ní něco věděli. To jsme nikdy nezažili ani v předchozích ročnících programu. Dalo by se říct, že nejlépe pochopili úvodní zadání soutěže a s přehledem postoupili do dalších kol,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung.

Osmiměsíční studentský program zaměřený na inovace a technologie v Česku realizuje vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech). Cílem je podpořit mladé vynálezce k vytváření společensky prospěšných projektů. Podnítit jejich potenciál a pomoci jim získat zkušenosti k tomu, aby dokázali své nekonvenční nápady proměnit ve funkční produkty či služby. A to díky tzv. designerskému myšlení. Proto se odborná porota rozhodla poprvé ve 4. ročníku soutěžního programu udělit speciální cenu Design Thinking. „Ačkoli se Potterhláci nakonec s Vidlíkem neprobojovali do finálové TOP 10, přiměli nás svým výkonem k ocenění v nové kategorii, za dokonalé porozumění metodě Design Thinking, a to ještě dříve, než jsme ji účastníkům představili na workshopech. Přesně definovali problém – kvůli handicapu horních končetin je řada lidí odkázána při stravování na pomoc druhé osoby. A nabídli řešení – Vidlík dokáže nahradit pozici vidličky a lidé s handicapem tak mají šanci posunout svoji samoobsluhu na další úroveň. To je přesné naplnění výzvy programu Samsung Solve for Tomorrow směrem ke středoškolákům: nebojte se realizovat své nápady, které zlepšují svět kolem vás, i malé věci dokážou pomoci mnoha lidem!“ dodal Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace JA Czech.

5. ROČNÍK PROGRAMU SAMSUNG SOLVE FOR TOMORROW

V Česku a na Slovensku se globální rozvojový program pro studenty ve věku 15 až 19 let letos na podzim otvírá už popáté. Přihlásit svůj nápad může každý středoškolák či vícečlenný tým na webu www.solvefortomorrow.cz do 15. 11. 2025.

„S projektem jsme začali hned, jak jsme se do soutěže registrovali, a Vidlíkovi jsme věnovali zhruba pět hodin týdně. Soutěžní prototyp jsme sestrojili do tří měsíců. Motivovalo nás, že pomůžeme lidem, kteří jsou na tom podobně jako Adélka, a také že můžeme reprezentovat naši školu. V hlavě teď máme další nápady a už víme, že nám nic nebrání zkusit je realizovat,“ uzavřel tým Potterhláci

Na středních školách nyní studují poslední ročníky tzv. generace Z, která označuje lidi narozené zhruba v letech 1997 až 2012. Jde o první generaci, která nepoznala svět před internetem a s moderními technologiemi doslova vyrostla. S tím souvisí i její přístup ke vzdělávání. „Dnešní náctiletí mají chuť se učit, ale místo textů v učebnicích preferují krátká videa, interaktivní aplikace, tematické online kurzy nebo e-learningové platformy. Informace jim nechybí, o to víc žádají praktické zkušenosti. V mimoškolních vzdělávacích programech na rozvoj podnikavosti meziročně přibylo 14 procent středoškoláků, a to i díky rostoucí podpoře pedagogů,“ uvádí ředitel neziskové vzdělávací společnosti Junior Achievement Martin Smrž.

Celosvětově jsou zástupci „ztracené“ generace nejpočetnějšími ročníky. A za pár let ovládnou pracovní trh. Většina českých studentů má ale z přechodu do praxe obavy a jejich nespokojenost s úrovní školní výuky dlouhodobě sílí. V průzkumu JSNS z roku 2023 udělila téměř čtvrtina žáků (22 %) své střední škole známku čtyři nebo pět. Hlavním důvodem bylo tvrzení „co se učíme, nevyužiji v reálném životě“ (56 %). „Mladí lidé chápou důležitost vzdělání, ale školní výuka jim buď nestačí, anebo ubírá motivaci. V dynamickém programu, po boku odborníků z firem, kde si mohou vše osahat a po svém zkoumat, obvykle ožijí. Sami učitelé jsou občas překvapení, jakých výsledků v mimoškolních projektech dosahují studenti, které ve třídě považovali za průměrné,“ potvrdila Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR programů společnosti Samsung.

