Představení vítězů proběhlo v Miláně, kde byl ambasadorský program prezentován ve spojitosti se zimními olympijskými hrami v Miláně a Cortině 2026. Třídenní program se konal mezi 8. a 10. únorem a zahrnoval slavnostní vyhlášení výsledků, výstavu nejlepších řešení a networkingové aktivity zaměřené na navazování a posilování profesních i osobních vztahů.

Solve for Tomorrow je globální platforma společnosti Samsung, která podporuje mladé lidi při vývoji inovativních řešení založených na STEM (věda, technologie, inženýrství, matematika) a zaměřených na místní a globální problémy. Letošní kandidáti byli vybráni z vítězných týmů regionálních soutěží Solve for Tomorrow z celého světa a finální výběr ambasadorů byl následně proveden na základě společného hodnocení společnosti Samsung a Mezinárodního olympijského výboru (MOV) podle inovativnosti, škálovatelnosti a společenského významu jednotlivých řešení. Deset týmů bylo vybráno z kategorií Sport a technologie a Přístupnost a životní prostředí, přičemž v každé z nich je zastoupeno pět týmů.

Všechny vybrané týmy získají v rámci ambasadorského programu finanční prostředky a až dvouletou podporu společnosti Samsung, která jim pomůže přeměnit jejich prototypy na komerčně způsobilé produkty. Pět týmů v kategorii Sport a technologie bude navíc podporováno také Mezinárodním olympijským výborem.

Během slavnostního ceremoniálu se dva absolventi programu Solve for Tomorrow – Danielle Yangová, ambasadorka programu Samsung Solve for Tomorrow v oblasti sportu a technologií, a Simon Cénet z francouzského týmu Liova – podělili o své osobní příběhy a postřehy týkající se mládežnických inovací a reálného dopadu svých projektů.

Yangová, která je sama sluchově postižená, vysvětluje svou motivaci k účasti v programu takto: „Do programu Samsung Solve for Tomorrow jsem se zapojila, abych řešila problémy, se kterými se potýkám v každodenním životě. Velmi si vážím podpory společnosti Samsung Electronics a Mezinárodního olympijského výboru a těší mě, že mám příležitost podělit se o svůj nápad se světem dokonce i na olympijské scéně.“

„Díky programu Samsung Solve for Tomorrow jsem získal důvěru, že můj nápad může ve společnosti vyvolat pozitivní změnu,“ říká İrem Erden, ambasador z Turecka, který zvítězil regionální soutěž s řešením OilSorb využívajícím drony a opakovaně použitelné absorpční polštáře z vlny pro odstraňování ropných skvrn z moře. „Jako vybraný ambasador se budu snažit inspirovat další generace.“

Česká stopa v programu

Úspěchu dosáhl také český tým VisionNex, který zvítězil v národním kole Solve for Tomorrow a následně i v prvním evropském finále soutěže. Studenti ze Žďáru nad Sázavou vyvinuli cenově dostupný prototyp chytrých brýlí pro nevidomé, jež pomocí kamery a umělé inteligence hlasově popisují okolní prostor a usnadňují tak orientaci v každodenním životě. Díky svému projektu se probojovali až do globálního finále programu a ucházeli se o pozici světových ambasadorů. Přestože se jim titul globálních ambasadorů nakonec získat nepodařilo, jejich řešení zůstává výrazným příkladem technologické inovace s konkrétním společenským dopadem.

Udržitelné inovace v kategorii Sport a technologie

Cílem ambasadorského programu společnosti Samsung pro rok 2026 na téma Sport a technologie je podnítit mladé lidi, aby se zabývali udržitelnými inovacemi prostřednictvím propojení sportu, technologií a leadershipu. Oficiálního vyhlášení vítězů se v Samsung House v Milánu zúčastnilo přibližně 80 globálních aktérů. Byli mezi nimi i prezidentka MOV Kirsty Coventryová, člen výkonné rady MOV a prezident Samsung Global Research Jae Youl Kim, předsedkyně komise Olympism365 Auvity Rapillová, členka komise Olympism365 Nawal El Moutawakelová nebo prezident a vedoucí globálního marketingu společnosti Samsung Electronics Won-Jin Lee.

Během ceremoniálu byl připomenut i závazek společnosti Samsung a MOV spolupracovat při podpoře budoucích talentů a umožnit mladým lidem, aby pomáhali utvářet lepší svět. Tento závazek byl symbolicky ztvárněn aktem otevření a spojení dvou telefonů Galaxy Z TriFold, na jejichž displeji byla loga těchto organizací. Rozložení displeje Galaxy Z TriFold znázorňovalo rozšíření nápadů a potenciálu a rovněž sdílenou víru obou aktérů v otevření dalších možností spojených s nástupem nové generace, která bude rozhodovat o budoucnosti.

„Vaše projekty jsou skutečně inspirativní: plné kreativity, představivosti a nadšení pro skutečnou změnu. Využíváte technologie k utváření budoucnosti, která bude inkluzivnější, udržitelnější, zdravější a aktivnější,“ uvádí prezident MOV Coventry. „Obzvláště mě těší, že se poprvé v historii objevili vítězové v kategorii Sport a technologie, kteří spojují sport, technologie a řešení problémů způsobem, který může významně ovlivnit životy lidí.“

„Prostřednictvím programu Solve for Tomorrow a naší spolupráce s MOV vytváříme prostředí, kde mohou mladí lidé objevit své silné stránky, realizovat své nápady a smysluplně přispět k pokroku společnosti,“ říká vedoucí globálního marketingu společnosti Samsung Lee. „Nejde nám však jen o podporu inovací, ale také o výchovu budoucích lídrů, kteří budou dále šířit hodnoty respektu, přátelství, preciznosti a kreativity.“

Výstava řešení a inovační workshop

Dne 9. února týmy ambasadorů představily jimi vyvinutá řešení v laboratoři Smart City Lab v Milánu a zúčastnili se workshopu na téma inovací, který vedlo inovační centrum MOV Olympism365 a vybavilo ambasadory dovednostmi, jak se stát inovátory udržitelného rozvoje ve světě sportu. Výstavy se zúčastnili zástupci MOV, organizačního výboru her Milán Cortina 2026 a různých italských vládních agentur.

O den později se ambasadoři zúčastnili řady programů a oficiálních aktivit a navštívili také olympijskou vesnici v Miláně a Cortině 2026. Společnost Samsung tak podpořila ambasadory v prohlubování jejich znalostí o sportu, technologiích a významu olympijských her a olympijského ducha.

Informace o deseti nově vybraných ambasadorských týmech programu Solve for Tomorrow a jejich projektech:

Pět týmů ambasadorů v kategorii Sport a technologie

Austrálie | TeamUp: Ahan Kiani
Platforma založená na AI, která propojuje jednotlivce s místními sportovními týmy a komunitami s cílem zvýšit účast v rekreačních sportech.

Indonésie | Run Sight: Anthony Edbert Feriyanto, Kaindra Rizq Sachio, Muhammed Fazil Tirtana a Ariq Maulana Malki Ibrahim
Nositelné AI řešení, které pomáhá lidem se zrakovým postižením bezpečně se účastnit běhu a dalších fyzických aktivit díky detekci dráhy a překážek.

Turecko | Poseidon: Umut Devrim Deveci a Efe Cem Öztürk
Bezpečnostní plavecký systém pro zrakově postižené uživatele, který prostřednictvím náramku upozorňuje vibracemi na blížící se hranice bazénu nebo překážky.

Velká Británie | Curastep: Raye Woon a Sarah
Chytré tenisky vybavené senzory, které u lidí s cukrovkou odhalují časné příznaky tvorby puchýřů a podpoří bezpečnou fyzickou aktivitu.

