O konečném pořadí finalistů rozhodla odborná porota složená z vedení společnosti Samsung a vzdělávací organizace Junior Achievement na základě živých prezentací v prostorách smíchovské Next Zone 30. dubna.

Druhou příčku obsadila studentka pražského Gymnázia Arabská, která naprogramovala aplikaci pro snadnější dorozumění s neverbálními autisty, a na třetí pozici se umístili studenti Střední průmyslové školy v Brně s novou sociální sítí sdružující trenéry, fitness centra a lidi s chutí cvičit.

Na svých technologických řešeních pro „smart future“ studenti pracovali půl roku, do finále se dostalo top 10 z celkového počtu 72 přihlášených týmů z Česka a Slovenska. „Ve finále se sešlo různorodé spektrum projektů, od aplikací, softwarů, webových služeb až po fyzické produkty nebo celé ekosystémy. Porota to měla o to těžší, že každá z inovací byla v něčem unikátní, odlišná od ostatních a studenti je prezentovali na vysoké úrovni. Za pár měsíců se všichni finalisté propracovali od představ až k funkčním prototypům a testování. A právě ti, kteří dokázali svůj projekt neustále rozvíjet a formovat podle výsledků testování, zpětných vazeb a zjišťování skutečných potřeb cílové skupiny, v programu uspěli. Takový produkt obstojí a může být prospěšný statisícům lidí,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, manažerka CSR programů společnosti Samsung, která globální soutěž v tuzemsku iniciuje.

Tři nejlépe umístěné týmy byly oceněny tablety, sluchátky a chytrými hodinkami. Tím však podpora mladých inovátorů nekončí. Všichni finalisté se mohou i nadále spolehnout na pomoc pracovníků Samsungu při dalším rozvoji svých projektů, získali nové kontakty, možnosti stáží, pozvánku na osobní prohlídku firemních pracovišť v Praze a Bratislavě nebo účast na letním alumni kempu pro absolventy programů.

VÍTĚZOVÉ PROGRAMU SOLVE FOR TOMORROW 2023/24 a jejich projekty

1. tým VisionNex, VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou: chytré brýle, které využívají vsazenou kameru a umělou inteligenci k převodu okolního prostředí na zvuk
2. tým DOMLUV SE!, Gymnázium Arabská, Praha 6: Android aplikace, která umožňuje jednoduchou a rychlou práci s obrázkovými kartičkami pro komunikaci
3. tým GYMSPACE, Střední průmyslová škola Brno, Purkyňova: aplikace sloužící k budování fitness komunit, tzn. propojování nováčků, trenérů, fitness center pro vyšší edukaci a motivaci

Používání generativní umělé inteligence se zatím většina Čechů bojí, některý z nástrojů AI podle průzkumu společnosti Deloitte vyzkoušelo 22 procent populace. Ve věkové kategorii do 25 let je to více než třikrát tolik. „Pro studenty jsou nové technologie přirozenou součástí života, používají je, aby si spoustu věcí usnadnili, a nebojí se experimentovat. Program Solve for Tomorrow je určen mladým inovátorům, kteří přemýšlí, jak technologie smysluplně využít v nových projektech. Své nápady studenti představí profesionálům z oboru a získají zpětnou vazbu, jakým směrem dál postupovat. Umělou inteligenci zahrnovala v letošním třetím ročníku soutěžního programu až třetina přihlášených návrhů,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung.

AI společník po telefonu  

18letý Jakub našel inspiraci pro vlastní projekt u své babičky, která stejně jako třetina seniorů v Česku žije sama. Jak jí zajistit společnost a sociální interakci každý den? Student pražského gymnázia se rozhodl vyvinout AI společníka, který by v budoucnu mohl fungovat jako nonstop komunikační partner po telefonu. Nyní řeší největší překážku: jak přimět seniory, aby se AI nebáli? „V programu si studenti zdokonalí analytické a kritické myšlení, zjišťují potřeby svých cílových skupin a hledají cesty, jak je naplnit. Účastníci absolvují semináře a workshopy, kde se seznámí s výzkumnou metodou Design Thinking a na základě naučených postupů posouvají původní nápad od definice problému, který chtějí řešit, přes průzkum trhu a zjištění skutečných zájmů lidí až k hotovému prototypu a testování produktu,“ popsal Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace JA Czech, která globální program Samsungu realizuje pro české studenty.

Chytré brýle pro nevidomé 

Dalšími finalisty programu jsou středoškoláci ze Žďáru nad Sázavou, kteří pracují na chytrých brýlích pro nevidomé. Díky zabudované kameře a technologii AI dokáží brýle převést okolní obrazy na slova a popsat tak uživateli nejbližší předměty. První prototyp brýlí už trojice mladíků vytiskla na 3D tiskárně a provádí první testování s reálnými uživateli. „Někteří studenti se do osmiměsíčního programu hlásí s už rozpracovaným projektem, který chtějí pod dohledem odborníků posouvat na vyšší úroveň. Většina ale přichází s pouhým nápadem, který by rádi realizovali, a to je také naším cílem. Ukázat talentovaným studentům, jak a s jakými funkčními nástroji mohou svých plánů dosáhnout,“ přiblížila Zuzana Mravík Zelenická.

