Vystudovaná ekonomka Pavla Cidlinská pracovala 14 let ve velké poradenské firmě. Nyní učí ekonomické předměty na gymnáziu EDUCAnet Praha a ze své praxe čerpá neustále, už přes devět let. „Nedovedu si představit, že bych učila studenty jen na základě teoretických znalostí. Studenti na střední škole chtějí vědět, proč se co učí, k čemu jim je to v praktickém životě dobré. Což jako člověk s předchozími zkušenostmi mohu dokládat na prožitých příkladech. Naopak mám někdy pocit, že bych v očích studentů měla mít ještě víc praxe – například být zároveň daňová poradkyně, mít za sebou alespoň pár měsíců práce na živnostenském úřadu a podobně, to jsou oblasti, které studenty zajímají a z učebnic se nedají příliš naučit. Na ZŠ by tomu bylo asi jinak, ale na střední škole je vidět, že si studenti odbornosti jednotlivých učitelů velmi cení,“ potvrdila Pavla Cidlinská.

Ve škole učí dva základní předměty – ekonomiku, která je zároveň maturitním předmětem, a manažerské dovednosti, ve kterých se teorie mění v praxi. „V předmětu manažerské dovednosti se snažíme, aby studenti spolupracovali na vlastních projektech a aplikovali své znalosti v reálných situacích. Je to ideální hodina týdně pro praktické úkoly, které vycházejí z programů vzdělávací organizace Junior Achievement a které zdokonalují studenty v tzv. podnikavosti. V 1. ročníku studenti začínají s programem Poznej svoje peníze, ve 2. ročníku se studenti mohou hlásit do soutěže Solve for Tomorrow a ve 3. ročníku zakládají své studentské firmy,“ popsala Pavla Cidlinská.

Globální program Samsung Solve for Tomorrow, vyzývající náctileté po celém světě k realizaci vlastních technologických nápadů, zahrnula učitelka IT školy do výuky před třemi lety, hned při jeho uvedení v Česku. V uplynulém školním roce dovedla tři své studentské týmy ze čtyř až do finále soutěže. „Účast v programu pro mladé inovátory je jedna z možností, jak mohou druháci splnit předmět manažerské dovednosti. Osmiměsíční rozvojový program obsahuje vše, co bych tak jako tak musela studentům zadat a poté hodnotit – čili stanovení nějakého cíle, definici cílové skupiny, provádí se průzkumy, studenti musí plnit zadané termíny a svoji práci prezentovat – buď osobně, nebo v začátcích soutěže formou videa. Od profesionálů se v programu Solve for Tomorrow naučí metodologii Design thinking, která je zaměřena na rozpoznání potřeb zákazníka, což se jim výborně hodí i ve 3. ročníku v programu JA Studentská firma,“ přiblížila Pavla Cidlinská.

Podle Cidlinské praktické projekty ve spolupráci s firmami zpestřují studentům výuku a rozvíjí jejich soft skills (měkké dovednosti jako kreativita, komunikace či kritické myšlení). A to ve větší míře než klasické předměty, které se zaměřují na znalosti důležité u maturitní zkoušky. „Je skvělé, že během práce na projektech v programu Solve for Tomorrow studenti získávají hodnocení od poroty – lidí z praxe, nejenom ode mě. Znamená to pro ně další cennou zkušenost. Dost často si totiž nevěří, nemají odhad, co je a co není dobré, a myslí si, že moje povzbuzování do další práce je taková ‚milosrdná lež‘. Když vidí, že jejich nápady ocení i nezávislí porotci, motivuje je to na projektu pokračovat. A funguje to i u výčtu nedostatků, které spíš studenti vnímají od lidí mimo školu než ode mě,“ všimla si učitelka.

V Česku neexistuje žádná pedagogická fakulta na přípravu učitelů pro odborné předměty středních škol. Kvalifikovaných pedagogů z ekonomických nebo ICT oborů je trvalý nedostatek. Řešením je podle ředitele vzdělávací organizace Junior Achievement Martina Smrže co největší propojení škol a firem. „Praktické programy a účast profesionálů z firem ve vzdělávání studentů umožňují školám stíhat rychlé tempo světa byznysu, nezůstat pozadu a připravit středoškoláky na zákonitosti trhu práce. Detailní metodiky programů jsou roky oblíbené a prověřené v zahraničí a vzrůstající zájem sledujeme i v Česku. Blíž k moderní praktické výuce mají obecně pedagogové s firemní minulostí nebo ti, kteří se vedle učení stále uplatňují v oboru jako podnikatelé. Učitelé, kteří soukromým sektorem nikdy neprošli, mívají ze spolupráce s lidmi z praxe občas obavy. K programům ale vždy probíhají školení a učitelé mají absolutní podporu realizátorů, takže jde jen o chuť ‚začít dělat věci jinak‘. Máme mnoho učitelů, kteří jsou i bez vlastních zkušeností z byznysu pro své studenty motivujícími vůdci a díky programům vnímají současné trendy firemního trhu,“ podotkl Martin Smrž.

Pro ekonomku Pavlu Cidlinskou je letitá praxe ve výuce výhodou, uvědomuje si ale i své nedostatky. „Pokud nemáte pedagogické vzdělání, musíte si některé pedagogické postupy zkoušet za chodu, někdy metodou pokus/omyl, než přijdete na to, jak se studenty pracovat, hodnotit je a dosahovat požadovaných výstupů. Stačí ale jen chtít a dále se vzdělávat na školeních,“ míní učitelka pražského gymnázia. „Je zajímavé, že v praktických programech se často prosazují studenti, kteří při tradiční výuce nijak nezáří. Během týmového projektu ale předvedou dovednosti, v nichž opravdu vynikají, například tvorbu videí, grafiku nebo empatii a řešení konfliktů uvnitř týmu či v komunikaci se zákazníky,“ poukázala Cidlinská.

To potvrzuje po letech zkušeností se studentskými programy také manažerka CSR programů společnosti Samsung Zuzana Mravík Zelenická. „Zejména studentům, kteří si potřebují věci tzv. osahat, roste v praktických programech sebevědomí, poznají, v čem jsou jejich silné stránky, které by při běžné výuce tak rychle neobjevili. Zároveň jsou často nuceni překračovat svoji komfortní zónu. U IT studentů se může jednat o nutnost prezentace před porotou či oslovování zákazníka. Navíc každý personalista umí ocenit, pokud na přijímacím pohovoru dokáže mladý uchazeč hovořit o tom, co konkrétního již udělal, jaké má zkušenosti, a vidí jeho úspěch ve studentské soutěži v životopisu. Má zkrátka něco navíc, co ostatní uchazeči v jeho věku nemají,“ dodala Zuzana Mravík Zelenická.