Spojené státy | Storm Shield: Danielle Yang, Sara Carmona, Isha Harbaugh, Koel Harbaugh, Audrey Adams, Nikki Beshkar a Emily Wang.
Ochranná sportovní čelenka navržená tak, aby chránila sluchadla před vlhkostí, nárazy a poškozením okolními vlivy během fyzické aktivity.

Pět týmů ambasadorů v kategorii Přístupnost a životní prostředí

Čína | Furen Makers: Chenyue Wang, Ziyang Ma, Qiuyue Wang a Hewei Wen
Invalidní vozík řízený mozkovými vlnami určený k podpoře osob s ALS a tělesným postižením při přemisťování, rehabilitaci a účasti na sportovních akcích.

Francie | Liova: Simon Cénet a Evan Dessables
Sada na výrobu opakovaně použitelných baterií, která přeměňuje vyřazené baterie chytrých telefonů na přenosné powerbanky a snižuje tak množství elektronického odpadu.

Indie | Paraspeak: Pranet Khetan
Cloudové AI řešení pro osoby s vadami řeči, které převádí v reálném čase málo srozumitelnou řeč na řeč s dobrou výslovností.

Turecko | OilSorb: İrem Erden, Ece Deniz Sayar, Ela Aksoy a Meryem Melis Çınar
Udržitelné řešení pro odstraňování ropných skvrn z moře pomocí opakovaně použitelných absorpčních polštářů na bázi vlny a dronové technologie.

Spojené státy | Aqua-Gel: Arya Anilkumar, Anna Huang, Aishwarya Reddy, Subiksha Srinivasan Vidya a Elaine Zuo
Chytrý obvaz s AI, který monitoruje hojení ran v reálném čase a podporuje včasnou detekci infekcí pomocí údajů ze senzorů.

Zástupci generace Z – prý jsou křehcí jako sněhové vločky a vyrostli s mobilem v ruce. Díky tomu jsou ale také citliví, empatičtí a umí nad problémy současného světa přemýšlet jinak. Pod správným vedením dokáží vymyslet projekty, které změní svět. „Mladí lidé mají skvělé inspirativní nápady, jak propojovat technologie se světem, ale chybí jim zkušenosti, trpělivost věci dotáhnout do konce a hlavně odborný mentoring dospělých. Když jim toto poskytneme, pak se dějí věci! Návrhy na vlastní prospěšné projekty nám do 5. ročníku programu Samsung Solve for Tomorrow poslalo 118 středoškolských týmů, z nich jsme nyní vybrali TOP 30, ve kterých vidíme slibný potenciál, osm ze Slovenska, 22 z Česka,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR programů společnosti Samsung.

Během ledna čeká studenty intenzivní workshop na kreativní metodiku Design Thinking a další práce na jejich projektech. Osmiměsíční program končí v dubnu prezentací deseti nejlepších týmů před odbornou porotou a vyhlášením vítězů. „Dřív mezi nápady převažovaly hlavně mobilní aplikace, které účastníci vymýšleli a programovali. Nyní, s rozmachem nástrojů umělé inteligence a 3D tisku, už se studenti nebojí ani složitějších hardwarů, dronů a vymýšlí komplexní řešení pro udržitelnější společnost. Studentské projekty jsou pro technologické firmy nadmíru zajímavé a hledají mezi nimi nové talenty. Pro mladé inovátory tak může být účast v programu cestou, jak získat pozornost odborníků doma i v zahraničí, a není výjimkou, že se nahodilý nápad ze studentského programu rozvine do úspěšného startupu,“ poukázal Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech).

Vize českých teenagerů, jak zlepšit budoucnost, se letos dotýkají tří hlavních oblastí

PSYCHICKÁ POHODA

Velké množství letošních projektů v programu Solve for Tomorrow se zaměřilo na prevenci duševního zdraví a dostupnost psychologické pomoci. „Věděli jste, že většina středoškoláků trpí dlouhodobě depresemi nebo úzkostmi a že nevyhledá odbornou pomoc? Ne proto, že by ji nepotřebovali, ale proto, že se bojí stigmatu, reakce okolí nebo jednoduše toho, že si toho někdo všimne. A tak zůstávají na své potíže sami, protože současné nástroje jako schránka důvěry jsou nefunkční, nediskrétní a neumožňují dialog,“ potvrzují kluci z týmu ZenMind ve svém videu palčivý problém své generace. A hned ukazují vlastní řešení – mobilní aplikaci, která studentům zaručuje anonymitu a škole data pro včasnou intervenci.

Mezi dalšími nadějnými projekty pak nalezneme například náramek pro zmírnění ataků paniky nebo aplikaci spojující osamělé lidi skrze cestování. „Silným tématem je pro studenty také bezpečnost a kyberbezpečnost, navrhují systémy pro detekci ohrožení v budovách nebo vymýšlí hravé a zároveň vzdělávací nástroje pro rozpoznávání dezinformací a fake news,“ doplnila Zuzana Mravík Zelenická.

ZELENĚJŠÍ SVĚT

Dlouhodobě populární jsou u studentů ekologická témata. Hojně si všímají skomírající přírody a opět nabízejí technologická řešení. Ve svých projektech spoléhají především na intenzivní sběr a analýzu dat v terénu pomocí chytrých dronů. „Velké téma je nakládání s odpady. Představte si koš, který sám správně vytřídí odhozený odpadek, čímž zefektivní proces recyklace. Jiný tým zase nabídl řešení, jak přeměnit staré notebooky a počítače na bezpečné osobní cloudové servery a snížit tak množství elektroodpadu,“ popsala CSR manažerka Samsungu.

INKLUZIVNÍ SPOLEČNOST

V kategorii inovací Pro lepší život kolem nás bylo častým tématem studentských projektů odstraňování bariér pro lidi s handicapem. „Studenti mají často sami kamarády se zrakovým nebo tělesným postižením a vnímají, jaké překážky musí každý den překonávat. Například tým PelePapa letos vyvíjí projekt na propojení sportovních trenérů a lidí se zdravotním postižením, kteří chtějí sportovat. Tým Revidu se zase věnuje technologii pro analýzu a předčítání webového obsahu, která usnadní přístup k informacím nevidomým a slabozrakým. Mezi TOP 30 je také projekt týmu Ofiko na elektronickou propisku s AI usnadňující práci dysgrafikům,“ vyjmenovala Zuzana Mravík Zelenická.

Zajímavostí jsou studentské projekty na podporu pohybu, jelikož jak uvádí tým Walk2Capture, víc než polovina jimi dotázaných mladých lidí nachodí denně méně než čtyři tisíce kroků. „Změnit to podle studentů může gamifikace procházek, na níž budou lidé dobývat svá území. Jiné projekty cílí na pohodlí při sportu, například chytrou vložkou do bot, která měří běžcům parametry výkonu, nebo sportovní bundou, jejíž materiál dokáže využít pohyb a sluneční světlo pro dobití menších zařízení či udržení člověka v teple,“ shrnula Zuzana Mravík Zelenická.

Jak se při stravování zbavit závislosti na pomoci druhých? Tato myšlenka provázela středoškolačku Adélu s hypoplastickýma rukama už delší dobu. Při jídle toužila být samostatnější, ale koordinace obou rukou a krájení pro ni byly kvůli handicapu složitou disciplínou. „S nápadem na náš Vidlík jsem přišla hned, jak nám paní učitelka o soutěži inovátorských projektů pověděla. Najíst se sama příborem je pro mě velmi problematické, ale na žádnou pomůcku, která by mi tuto každodenní činnost usnadnila, jsem zatím nenarazila. Proto jsme se s kamarády rozhodli sestrojit Vidlík. Pomůže především lidem s tělesným postižením, jako mám já, ale využít ho mohou také lidé po úrazu,“ popsala 19letá Adéla, členka studentského týmu Potterhláci.