Čtení se zvukovými efekty 

Výborný potenciál má podle odborné poroty nápad 19letého Ondřeje z Kroměříže – chytrá interaktivní čtečka pro „zábavnější“ čtení klasických knih. Ta díky technologii Eye tracking rozezná obsah právě čteného textu a dokreslí ho obrazovými a zvukovými efekty. Stránky mohou hořet, čtenář najednou uslyší výstřel nebo mu přes text přejede vůz. „Pro generaci lidí do 20 let, zvyklou na úderné obsahy ze sociálních sítí a internetu, to může být řešení, jak při čtení knih udržet pozornost a udělat klasické knihy pro mladé lidi atraktivnější,“ míní autor projektu.

Aplikace téměř na vše

18letá inovátorka Alžběta oslovila porotu projektem na podporu komunikace neverbálních autistů. Časově náročnou výrobu komunikačních karet nahradila přehlednou aplikací, která umožňuje využívat vlastní fotografie pořízené telefonem. Skládání vět z důvěrně známých obrázků pak člověku s poruchou autistického spektra pomáhá v bezprostředním dorozumění s pečující osobou. „Aplikace všeho druhu mezi přihlášenými projekty každý rok převažují, studenti si v jejich tvorbě věří a znají potřebné nástroje. Letos se ve finále sešly webové aplikace na výuku finanční gramotnosti, pro efektivní organizaci školních maturit, na podporu cvičení a zdravého životního stylu nebo aplikace se simulací různých profesí pro vědomou volbu kariéry,“ vyjmenovala Zuzana Mravík Zelenická. „Naopak v menší míře bývají zastoupeny ‚hmatatelné‘ technicky složitější projekty. I s nimi ale můžeme účastníkům programu Solve for Tomorrow pomoci, například letos do finále postoupil nápad na rozsáhlou síť powerbank ‚na půjčení‘, což mohou ocenit především cestovatelé a lidé, kteří neustále potřebují dobíjet svá digitální zařízení,“ doplnila.

Do bezplatného programu Solve for Tomorrow se může registrovat až čtyřčlenný tým nebo jednotlivci ve věku 15 až 19 let. V letošním třetím ročníku se sešlo 72 inovativních vizí, jak s pomocí technologií přispět k řešení nějakého společenského problému. O absolutním vítězi se rozhodne mezi deseti nejlepšími týmy v „živém“ finále 30. dubna.

Díky celistvému kognitivnímu procesu Design Thinking, který popsal americký vědec a laureát Nobelovy ceny za ekonomii Herbert A. Simon v roce 1969, se výzkumníci při hledání inovativních řešení zaměřují na myšlení a potřeby své cílové skupiny. Metodika funguje ve všech oblastech lidské činnosti a zahrnuje pět základních fází: empatie (vcítění se do myšlení uživatelů), definování problému, vytváření nápadů k řešení, prototypování, testování. Výsledek by měl být pro větší skupinu lidí opravdovým přínosem. „Ať už jde o nový produkt, službu, nebo jejich vylepšení, změny ve veřejném prostoru, aplikace pro zdraví, nebo u studentů velmi oblíbené inovace ve vzdělávání, cílem je vždy řešení k vyšší spokojenosti uživatelů. V programu Solve for Tomorrow chceme mladým lidem ukázat, že po osvojení metodiky Design Thinking pro ně nebude žádný problém příliš složitý a že mohou spoustu věcí ve svém okolí sami ovlivnit. Posílí si měkké dovednosti jako spolupráci, kritické myšlení, kreativitu, schopnost prezentovat a další. Během osmi měsíců v programu získají podněty pro práci na vlastních projektech i podporu od našich specialistů,“ uvádí Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung.

Do 3. ročníku bezplatného programu pro středoškoláky se na podzim přihlásilo 72 týmů z Česka a Slovenska. Úkolem bylo popsat problém, který studenty tíží, navrhnout jeho řešení s využitím technologií a vše vysvětlit v krátkém videu. Do dalších kol soutěžního programu Solve for Tomorrow postoupilo TOP 30 nápadů s potenciálem uspět. „Při registraci stačí studentům pouhá myšlenka, co a jak zlepšit. V případě postupu účastníci svůj projekt dál zdokonalují. Z registrovaných nápadů jsme v první fázi vybrali TOP 30, jejichž autoři se nyní v intenzivních workshopech seznámili s metodikou Design Thinking a podle ní budou pracovat na svých prototypech. Deset nejlepších se pak bude pod dohledem mentorů chystat na finálové prezentace, ve kterých na jaře představí výsledky své práce manažerům Samsungu a dalším profesionálům z praxe,“ přibližuje Zuzana Mravík Zelenická.