Její globální rozvojový program Solve for Tomorrow se pro české a slovenské studenty otevírá už počtvrté. Účastníci se do něj hlásí s inovativními nápady, jak pozitivně ovlivnit velkou skupinu lidí, a během šesti měsíců pracují na vlastním prototypu produktu, aplikace či služby. V soutěžním programu se učí přemýšlet nad potřebami trhu a zdokonalují své „futureskills“. „Do programu jsme s týmem vstupovali přesvědčení, že chceme vyřešit recyklaci použitých PET láhví na škole. Napadlo nás vyrábět z nich filament do 3D tiskáren. Sestavili jsme si EKO-řezák a EKO-svářečku a začali s výrobou. Program nás ale naučil přemýšlet ještě dál, a když jsme se jednou vraceli ve tmě autem, po silnici kousek za Prahou, kde chyběly patníky a jako řidič jsem měl problém vidět okraje vozovky, zrodil se nápad, co kdybychom z našeho filamentu zkonstruovali chytrý a udržitelný rozsvěcující se patník,“ popsal Miloš, člen vítězného týmu z roku 2023.

Studenti pražské obchodní akademie tehdy přesně naplnili smysl programu – „vnímáte ve svém okolí nějaký problém, který by se dal řešit pomocí technologií? Nebojte se jít do vlastních projektů“. „Účastníci se v programu seznámí s principy výzkumné metodiky Design Thinking, která je založena na pochopení potřeb cílové skupiny a jejich naplnění. Poznají, jak důležité jsou rozsáhlé průzkumy mezi respondenty, zjištění jejich mínění a následné testování, které opět prověří, zda má nápad potenciál uspět mezi lidmi. Půlroční program zahrnuje tři webináře na aktuální témata jako AI, dva workshopy na praktické využití metody Design Thinking, podporu mentorů i finálové prezentace před odbornou porotou. Studenty program nic nestojí, pouze jejich čas,“ přiblížila Zuzana Mravík Zelenická.

V uplynulých třech ročnících programu vznikly projekty jako bezpečnostní systém proti krádeži elektrokol, aplikace na sledování znečištění ovzduší, sběrné boxy pro recyklaci jednorázových e-cigaret, interaktivní čtečka nebo brýle s AI pro nevidomé. „Umělá inteligence bude brzy zasahovat do mnoha našich činností a mladí lidé ji už přirozeně využívají. Ve 3. ročníku programu figurovala AI ve zhruba třetině přihlášených projektů. Jako téma pro 4. ročník jsme proto zvolili AI: Cesta k udržitelnější budoucnosti?,“ doplnila Zuzana Mravík Zelenická.

S nápadem na inovaci, která pomocí AI předchází digitálnímu vyloučení seniorů, zaujal mezi finalisty 3. ročníku také Jakub. Programu se účastnil už podruhé a podle svých slov v něm sbíral zkušenosti k podnikání. „Všímám si, že hodně mých kamarádů z gymnázia se bojí dělat chyby. Je to pochopitelné, protože jejich největší prioritou je škola, která často klade důraz na dobré výsledky a staví se negativně k chybám. V programu Solve for Tomorrow jsou chyby klíčem k učení a růstu, můžeme v něm objevovat a tvořit něco reálného, co může mít pozitivní dopad, nejenom hrát Minecraft. I když pro mě už soutěž skončila, ve svém projektu AI pro seniory pokračuji. Mým cílem je vytvořit nástroj, který pomůže seniorům nejen překonávat různá nebezpečí internetu a neznalosti technologií, ale časem jim může dělat i společníka na obyčejné povídání, třeba skrze pevnou linku. Nyní jsem navázal spolupráci s Nadací Krása pomoci a chystám se na rozsáhlé testování,“ pochlubil se student pražského gymnázia. Letos bude maturovat.

Registrace do bezplatného programu je možná online na www.solvefortomorrow.cz do 15. listopadu 2024.