Vynález studentů funguje jako stabilní a snadno nastavitelný držák vidličky umístěný k talíři. Člověku s omezeným pohybem horních končetin tak stačí k samoobsluze a krájení pouze jedna ruka. Úlohu vidličky zajišťuje Vidlík. „Během několika měsíců jsme vytvořili dva prototypy našeho držáku. Měli jsme celkem jasnou představu, jak by měl Vidlík vypadat a co by měl zvládnout, ale největší problém bylo vymyslet, jak Vidlík uchytit k talíři. S tím nejsme ani nyní úplně spokojeni, proto plánujeme třetí vylepšený model, kde by měla být manipulace ještě snazší. Naše prototypy intenzivně testujeme, hlavně mezi spolužáky, do budoucna věříme, že bude mít Vidlík uplatnění v naší i jiných jídelnách nebo třeba na ergoterapiích,“ přiblížila Adéla.

Do soutěže Samsung Solve for Tomorrow určené středoškolákům se společně s Adélou přihlásili ještě její spolužáci ze SŠ Jedličkův ústav Matyáš a Jakub. Svůj tým pojmenovali Potterhláci a hned zkraje rozvojového programu na sebe strhli pozornost odborné poroty. „V prvním kole programu jsme obdrželi 62 studentských videí z Česka a Slovenska, která podle zadání popisují nějaký socio-společenský problém a nápad, jak jej řešit. Jsme zvyklí, že jde o úvodní pokusy, ale video Potterhláků, ve kterém představili svůj nápad na Vidlík, se zcela vymykalo. U nich nešlo o žádný pokus, rovnou nám zaslali vypracovaný projekt, který přesně naplňoval principy inovátorské metodiky Design Thinking, aniž by do té doby o ní něco věděli. To jsme nikdy nezažili ani v předchozích ročnících programu. Dalo by se říct, že nejlépe pochopili úvodní zadání soutěže a s přehledem postoupili do dalších kol,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung.

Osmiměsíční studentský program zaměřený na inovace a technologie v Česku realizuje vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech). Cílem je podpořit mladé vynálezce k vytváření společensky prospěšných projektů. Podnítit jejich potenciál a pomoci jim získat zkušenosti k tomu, aby dokázali své nekonvenční nápady proměnit ve funkční produkty či služby. A to díky tzv. designerskému myšlení. Proto se odborná porota rozhodla poprvé ve 4. ročníku soutěžního programu udělit speciální cenu Design Thinking. „Ačkoli se Potterhláci nakonec s Vidlíkem neprobojovali do finálové TOP 10, přiměli nás svým výkonem k ocenění v nové kategorii, za dokonalé porozumění metodě Design Thinking, a to ještě dříve, než jsme ji účastníkům představili na workshopech. Přesně definovali problém – kvůli handicapu horních končetin je řada lidí odkázána při stravování na pomoc druhé osoby. A nabídli řešení – Vidlík dokáže nahradit pozici vidličky a lidé s handicapem tak mají šanci posunout svoji samoobsluhu na další úroveň. To je přesné naplnění výzvy programu Samsung Solve for Tomorrow směrem ke středoškolákům: nebojte se realizovat své nápady, které zlepšují svět kolem vás, i malé věci dokážou pomoci mnoha lidem!“ dodal Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace JA Czech.

5. ROČNÍK PROGRAMU SAMSUNG SOLVE FOR TOMORROW

V Česku a na Slovensku se globální rozvojový program pro studenty ve věku 15 až 19 let letos na podzim otvírá už popáté. Přihlásit svůj nápad může každý středoškolák či vícečlenný tým na webu www.solvefortomorrow.cz do 15. 11. 2025.

„S projektem jsme začali hned, jak jsme se do soutěže registrovali, a Vidlíkovi jsme věnovali zhruba pět hodin týdně. Soutěžní prototyp jsme sestrojili do tří měsíců. Motivovalo nás, že pomůžeme lidem, kteří jsou na tom podobně jako Adélka, a také že můžeme reprezentovat naši školu. V hlavě teď máme další nápady a už víme, že nám nic nebrání zkusit je realizovat,“ uzavřel tým Potterhláci

Michal, Radim a Eduard z Gymnázia Pardubice a brněnského Gymnázia Matyáše Lercha předvedli finálové porotě strhující prezentaci, v níž zahrnuli názory hasičů a funkční prototyp záchranného dronu. „Na začátku našeho projektu jsme na základě konzultací s hasiči z různých krajů zmapovali problémy, kterým hasiči v akci čelí, a vymysleli technologii, která je na rozdíl od dosud dostupných přístrojů řeší. Zjistili jsme například, že hasiči často bojují s obtížnou dekontaminací použitých dronů. Připravili jsme tedy dron s chytrým pláštěm pro snadné omývání a opakovatelné použití i v zamořených oblastech. Dron je voděodolný, má zabudovaný GPS modul a řídí jej autopilot s umělou inteligencí, který umožňuje jeho použití i bez přítomnosti proškoleného personálu. Hasičům může poskytnout cenné informace o stavu rozsáhlých oblastí, monitoruje koncentraci plynů v ovzduší a detekuje ohniska požáru. Do budoucna by toto vše mohl sám zjišťovat ještě dřív, než záchranné složky dorazí na místo. To vše může optimalizovat rozložení sil, prostředků a zvyšovat efektivitu zásahu,“ popsali autoři vítězného projektu Mabelor, kteří si z finále soutěže odnesli i Cenu publika.

Druhou příčku obsadili studenti Střední školy technické a ekonomické v Brně. Jejich aplikace s umělou inteligencí Chytrý Jídelníček bojuje proti plýtvání jídlem a podporuje kvalitnější stravování v závodních jídelnách, kuchařům pomáhá sestavovat měsíční menu a strávníkům umožňuje podílet se na jeho skladbě. „Už nyní jsme dohodnuti s kuchařkami v naší škole, že od nového školního roku projekt vyzkoušíme v praxi. Kuchařky byly nadšené, jelikož běžně nad plánováním jídelníčku pro celou školu tráví hodiny svého volného času a vždy je mrzí, když vidí hodně zbytků. Tomu chceme zabránit,“ poukázal čtyřčlenný tým ve svém finálovém vystoupení.

Třetí oceněný tým FindFlow studentů ze Střední průmyslové školy elektrotechniky a informatiky v Ostravě zabodoval s nápadem na orientační systém ve velkých budovách a opět čerpal z vlastních zkušeností. „Naše škola má osm pater a nováčci nebo návštěvy mají problémy se zde vyznat. Nápad na orientační systém navíc podnítila příhoda babičky jednoho z nás, která bloudila po nemocnici. Vymysleli jsme proto mobilní aplikaci pro navigaci v interiéru, která je platná pro různé budovy – školy, galerie, nemocnice, obchodní centra. Už nyní jednáme s několika velkými firmami, které aplikace zajímá i vzhledem ke koordinaci pracovníků, na únikové plány při evakuaci a podobně,“ přiblížil bronzový tým.

Do 4. ročníku vzdělávacího programu pro mladé Čechy a Slováky se na podzim přihlásilo 230 studentů, kteří tvořili 103 týmů. Všichni měli svůj unikátní nápad na projekt, jak díky technologiím zlepšit život větší skupině lidí. V programu Samsung Solve for Tomorrow se naučili metodiku Design Thinking, zaměřenou na naplnění potřeb cílové skupiny, a podle ní s podporou mentorů svůj projekt rozvíjeli.