Mezi soutěžními nápady se objevila například inovativní čtečka, která udržuje čtenářovu pozornost různými podkresovými vjemy, porotu zaujaly také technické projekty na výrobu metanu či vodíku ve formě paliva nebo propracovaný výkres 3D brýlí využívajících umělou inteligenci. „Sice ne všechny studentské projekty postoupily do dalších kol soutěžního programu, ale překvapily nás svou hloubkou a odborným zaměřením. Letošní ročník nese jednotné téma ‚smart future‘, což nyní naráží především na příchod umělé inteligence. Chtěli jsme po studentech, aby se zamysleli, jak se jich tato nová „smart“ éra dotýká, co jim přináší, co naopak bere a jak ji smysluplně využít. Největší ‚brzdou‘ mladých lidí totiž bývá paradoxně to, že chtějí hned zachránit celý svět – odvrátit klimatickou krizi, vynalézt alternativní pohonné hmoty, naučit všechny udržitelnému chování. Až díky programu a metodě Design Thinking si záhy uvědomí, že mnohem efektivnější a neméně důležité je všímat si dílčích ‚menších‘ problémů, které mohou na lokální úrovni ovlivnit,“ poukázala Zuzana Mravík Zelenická.

Projektů, které se i po soutěži uplatní v praxi, zůstává menšina. V Česku se to povedlo hned vítězům prvního ročníku programu Solve for Tomorrow – dvěma kamarádům z Plzně, kteří se svým produktem na ochranu elektrokol proti krádežím nyní podnikají. „Mnohé z finálových projektů mají v budoucnu šanci na úspěch a my doufáme, že si studenti vezmou zpětnou vazbu k srdci a na základě ní a nabitých zkušeností své nápady dotáhnou. Zápal pro věc si ale mimo soutěž, bohužel,  udrží jen minimum studentů. Nicméně my jsme jim i nadále k dispozici, rádi jim poskytneme pomocnou ruku, pomůžeme najít správné kontakty nebo nabídneme referenci,“ popisuje Zuzana Mravík Zelenická.

Obavy z budoucnosti v průzkumech přiznává polovina středoškoláků. V roce 2020 to uvedlo v dotazníkovém šetření pro společnost Člověk v tísni 52 procent respondentů. Platforma Chytré Česko s odkazem na průzkum agentury NMS Market Research z roku 2021 upozorňuje, že z vlastní budoucnosti má obavy 45 procent českých studentů, což je nejvíc ze čtyř sledovaných evropských zemí (vedle ČR také Finsko, Maďarsko, Velká Británie). Češi ale zároveň ze všech mladých Evropanů nejvíc věří, že jsou schopni získat takové dovednosti, aby dokázali svoji budoucnost ovlivnit a „dělat cokoli, co budou chtít“. „Program Samsung Solve for Tomorrow dává šanci vyniknout mladým inovátorům, kterým není okolní svět lhostejný a rádi ‚vynalézají‘, jak prospět velké skupině lidí. Každoročně probíhá ve více než 40 zemích a účastní se ho přes dva miliony studentů. Jako příklad úspěšného studentského projektu lze uvést aplikaci Relumino, která nyní v nových modelových řadách televizorů Samsung zkvalitňuje sledování obrazu lidem se zrakovým postižením. I tato jednoduchá, a přitom tolik důležitá funkcionalita pro tisíce osob původně vznikla v programu Solve for Tomorrow, jako nápad studentů pro 3D brýle,“ dodává Zuzana Mravík Zelenická.

Víc informací o projektu najdete na stránkách www.solvefortomorrow.cz.

Jedním z takových programů je Samsung Solve for Tomorrow. Do jeho letošního 3. ročníku se přihlásilo 181 středoškoláků. Využili možnosti zrealizovat svůj nápad na téma „smart future“ – jak pomocí technologií zlepšit život kolem nás. Účastníky čekají týdny práce na vlastním projektu. V jarním finále představí desítka nejlepších své projekty odborné porotě. „Studenti na začátku programu definují reálné problémy, které je ve společnosti tíží. A hledají jejich řešení pomocí STEM přístupu propojujícího příbuzné oblasti přírodních věd (Science), technologií (Technology), inženýrství (Engineering) a matematiky (Mathematic). Během osmi měsíců v programu se detailně seznámí s metodikou Design Thinking, která by při správném užití měla vždy vést k naplnění potřeb velkých skupin lidí, zjistí jádro problému a zkusí vymyslet vhodné zlepšení situace v podobě inovativního produktu, služby či aplikace,“ přibližuje Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung.