Vítězný tým posledního ročníku Solve for Tomorrow. Zleva: Jakub Aldorf, Patrik Švoma, Jakub Kužel

Program je zaujal na veletrhu vzdělávání Gaudeamus v Brně, kde jim přímo garantka projektu a CSR manažerka Samsungu Zuzana Mravík Zelenická předala detaily a do projektu je nadchla. Jakub Aldorf své dva spolužáky zaktivizoval, natočili společně videopřihlášku, kterou Samsung později přijal a tým postoupil do dalšího kola. O jejich aktivitách vědělo jen pár spolužáků.

Po úspěšném přihlášení a kvalifikaci mezi třicet nejlepších už s hotovým konceptem chytrých brýlí VisionNex následovaly workshopy, které studentům pomáhaly projekty směrovat a dále rozvíjet. Týmy se například naučily metodu Design Thinking – je jednoduchá, ale účinná a nabídne vám jednoduchý návod, jak si například definovat cílovou skupinu, zákazníka a jeho potřeby.

Prototyp chytrých brýlí VisionNex. Vidět můžete tělo vytištěné na 3D tiskárně, zapínací tlačítko, kamerku a spoušť

Cesta za vítězstvím se však neobešla bez komplikací. Projekt totiž původně měl být jen ve formě mobilní aplikace, kterou však nakonec tým přepracoval do podoby chytrých brýlí. Ty fungují tak, že kamera v brýlích zachytí obraz okolí uživatele a ten je následně odeslán do propojeného laptopu. Zde se umělá inteligence postará o přepis obrazu na text, který se pak přehraje v hlasové formě z připojených bezdrátových sluchátek. Aktuálně dokáže projekt VisionNex popisovat v češtině, angličtině a korejštině a je možné vybírat mezi stručným anebo detailnějším popisem. K sestavení prototypu studenti částečně využili znalosti z programování, prototypování a designu, které se naučili ve škole, částečně využili internetu a některé kroky tak dokázali provést bez předešlých znalostí a zkušeností.

Jakub Kužel testuje brýle. Pořizuje snímek svého okolí (vlevo), brýle s propojeným zařízením následně vrací detailní popisek (vpravo).

Ve finále projektu o vítězích hlasovala odborná porota složená z vedení společnosti Samsung a vzdělávací organizace Junior Achievement. Z deseti finalistů, kteří byli vybráni z celkového počtu 72 přihlášených týmů z Česka a Slovenska, vybrala porota právě tým VisionNex a jejich chytré brýle. Jakožto vítězové si odnesli hodnotné produkty od společnosti Samsung. Skromní studenti se o své vítězství ve škole nepodělili. Ředitel školy se o něm dověděl až z médií a studentům následně pogratuloval a předal jim další hodnotné ceny.

Patrik Švoma a Jakub Aldorf během vyhlášení vítězů Solve for Tomorrow 2023/2024. Jakub Kužel se nemohl účastnit.

Studentům se naskytla i příležitost brýle půjčit k testování lidem se zrakovým postižením. Ti byli nadšeni celkovým nápadem, zejména pak přesností popisu. Kupodivu ani jeden z nich nepoužívá žádné obdobné pomůcky, ani neví, zda vůbec existují. Studenti si vyslechli přínosnou zpětnou vazbu i tipy na vylepšení: zatím je prototyp na delší nošení těžký a nepohodlný, propojení s mobilní aplikace je nezbytné, extrémně užitečná funkce by bylo rozpoznávání a čtení textu.

Významným benefitem projektu VisionNex by mohla být i jeho dostupnost. Studenti totiž ve své finální prezentaci poukázali, že jimi navržené řešení by mohlo být cenově výrazně dostupnější než běžné komerčně dostupné pomůcky.

Nyní se tým VisionNex soustředí na úspěšné absolvování maturitní zkoušky, ale projekt by rádi v budoucnu vylepšil: laptop chce nahradit praktičtějším mobilním telefonem s aplikací. Dále členové týmu přemýšlejí o integraci kamerky do klasických dioptrických brýlí, aby VisionNex pomáhal nejen nevidomým, ale i lidem se zrakovým postižením.

Solve for Tomorrow pokračuje dalším ročníkem pro školní rok 2024/205, který se bude týkat umělé inteligence jakožto možné cestě k udržitelnější budoucnosti. Přihlášky je možné podávat do 15. listopadu přes webové stránky www.solvefortomorrow.cz.