Po půl roce se ve finále představila desítka nejlepších. O vítězi rozhodla odborná porota složená z vedení společnosti Samsung a vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech) na základě živých prezentací 24. dubna. „Každý rok sledujeme obrovský kvalitativní posun ve zpracování projektů a jistě je to zásluha i našich mentorů, kteří jsou účastníkům k dispozici. Letos jsme měli přímo téma zasvěcené umělé inteligenci a zajímalo nás, jak se k AI mladí lidé postaví. Odpověď zní různě – někomu umělá inteligence pomáhala v definici problému, jiní ji využili přímo jako nástroj k jeho řešení. Nic z toho nebylo špatně, naopak se ukázalo, že spektrum možností, jak umělou inteligenci využít pro rozvoj společnosti, je obrovské,“ uvedl za realizátory Martin Smrž, ředitel JA Czech.

Tři nejlépe umístěné týmy byly oceněny tablety, sluchátky a chytrými hodinkami. Tím však podpora mladých inovátorů nekončí. Všichni finalisté se mohou i nadále spolehnout na pomoc pracovníků Samsungu při dalším rozvoji svých projektů, získali nové kontakty nebo pozvánku na letní alumni kemp pro absolventy programů. „Program Samsung Solve for Tomorrow vznikl v Americe v roce 2010, od té doby se rozšířil do 68 zemí a oslovil přes tři miliony studentů. V Česku a na Slovensku jsme letos uzavřeli čtvrtý ročník a jsme potěšeni, jak zájem studentů o podobné aktivity v rámci neformálního vzdělávání rapidně roste. Díky nové spolupráci s Mezinárodním olympijským výborem se letošní úspěšné týmy utkají s dalšími reprezentanty z evropských zemí o deset míst globálních ambasadorů programu, kteří se zúčastní zimních olympijských her v Miláně a Cortině 2026. Už nyní také mohu potvrdit, že s novým školním rokem otevřeme příležitost pro další studenty středních škol ve věku 15-19 let, kteří se budou moci hlásit online do pátého ročníku programu,“ uzavřela Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR programů společnosti Samsung, která globální soutěž v tuzemsku iniciuje.

Čtvrtý ročník soutěžního programu opět vyzval studenty středních škol k řešení socio-společenských problémů pomocí nových technologií. Uspěly chytré aplikace proti plýtvání, technicky složité drony pro záchranáře, ale také inovace zlepšující mezilidské vztahy. „Od spuštění programu v Česku a na Slovensku v roce 2020 je hlavním tématem mladých lidí ochrana životního prostředí. To zůstává stejné. Rychle ale přibývá projektů, které se věnují komunikaci, duševnímu zdraví nebo efektivnímu nakládání s časem. Vidíme, že tato témata nabývají u dospívajících na důležitosti. Naopak ‚udržitelnost‘ už pro dnešní teenagery není úplně nosné téma, chápou ji jako normu, běžnou součást všech aktivit, takže necítí potřebu ji zvlášť zdůrazňovat. Studenti v programu také už nemají tendenci svými projekty ‚spasit celý svět‘, ale správně se zaměřují na své okolí, na problémy, které sami zažívají, vidí u známých či v rodině a mohou je celkem rychle změnit,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung. Ta program Solve for Tomorrow realizuje v 68 zemích s dopadem na tři miliony studentů po celém světě.

Technické nápady s hlubším smyslet

Letos se sešly ve finále tuzemské soutěže hned dva projekty na záchranné drony. Dvoučlenný tým studentů pražského Gymnázia Voděradská zabodoval s dronem pro první pomoc v odlehlých a špatně přístupných oblastech. Kluci oslovili odborníky z vysokohorské záchranné služby a Letecké služby Policie ČR, s nimiž dál plánují rozvoj svého projektu a výběr vhodných lokalit pro umístění dronů. „Pochopit potřeby své cílové skupiny, ptát se lidí a společně s nimi dotvářet svůj nápad, testovat prototypy, to je základní předpoklad úspěchu každého projektu. Hned v úvodu programu Solve for Tomorrow se studenti naučí principy metody Design Thinking, která je právě na tomto založena, a s její pomocí se posouvají od myšlenek k reálným produktům či službám. Často se během programu plány studentů stočí jiným směrem, než čekali, ale to je dobře, cílem je vytvořit funkční technologii, která bude pro lidi prospěšná a uživatelsky příjemná,“ vysvětlila Zuzana Mravík Zelenická.

Na záchranu životů se zaměřil také tříčlenný tým gymnazistů z Brna a Pardubic, který porotě představil dron s AI kopilotem a senzory ovzduší pro požárníky. Studenti vycházeli z rozhovorů se zástupci hasičského sboru Pardubice, zjistili, že hasiče trápí nedostatek specializovaných dronů i vyškoleného personálu, a rozhodli se pro ně vyvinout technologii, která je na rozdíl od komerčních dronů přímo uzpůsobena práci hasičů. „Naším řešením je specializovaný dron pro hasiče vybavený autopilotem s AI. Dron je přepravován v kompaktním boxu, který slouží nejenom k jeho ochraně, ale také k nabíjení náhradních baterií a funguje jako powerbanka. Box obsahuje i hlavní počítač pro přijímání a zpracování dat. Klíčovou funkcí dronu je AI autopilot, který umožňuje hasičům při zásahu v exteriéru jednoduše vyznačit oblast, kterou dron následně prozkoumá. Během letu dron sbírá data o teplotě pomocí termokamery a analyzuje složení ovzduší pomocí senzoru. To umožňuje hasičům získat data i z míst, kam nemohou kvůli bezpečnostním rizikům vstoupit,“ popisují mladí vývojáři ve svém promo videu.

Klíčový je mentoring

Mezi přihlášenými projekty každý rok převažují aplikace všeho druhu, v jejich tvorbě si studenti věří. Identifikují problém a hledají řešení. V Česku má až 20 procent dětí potíže se čtením, dvě studentky z EDUCAnet Praha se proto rozhodly, že vytvoří motivační aplikaci pro kontrolu a trénink čtení. Mezi dalšími finalisty je aplikace pro lepší komunikaci obyvatel bytových domů, web sbližující seniory a mladé na základě společných zájmů, softwarové řešení proti plýtvání jídlem v závodních jídelnách, inteligentní osvětlovací systém pro města snižující světelné znečištění nebo aplikace na uchování účtenek, která hlídá životnost spotřebičů. „Hmatatelné technologie bývají zastoupeny v menší míře, ale máme velkou radost, když se do takových věcí studenti pustí. Jde nám o průlomové nápady, s jejich technickým řešením v programu rádi pomůžeme. Kromě zmiňovaných dronů se mezi top 10 projektů probojovaly například AI brýle pro nevidomé nebo orientační a trackovací systém v budovách,“ doplnil výčet finalistů Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace JA Czech, která program od jeho začátků v Česku realizuje.

Podle organizátorů vzdělávacího programu mají mladí lidé dobré nápady i chuť na nich pracovat, přece jen jim ale chybí zkušenosti. „Pro studentské týmy je příznačné, že neumí pracovat s ‚konkurencí‘, respektive zjistit si, jestli už ten výborný nápad někoho nenapadl dřív a není už dávno na trhu. Stačí zadat klíčová slova do internetového vyhledavače, ale mnozí to udělají, až když je na to upozorníme. Je to pochopitelné, pro většinu je náš program první střet s praxí a zpětnou vazbu od profesionálů vítají. Všichni finalisté programu mají přiděleny mentory na další rozvoj projektů. A důkazem, jak důležitá pro mladé lidi taková podpora je, může být i to, že se k nám vrací absolventi programu, kteří chtějí být stejně nápomocní novým účastníkům, předat jim své zkušenosti a mentorovat jejich projekty,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická.