Nedostatek pracovníků v tzv. oblasti STEM trápí celou Evropu a Česko obzvlášť. Počet studentů technických oborů na vysokých školách se propadl z 51,5 tisíce v roce 2001 na nynějších 37 tisíc, což je nejméně v historii, a dál klesá. Posluchačů přírodních věd sice díky zahraničním studentům přibývá (nyní 23 tisíc), ovšem stále jde o podprůměr evropských zemí. Lehce nadprůměrných výsledků v rámci EU dosahuje Česko v počtu studentů ICT oborů, kterých je 23,5 tisíce a tvoří 7,7procentní podíl mezi všemi vysokoškoláky. „Zájem o tyto obory se tvoří už na primárním a sekundárním stupni vzdělávání, ovšem bez dostatečných investic do vybavení škol a rozsáhlejší praktické výuky to nepůjde. Žáci mají ve školách jednotlivé předměty, ale nepředstaví si pod nimi konkrétní profesi nebo možnosti uplatnění, které jim obor v celé své šíři nabízí. Těžko pak hledají smysl a chuť k učení. Není výjimkou, že v mimoškolních programech zaměřených na praxi děti dosahují lepších výsledků než v tradiční školní výuce, kde převládá teorie,“ poukazuje Martin Smrž, ředitel neziskové organizace JA Czech, která se věnuje vzdělávání dětí na českých školách.

Rozvoj průmyslu a moderní výroby každé země je závislý na kvalitním školství. Česko ale dlouhodobě na vzdělávání vydává téměř nejméně ze svého rozpočtu v porovnání s ostatními evropskými státy. Ucelený systém většího praktického výcviku studentů ve firmách zatím neexistuje, a tak proaktivní podniky vymýšlejí vlastní cesty, jak studenty k technickým profesím nalákat. „Každý rok se snažíme na základě předchozích zkušeností program Solve for Tomorrow vylepšovat a dělat atraktivnější. Velice dobrou zpětnou vazbu jsme měli na mentoring a také na návštěvu u nás v kancelářích, kde se studentům věnovali top manažeři Samsungu. Děláme to speciálně pro studenty zapojené do našich programů, jako přidanou hodnotu, aby měli možnost nahlédnout do chodu společnosti, která je součástí globální korporace, poznat, jaké různé pozice firma nabízí, ale i jaká zde panuje nálada a firemní kultura. Toto bychom rádi zachovali i pro letošní třetí ročník programu,“ potvrzuje Zuzana Mravík Zelenická.

Participace firem na praktické výuce škol je v Česku zatím v počátcích. Podle statistiky Eurostatu se v tuzemsku do odborného vzdělávání studentů a učňů zapojuje 24,9 procenta firem. Například v Německu se podílí na praktické výuce mladých lidí až 63 procent podniků, v Rakousku 44,5 procenta a u dalšího souseda na Slovensku 32,8 procenta firem.

Nejčastější formou partnerství firem a škol je nabídka stáží. Mladí lidé v nich získají první pracovní zkušenosti a představy o budoucí profesi. Přibývá ale také specialistů z praxe, kteří chodí do škol přednášet, asistují učitelům specializovaných předmětů a mentorují studenty v jejich vlastních projektech. „Mnohdy jsou to právě lidé z firem, kdo spojuje školy se světem práce, ukazují učitelům i studentům trendy na trhu, moderní postupy a technologie, na které je třeba se připravit. Zatímco učitel předává studentům teorii, lidé z podniků jim realitu práce odhalují skrze přednášky, workshopy a individuální podporu. Ve velkých nadnárodních firmách je mentoring mladých lidí už dávno považován za funkční nástroj rozvoje jednotlivce i celého podniku a patří k jedné z cest odpovědného chování firmy. Rychle se ale přidávají i menší regionální firmy, které v mentoringu mladých lidí rozeznaly potenciál prezentovat se v místě, kde působí,“ popsal Martin Smrž.

Hlavním motivátorem dětí ve vzdělávání však stále zůstává pedagog, a to i v případě mimoškolních projektů. „Většina dosavadních absolventů programu Solve for Tomorrow získala prvotní podnět a především sebevědomí k účasti od svého učitele. Studentské týmy i jednotlivci se sice zpravidla do programu přihlašují sami, je ale běžné, že se pak s učitelem o svém projektu radí a konzultují své nápady. Tematické webináře o AI, metodě Design Thinking nebo o kryptoměnách, které jsme zorganizovali před startem letošního ročníku, využili někteří učitelé v rámci výuky celých tříd. Dohromady je zhlédlo přes 1100 studentů a z ohlasů víme, že přínosné byly i pro samotné pedagogy,“ dodává Zuzana Mravík Zelenická.

V tiskové zprávě byla použita data Českého statistického úřadu, Eurostatu a portálu Evropa v datech.