AI není nic špatného

K nástrojům umělé inteligence studenti přistupují s opatrností. Umí přijít s nápady, ve kterých AI přináší řešení problému, ale nedokáží jít do hloubky a plně využít její potenciál. „Celkově jsme v projektech sledovali přístup studentů k AI spíše opatrný. Většinou si umělou inteligenci spojí s nějakým textovým modelem, například Chatgpt, který jim namluví prezentaci nebo navrhne text. Spíš jde ale o neznalost, co vlastně umělá inteligence je a co umí. Na školách se s umělou inteligencí zatím příliš nepracuje, i proto stále vidíme obrovský prostor na vzdělávání a osvětu v AI. Neznamená to nutně do všeho umělou inteligenci zapojovat, to vůbec ne, ale být si vědom možností i rizik, které s sebou éra AI přináší. Studentů jsme se například ptali, zda a jak umělou inteligenci využili, a nebyla dobrá nebo špatná odpověď, záleželo jen na nich, jak s nástroji AI naloží, a mnozí to popřeli, i když bylo vidět, že AI využili. Báli se přiznat, že si takto pomohli, jako kdyby byla umělá inteligence něco špatného a oni podváděli. Tak to ale není,“ popsala Zuzana Mravík Zelenická.

Do bezplatného programu Solve for Tomorrow se může registrovat až čtyřčlenný tým nebo jednotlivci ve věku 15 až 19 let. V letošním 4. ročníku se sešlo 230 studentů v 103 týmech. O absolutním vítězi se rozhodne v prezenčním finále 24. dubna 2025 v Praze.

Donedávna podíl mladých podnikatelů v Česku zvolna klesal, v loňském roce se ale situace změnila. Otěže přebrali hlavně ti nejmladší, zástupci silné populační generace Z (lidé narození zhruba v letech 1997 až 2012). „V každé společnosti mají mladí lidé potenciál stát se tvůrci nových řešení. Nyní navíc vyrostla generace, pro kterou je zásadní, aby jim práce dávala smysl, nebojí se technologií a chtějí je efektivně využívat. Práci nehodlají věnovat všechen svůj čas, musí jim dávat smysl. Záleží jim na životním prostředí, lidských vztazích a jsou ochotní se neustále rozvíjet, objevovat.  To vše jsou ideální předpoklady k realizaci vlastních projektů. Když jim dáme příležitost prezentovat své nápady firmám a propojíme je se zkušenými lidmi z praxe, získají rozhled, sebevědomí a o to snáz úlohu inovátorů, kteří přispívají k formování pracovního trhu i společnosti, převezmou,“ míní Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung, která v Česku realizuje rozvojový program pro studenty Samsung Solve for Tomorrow.

Projekty studentů, které pomáhají

Osmiměsíční program pro podnikavé středoškoláky se od své premiéry v Česku v roce 2021 setkává s rychle rostoucím zájmem studentů. „Pokud mají mladí lidé chuť a motivaci do vlastních technologických projektů, v programu Solve for Tomorrow mají šanci předvést je profesionálům z oboru, získají jejich zpětnou vazbu, zkušenosti, jak funguje pracovní trh, i cenné kontakty. Není výjimkou, že účastníci ve svých projektech dál pokračují i po skončení programu, což nesmírně rádi vidíme a podporujeme,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická.

Pro představu, v uplynulých ročnících studenti ve věku od 15 do 19 let zkonstruovali například systém na ochranu elektrokol před krádeží nebo prototyp chytrého patníku, který může zvýšit bezpečnost na silnicích. Nejlepší tým loňského 3. ročníku vyvinul brýle pro nevidomé, které díky vsazené kameře s AI umí svému uživateli hlasově popsat věci v okolí.

Letošního 4. ročníku programu Samsung Solve for Tomorrow, který nese téma AI: Cesta k udržitelnější budoucnosti?, se účastní 230 studentů v 103 týmech. „A opět se nám potvrzuje, jak kreativní a vynalézaví dokážou středoškoláci být. Není pravda, že kvůli AI už ‚nemají potřebu přemýšlet‘, naopak nám ukazují, jak dokáží novou technologii přirozeně využít k tomu, aby skutečně vylepšila životy nás všech,“ poukázala Zuzana Mravík Zelenická.

Potenciál mladých ve firmách

Podle majitelky personální agentury Advantage Consulting Olgy Hyklové má tzv. generace Z nejen odvahu, ale také nástroje měnit pracovní prostředí k lepšímu. „Jsou otevření technologiím, aktivně využívají AI a podporují rychlé zavádění inovací. Z jejich nápadů a digitální zdatnosti mohou firmy jen těžit. Znalosti ze školy studentům a absolventům obvykle nechybí, ale praxe ukazuje nedostatky v měkkých dovednostech, jako je týmová kooperace či zvládání stresu. Tento přechod jim pomáhají zvládnout trainee programy a mentoring, studentům umožňují získat zkušenosti a lépe se adaptovat na reálné pracovní prostředí. Pro firmy jsou pak efektivním nástrojem, jak mladé lidi zapojit do pracovního procesu a využít jejich potenciál,“ potvrdila. Klíčem k úspěchu je podle Olgy Hyklové nabízet mladým lidem moderní formy spolupráce, smysluplné projekty a podpořit jejich osobní růst.

Kouzlo úspěchu – Design thinking

Zvýšený zájem mladých lidí o seberozvoj a talentové programy sleduje ve své práci také osobní koučka Karolína Harries. „Ze vstupu na pracovní trh má mnoho studentů obavu. Nevěří si, neznají své silné stránky, neví, jak je komunikovat firmám. Bohužel se v řadě škol stále soustředí na dorovnání toho, v čem silní nejsme, a na rozvinutí silných stránek už nezbývá prostor. Potkáte-li se ale s mladými lidmi v nějakém rozvojovém programu, zjistíte, jak jsou motivovaní a velmi oceňují skutečné vzdělávání do praxe,“ uvedla.

Mladí inovátoři v programu Samsung Solve for Tomorrow se například seznámí s metodou Design Thinking, která je funkčním nástrojem pro jakoukoli profesi i život v soukromí. Umožňuje vcítit se do myšlení ostatních lidí, rozpoznat jejich potřeby a nalézt efektivní a užitečné řešení ke zlepšení stavu věcí. „Je jedno, jestli vyvíjíte produkt pro zákazníky, anebo plníte úkoly od zaměstnavatele, vždy je třeba na situaci empaticky nahlédnout perspektivou druhé strany a pochopit její požadavky. Chce po vás šéf prezentaci? Vyplatí se doptat na její účel, užitek, který má přinést, pro koho je určena, jak bylo téma prezentováno v minulosti, co fungovalo, co ne? Kdo je posluchač, co ho zajímá, na co může slyšet, jaký je jeho problém, který řeší? Podobně jako je třeba uvažovat v začátcích všech byznys plánů. Metoda Design Thinking má pět přesných bodů, které při správném užití vedou k úspěchu, rozvíjí kreativitu a učí vyrovnat se s chybou,” popsala školitelka Karolína Harries.

Zvlášť mladým lidem, kteří hýří nápady, ale zatím jim chybí zkušenosti, může tato světově uznávaná metoda pomoci v rozjezdu jakéhokoli projektu. „Design Thinking není jen výdobytkem rozvojového programu, odráží praxi, kterou všechny úspěšné start-upy a podnikatelské nápady musely zákonitě projít, aby správně odhadly svůj produkt a svého zákazníka. Jedná se o metodu, která se dá uplatnit ve všech oblastech života, v zaměstnání i podnikání, proto do ní plánujeme zasvětit také učitele, kteří mají velký vliv na přípravu a motivaci studentů v kariérním rozvoji. Na podzim už proběhly první dva 6hodinové workshopy pro středoškolské učitele v Praze a Bratislavě a na základě poptávky chystáme další,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická.

Tab 1: Vývoj počtu mladých podnikatelů v Česku (vždy se jedná o 3. čtvrtletí roku)

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Na středních školách nyní studují poslední ročníky tzv. generace Z, která označuje lidi narozené zhruba v letech 1997 až 2012. Jde o první generaci, která nepoznala svět před internetem a s moderními technologiemi doslova vyrostla. S tím souvisí i její přístup ke vzdělávání. „Dnešní náctiletí mají chuť se učit, ale místo textů v učebnicích preferují krátká videa, interaktivní aplikace, tematické online kurzy nebo e-learningové platformy. Informace jim nechybí, o to víc žádají praktické zkušenosti. V mimoškolních vzdělávacích programech na rozvoj podnikavosti meziročně přibylo 14 procent středoškoláků, a to i díky rostoucí podpoře pedagogů,“ uvádí ředitel neziskové vzdělávací společnosti Junior Achievement Martin Smrž.

Celosvětově jsou zástupci „ztracené“ generace nejpočetnějšími ročníky. A za pár let ovládnou pracovní trh. Většina českých studentů má ale z přechodu do praxe obavy a jejich nespokojenost s úrovní školní výuky dlouhodobě sílí. V průzkumu JSNS z roku 2023 udělila téměř čtvrtina žáků (22 %) své střední škole známku čtyři nebo pět. Hlavním důvodem bylo tvrzení „co se učíme, nevyužiji v reálném životě“ (56 %). „Mladí lidé chápou důležitost vzdělání, ale školní výuka jim buď nestačí, anebo ubírá motivaci. V dynamickém programu, po boku odborníků z firem, kde si mohou vše osahat a po svém zkoumat, obvykle ožijí. Sami učitelé jsou občas překvapení, jakých výsledků v mimoškolních projektech dosahují studenti, které ve třídě považovali za průměrné,“ potvrdila Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR programů společnosti Samsung.

Její globální rozvojový program Solve for Tomorrow se pro české a slovenské studenty otevírá už počtvrté. Účastníci se do něj hlásí s inovativními nápady, jak pozitivně ovlivnit velkou skupinu lidí, a během šesti měsíců pracují na vlastním prototypu produktu, aplikace či služby. V soutěžním programu se učí přemýšlet nad potřebami trhu a zdokonalují své „futureskills“. „Do programu jsme s týmem vstupovali přesvědčení, že chceme vyřešit recyklaci použitých PET láhví na škole. Napadlo nás vyrábět z nich filament do 3D tiskáren. Sestavili jsme si EKO-řezák a EKO-svářečku a začali s výrobou. Program nás ale naučil přemýšlet ještě dál, a když jsme se jednou vraceli ve tmě autem, po silnici kousek za Prahou, kde chyběly patníky a jako řidič jsem měl problém vidět okraje vozovky, zrodil se nápad, co kdybychom z našeho filamentu zkonstruovali chytrý a udržitelný rozsvěcující se patník,“ popsal Miloš, člen vítězného týmu z roku 2023.

Studenti pražské obchodní akademie tehdy přesně naplnili smysl programu – „vnímáte ve svém okolí nějaký problém, který by se dal řešit pomocí technologií? Nebojte se jít do vlastních projektů“. „Účastníci se v programu seznámí s principy výzkumné metodiky Design Thinking, která je založena na pochopení potřeb cílové skupiny a jejich naplnění. Poznají, jak důležité jsou rozsáhlé průzkumy mezi respondenty, zjištění jejich mínění a následné testování, které opět prověří, zda má nápad potenciál uspět mezi lidmi. Půlroční program zahrnuje tři webináře na aktuální témata jako AI, dva workshopy na praktické využití metody Design Thinking, podporu mentorů i finálové prezentace před odbornou porotou. Studenty program nic nestojí, pouze jejich čas,“ přiblížila Zuzana Mravík Zelenická.

V uplynulých třech ročnících programu vznikly projekty jako bezpečnostní systém proti krádeži elektrokol, aplikace na sledování znečištění ovzduší, sběrné boxy pro recyklaci jednorázových e-cigaret, interaktivní čtečka nebo brýle s AI pro nevidomé. „Umělá inteligence bude brzy zasahovat do mnoha našich činností a mladí lidé ji už přirozeně využívají. Ve 3. ročníku programu figurovala AI ve zhruba třetině přihlášených projektů. Jako téma pro 4. ročník jsme proto zvolili AI: Cesta k udržitelnější budoucnosti?,“ doplnila Zuzana Mravík Zelenická.

S nápadem na inovaci, která pomocí AI předchází digitálnímu vyloučení seniorů, zaujal mezi finalisty 3. ročníku také Jakub. Programu se účastnil už podruhé a podle svých slov v něm sbíral zkušenosti k podnikání. „Všímám si, že hodně mých kamarádů z gymnázia se bojí dělat chyby. Je to pochopitelné, protože jejich největší prioritou je škola, která často klade důraz na dobré výsledky a staví se negativně k chybám. V programu Solve for Tomorrow jsou chyby klíčem k učení a růstu, můžeme v něm objevovat a tvořit něco reálného, co může mít pozitivní dopad, nejenom hrát Minecraft. I když pro mě už soutěž skončila, ve svém projektu AI pro seniory pokračuji. Mým cílem je vytvořit nástroj, který pomůže seniorům nejen překonávat různá nebezpečí internetu a neznalosti technologií, ale časem jim může dělat i společníka na obyčejné povídání, třeba skrze pevnou linku. Nyní jsem navázal spolupráci s Nadací Krása pomoci a chystám se na rozsáhlé testování,“ pochlubil se student pražského gymnázia. Letos bude maturovat.

Registrace do bezplatného programu je možná online na www.solvefortomorrow.cz do 15. listopadu 2024.

▲ Zleva Jakub Aldorf, Hee-jin Kim, Patrik Švoma a Jakub Kužel, setkání proběhlo v Olympic rendezvous @ Samsung | Champs-Elysees 125

Samsung sdílí vizi paralympijského hnutí a usilovně se věnuje odstraňování překážek ve sportu i v dalších oblastech, a právě proto je již od Turína v roce 2006 globálním partnerem paralympijských her. Od té doby prošly jak samotné hry, tak i technologický svět bouřlivým vývojem, a na letošní paralympiádě v Paříži tak Samsung mohl se svými mobilními technologiemi nabídnout sportovcům i fanouškům jedinečné zážitky a možnosti.

Hlavní heslo Samsungu pro letošní pařížské hry znělo Otevřenost vždy vítězí. Samsung vyjadřuje pevné přesvědčení, že s otevřenou myslí se každý nový zážitek stává smysluplným úspěchem, a ztělesněním této teze jsou právě úchvatné výkony sportovců na pařížských hrách. Kromě toho Samsung pevně věří v sílu moderních technologií při vytváření inkluzivnějšího světa.

Technologie, která dává uživatelům nové možnosti, je také hlavním námětem rozvojového programu Solve for Tomorrow. Jde o soutěž pro středoškolské studenty, kteří dostali dobrý nápad a rádi by pomocí technologických inovací vylepšili život ostatním, jen zatím nevědí jak. Během osmi měsíců absolvují sérii odborných workshopů a mentoringu od profesionálů, aby mohli na svých představách pracovat a dovedli je k prototypu reálného produktu nebo služby.

▲ Studenti hovoří o svých aktivitách a zkušenostech z programu Solve for Tomorrow s goalballistkou Hee-jin Kim

„Program Solve for Tomorrow funguje na stejném principu jako partnerství s olympijskými a paralympijskými hrami. Technologie můžou otevírat cesty k velkým úspěchům i ke zdánlivě malým každodenním vítězstvím. V Samsungu se snažíme umožnit co největšímu počtu lidí, aby z těchto technologií měli prospěch,“ vysvětluje Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka Samsung Electronics pro Česko a Slovensko.

Studenti chtějí pomáhat zrakově postiženým

Obě vize se potkaly na letošních paralympijských hrách v Paříži, kde vítězové minulého ročníku Solve for Tomorrow představili svůj projekt pomoci zrakově postiženým v každodenním životě. Autory projektu jsou Jakub Aldorf, Patrik Švoma a Jakub Kužel z Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy ve Žďáru nad Sázavou.

„Jednou z hlavních překážek, s níž se zrakově postižení lidé potýkají, je orientace v neznámém prostředí. Díky našemu projektu si můžou udržovat podstatně lepší přehled o tom, kde se aktuálně nacházejí,“ vysvětluje jeden z autorů Jakub Aldorf.

Paralympionička Hee-jin Kim ocenila ambice a nasazení studentů

Když se Hee-jin Kim dozvěděla o studentském projektu v rámci rozvojového programu Samsungu, udělalo to na ni velký dojem a ráda autorům poskytla cennou zpětnou vazbu.

▲ Hee-jin Kim z jihokorejského paralympijského týmu si s vítězi programu Solve for Tomorrow povídala o jejich projektu i o touze odbourávat překážky

Jihokorejská goalballistka a ambasadorka týmu Samsung Galaxy neúnavně usiluje o inkluzivitu a lepší přístupnost ve sportu i ve společnosti obecně. Její vytrvalost a odhodlání jí pomáhají plnit její nejen vlastní cíle, ale zároveň inspiruje i mnoho dalších lidí, aby se do toho pustili se stejnou vervou jako ona. Zrak jí už dětském věku těžce poškodil glaukom, ale Hee-jin nikdy neslevila ze svých snů – stala se zpěvačkou a posléze i herečkou v muzikálech. Na střední škole začala hrát goalball, hru určenou výhradně pro nevidomé či zrakově postižené sportovce. Dnes je kapitánkou jihokorejského týmu a vedla ho i na pařížské paralympiádě, na kterou se Jižní Korea kvalifikovala poprvé po 28 letech.

„Účel programu Solve for Tomorrow mě doopravdy oslovil, ráda jsem se setkala s vítězi předchozího ročníku,“ prohlásila Hee-jin Kim. „Technologie hrají důležitou roli ve vytváření otevřeného a přístupného světa, to vím jako paralympionička i z každodenního života. Program Solve for Tomorrow má podle mě obrovský potenciál.“

„Cílem paralympijského hnutí je umožnit postiženým sportovcům, aby dosáhli skvělých výsledků ve svých sportech, a zároveň podpořit společenskou transformaci,“ dodala Hee-jin Kim. „Je úžasné setkat se inovátory nové generace, které Samsung podporuje v jejich snaze vytvářet lepší svět a uskutečňovat potřebné změny.“

▲ Zuzana Mravík Zelenická (vpravo) používá funkci Tlumočník od Samsungu k tlumočení angličtiny do korejštiny

Program Solve for Tomorrow je důkazem, že všechno jde

Podle studentů se právě program Solve for Tomorrow stal impulsem, který jim pomohl posunout jejich původní nápad na mnohem vyšší úroveň. Například se vůbec poprvé setkali s hlavní metodou Design thinking. „Chvíli nám trvalo, než jsme pochopili, jak tahle metoda funguje, a naučili se s ní pracovat. Design thinking je skvělý a efektivní způsob, jak přistupovat k řešení problémů. Také na nás udělala velký dojem ta spousta úžasných talentovaných lidí, s nimiž jsme se v programu setkali. Soutěž nám ukázala, že všechno jde, když se chce,“ uzavírá Jakub Aldorf.

Příští ročník programu startuje na podzim

„Účelem programu Solve for Tomorrow je podporovat inovace se sociálním dopadem a vzbudit v mladých lidech zájem o technické vzdělání. Úspěch posledních projektů je důkazem, že má program smysl a dokáže uvést do života nápady, které by jinak zůstaly jen v hlavách autorů. Už teď se těším na příští ročník, určitě se zase setkáme s mnoha zajímavými a inspirativními projekty,“ komentuje to Zuzana Mravík Zelenická.

Námětem nadcházejícího ročníku Solve for Tomorrow pro školní rok 2024/2025 je Cesta k udržitelnější budoucnosti. Středoškolští studenti z Česka a Slovenska se můžou hlásit do 15. listopadu 2024.

Vítězný tým posledního ročníku Solve for Tomorrow. Zleva: Jakub Aldorf, Patrik Švoma, Jakub Kužel

Program je zaujal na veletrhu vzdělávání Gaudeamus v Brně, kde jim přímo garantka projektu a CSR manažerka Samsungu Zuzana Mravík Zelenická předala detaily a do projektu je nadchla. Jakub Aldorf své dva spolužáky zaktivizoval, natočili společně videopřihlášku, kterou Samsung později přijal a tým postoupil do dalšího kola. O jejich aktivitách vědělo jen pár spolužáků.

Po úspěšném přihlášení a kvalifikaci mezi třicet nejlepších už s hotovým konceptem chytrých brýlí VisionNex následovaly workshopy, které studentům pomáhaly projekty směrovat a dále rozvíjet. Týmy se například naučily metodu Design Thinking – je jednoduchá, ale účinná a nabídne vám jednoduchý návod, jak si například definovat cílovou skupinu, zákazníka a jeho potřeby.

Prototyp chytrých brýlí VisionNex. Vidět můžete tělo vytištěné na 3D tiskárně, zapínací tlačítko, kamerku a spoušť

Cesta za vítězstvím se však neobešla bez komplikací. Projekt totiž původně měl být jen ve formě mobilní aplikace, kterou však nakonec tým přepracoval do podoby chytrých brýlí. Ty fungují tak, že kamera v brýlích zachytí obraz okolí uživatele a ten je následně odeslán do propojeného laptopu. Zde se umělá inteligence postará o přepis obrazu na text, který se pak přehraje v hlasové formě z připojených bezdrátových sluchátek. Aktuálně dokáže projekt VisionNex popisovat v češtině, angličtině a korejštině a je možné vybírat mezi stručným anebo detailnějším popisem. K sestavení prototypu studenti částečně využili znalosti z programování, prototypování a designu, které se naučili ve škole, částečně využili internetu a některé kroky tak dokázali provést bez předešlých znalostí a zkušeností.

Jakub Kužel testuje brýle. Pořizuje snímek svého okolí (vlevo), brýle s propojeným zařízením následně vrací detailní popisek (vpravo).

Ve finále projektu o vítězích hlasovala odborná porota složená z vedení společnosti Samsung a vzdělávací organizace Junior Achievement. Z deseti finalistů, kteří byli vybráni z celkového počtu 72 přihlášených týmů z Česka a Slovenska, vybrala porota právě tým VisionNex a jejich chytré brýle. Jakožto vítězové si odnesli hodnotné produkty od společnosti Samsung. Skromní studenti se o své vítězství ve škole nepodělili. Ředitel školy se o něm dověděl až z médií a studentům následně pogratuloval a předal jim další hodnotné ceny.

Patrik Švoma a Jakub Aldorf během vyhlášení vítězů Solve for Tomorrow 2023/2024. Jakub Kužel se nemohl účastnit.

Studentům se naskytla i příležitost brýle půjčit k testování lidem se zrakovým postižením. Ti byli nadšeni celkovým nápadem, zejména pak přesností popisu. Kupodivu ani jeden z nich nepoužívá žádné obdobné pomůcky, ani neví, zda vůbec existují. Studenti si vyslechli přínosnou zpětnou vazbu i tipy na vylepšení: zatím je prototyp na delší nošení těžký a nepohodlný, propojení s mobilní aplikace je nezbytné, extrémně užitečná funkce by bylo rozpoznávání a čtení textu.

Významným benefitem projektu VisionNex by mohla být i jeho dostupnost. Studenti totiž ve své finální prezentaci poukázali, že jimi navržené řešení by mohlo být cenově výrazně dostupnější než běžné komerčně dostupné pomůcky.

Nyní se tým VisionNex soustředí na úspěšné absolvování maturitní zkoušky, ale projekt by rádi v budoucnu vylepšil: laptop chce nahradit praktičtějším mobilním telefonem s aplikací. Dále členové týmu přemýšlejí o integraci kamerky do klasických dioptrických brýlí, aby VisionNex pomáhal nejen nevidomým, ale i lidem se zrakovým postižením.

Solve for Tomorrow pokračuje dalším ročníkem pro školní rok 2024/205, který se bude týkat umělé inteligence jakožto možné cestě k udržitelnější budoucnosti. Přihlášky je možné podávat do 15. listopadu přes webové stránky www.solvefortomorrow.cz.

Vystudovaná ekonomka Pavla Cidlinská pracovala 14 let ve velké poradenské firmě. Nyní učí ekonomické předměty na gymnáziu EDUCAnet Praha a ze své praxe čerpá neustále, už přes devět let. „Nedovedu si představit, že bych učila studenty jen na základě teoretických znalostí. Studenti na střední škole chtějí vědět, proč se co učí, k čemu jim je to v praktickém životě dobré. Což jako člověk s předchozími zkušenostmi mohu dokládat na prožitých příkladech. Naopak mám někdy pocit, že bych v očích studentů měla mít ještě víc praxe – například být zároveň daňová poradkyně, mít za sebou alespoň pár měsíců práce na živnostenském úřadu a podobně, to jsou oblasti, které studenty zajímají a z učebnic se nedají příliš naučit. Na ZŠ by tomu bylo asi jinak, ale na střední škole je vidět, že si studenti odbornosti jednotlivých učitelů velmi cení,“ potvrdila Pavla Cidlinská.

Ve škole učí dva základní předměty – ekonomiku, která je zároveň maturitním předmětem, a manažerské dovednosti, ve kterých se teorie mění v praxi. „V předmětu manažerské dovednosti se snažíme, aby studenti spolupracovali na vlastních projektech a aplikovali své znalosti v reálných situacích. Je to ideální hodina týdně pro praktické úkoly, které vycházejí z programů vzdělávací organizace Junior Achievement a které zdokonalují studenty v tzv. podnikavosti. V 1. ročníku studenti začínají s programem Poznej svoje peníze, ve 2. ročníku se studenti mohou hlásit do soutěže Solve for Tomorrow a ve 3. ročníku zakládají své studentské firmy,“ popsala Pavla Cidlinská.

Globální program Samsung Solve for Tomorrow, vyzývající náctileté po celém světě k realizaci vlastních technologických nápadů, zahrnula učitelka IT školy do výuky před třemi lety, hned při jeho uvedení v Česku. V uplynulém školním roce dovedla tři své studentské týmy ze čtyř až do finále soutěže. „Účast v programu pro mladé inovátory je jedna z možností, jak mohou druháci splnit předmět manažerské dovednosti. Osmiměsíční rozvojový program obsahuje vše, co bych tak jako tak musela studentům zadat a poté hodnotit – čili stanovení nějakého cíle, definici cílové skupiny, provádí se průzkumy, studenti musí plnit zadané termíny a svoji práci prezentovat – buď osobně, nebo v začátcích soutěže formou videa. Od profesionálů se v programu Solve for Tomorrow naučí metodologii Design thinking, která je zaměřena na rozpoznání potřeb zákazníka, což se jim výborně hodí i ve 3. ročníku v programu JA Studentská firma,“ přiblížila Pavla Cidlinská.

Podle Cidlinské praktické projekty ve spolupráci s firmami zpestřují studentům výuku a rozvíjí jejich soft skills (měkké dovednosti jako kreativita, komunikace či kritické myšlení). A to ve větší míře než klasické předměty, které se zaměřují na znalosti důležité u maturitní zkoušky. „Je skvělé, že během práce na projektech v programu Solve for Tomorrow studenti získávají hodnocení od poroty – lidí z praxe, nejenom ode mě. Znamená to pro ně další cennou zkušenost. Dost často si totiž nevěří, nemají odhad, co je a co není dobré, a myslí si, že moje povzbuzování do další práce je taková ‚milosrdná lež‘. Když vidí, že jejich nápady ocení i nezávislí porotci, motivuje je to na projektu pokračovat. A funguje to i u výčtu nedostatků, které spíš studenti vnímají od lidí mimo školu než ode mě,“ všimla si učitelka.

V Česku neexistuje žádná pedagogická fakulta na přípravu učitelů pro odborné předměty středních škol. Kvalifikovaných pedagogů z ekonomických nebo ICT oborů je trvalý nedostatek. Řešením je podle ředitele vzdělávací organizace Junior Achievement Martina Smrže co největší propojení škol a firem. „Praktické programy a účast profesionálů z firem ve vzdělávání studentů umožňují školám stíhat rychlé tempo světa byznysu, nezůstat pozadu a připravit středoškoláky na zákonitosti trhu práce. Detailní metodiky programů jsou roky oblíbené a prověřené v zahraničí a vzrůstající zájem sledujeme i v Česku. Blíž k moderní praktické výuce mají obecně pedagogové s firemní minulostí nebo ti, kteří se vedle učení stále uplatňují v oboru jako podnikatelé. Učitelé, kteří soukromým sektorem nikdy neprošli, mívají ze spolupráce s lidmi z praxe občas obavy. K programům ale vždy probíhají školení a učitelé mají absolutní podporu realizátorů, takže jde jen o chuť ‚začít dělat věci jinak‘. Máme mnoho učitelů, kteří jsou i bez vlastních zkušeností z byznysu pro své studenty motivujícími vůdci a díky programům vnímají současné trendy firemního trhu,“ podotkl Martin Smrž.

Pro ekonomku Pavlu Cidlinskou je letitá praxe ve výuce výhodou, uvědomuje si ale i své nedostatky. „Pokud nemáte pedagogické vzdělání, musíte si některé pedagogické postupy zkoušet za chodu, někdy metodou pokus/omyl, než přijdete na to, jak se studenty pracovat, hodnotit je a dosahovat požadovaných výstupů. Stačí ale jen chtít a dále se vzdělávat na školeních,“ míní učitelka pražského gymnázia. „Je zajímavé, že v praktických programech se často prosazují studenti, kteří při tradiční výuce nijak nezáří. Během týmového projektu ale předvedou dovednosti, v nichž opravdu vynikají, například tvorbu videí, grafiku nebo empatii a řešení konfliktů uvnitř týmu či v komunikaci se zákazníky,“ poukázala Cidlinská.

To potvrzuje po letech zkušeností se studentskými programy také manažerka CSR programů společnosti Samsung Zuzana Mravík Zelenická. „Zejména studentům, kteří si potřebují věci tzv. osahat, roste v praktických programech sebevědomí, poznají, v čem jsou jejich silné stránky, které by při běžné výuce tak rychle neobjevili. Zároveň jsou často nuceni překračovat svoji komfortní zónu. U IT studentů se může jednat o nutnost prezentace před porotou či oslovování zákazníka. Navíc každý personalista umí ocenit, pokud na přijímacím pohovoru dokáže mladý uchazeč hovořit o tom, co konkrétního již udělal, jaké má zkušenosti, a vidí jeho úspěch ve studentské soutěži v životopisu. Má zkrátka něco navíc, co ostatní uchazeči v jeho věku nemají,“ dodala Zuzana Mravík Zelenická.