Téměř 43 % mladých lidí do 35 let se alespoň občas přihlašuje do internetového bankovnictví na veřejnosti a více než 45 % kontroluje zůstatek na účtu. Čtvrtina z nás dokonce přiznává, že na veřejnosti zadává platby. Častěji se tomuto mírně riskantnímu zvyku věnují muži.

Soukromé zprávy jsou pak téměř samozřejmostí: 76 % lidí je píše i na veřejnosti a téměř třetina zadává hesla nebo přihlašovací údaje. Mobil už dávno není jen zdrojem zábavy, ale plnohodnotným osobním nástrojem pro každodenní život, ať už jsme kdekoliv.

Když se někdo dívá přes rameno

Přestože mobil používáme prakticky všude a na cokoliv, pocit soukromí při tom nemáme. Až 88 % respondentů říká, že jim vadí, když jim někdo vidí do displeje telefonu, a dvě třetiny už někdy měly pocit, že jim někdo kouká přes rameno. Soukromí na displeji tak rozhodně není hypotetický problém, ale běžná zkušenost.

Zajímavé je, že tento pocit nejčastěji zažívají ti nejmladší – lidé do 23 let. Právě oni jsou také nejcitlivější na to, kdo jim do telefonu vidí. Zároveň mají častěji pocit, že svou obrazovku nesledují sami.

Autocenzura jako nový normál

Možná nejzajímavějším zjištěním výzkumu je, že 85 % mladých lidí (18–35 let) přiznává, že alespoň občas kvůli okolí určitý obsah v telefonu vůbec neotevře. Je nám to tedy nejen nepříjemné, ale sami tomu uzpůsobujeme své chování.

„Nejčastější překážkou je ochrana soukromí, kterou zmiňuje více než 80 % respondentů. Následují obavy o bezpečnost hesel a bankovnictví (63 %) a u nejmladších respondentů do 23 let hraje výraznou roli také stud nebo pocit trapnosti,“ říká Veronika Schieblová ze společnosti Samsung, která si výzkum zadala.¹

Když přijde na to, komu vadí pohled do displeje nejvíc, odpovědi možná překvapí. Nejde jen o anonymní cizince v MHD. Pro nejmladší respondenty (18-23 let) jsou hned po cizích lidech nejcitlivější skupinou rodiče.

Soukromí se přesouvá na displej

Výzkum ukazuje jednoznačný trend: mobil dnes používáme všude, ale nechceme, aby do něj všude bylo vidět. Soukromí se přesouvá z fyzického prostoru přímo na obrazovku telefonu. Aktuálně seženete různá privacy ochranná skla, která chrání celý displej před cizími pohledy. Na problém reagují ale už i samotní výrobci. Například Samsung brzy představí novou úroveň ochrany soukromí. Uživatelé si budou moct nastavit omezení viditelnosti i na specifické aplikace, nebo třeba na vyskakovací okna zpráv. „Mobily jsou součástí prakticky všech aspektů života, a jejich používání tedy reálně naše soukromí ovlivňuje. I proto budeme uvádět novinky, které udělají radost všem, kdo někdy měli pocit, že jim někdo kouká na displej,“ dodává Veronika Schieblová.

[1] Sběr dat se realizoval prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Článek s názvem Roll-to-plate printable RGB-achromatic metalens for wide-field-of-view holographic near-eye displays (Tisknutelné RGB-achromatické metačočky z role na desku pro holografické displeje s širokým zorným polem v blízkosti očí) shrnuje výsledky výzkumu, který uspořádal společný vědecký tým Samsungu a POSTECH. V rámci výzkumu vznikly achromatické metačočky bez barevných zkreslení, které v kombinaci s holografickými displeji eliminují různé typy chromatických aberací. Na základě této inovace lze vyvíjet kompaktní, a přitom vysoce kvalitní holografická nositelná zařízení s technologií prodloužené reality (XR), případně různé aplikace pro fotoaparáty a senzory.

Výzkum vedli dr. Seokil Moon ze Samsung Research a profesor Junsuk Rho z POSTECH, dalšími spoluautory článku jsou Minseok Choi, Joohoon Kim a Kilsoo Shin z POSTECH.

Jak potlačit chromatickou aberaci a vyvinout kompaktní achromatickou metačočku

Metačočka je plochá čočka z nanomateriálů schopných čelit difrakci světla. Konstrukce metačoček umožňuje výrazně nižší velikost i tloušťku v porovnání běžnými konvexními optickými čočkami¹. Proto se metačočky považují za optické komponenty příští generace pro použití v displejích a fotoaparátech. Za jejich vývojem stojí více než desetiletý výzkum.

Navzdory těmto výhodám dochází u metačoček k technickým problémům při vývoji jednotlivých produktů. Důvodem je vážná chromatická aberace² vedoucí k výraznému zhoršení obrazové kvality.

Při předchozích pokusech o eliminaci chromatické aberace u metačoček vývojáři navrhovali jednotlivé metastruktury pro každou metačočku zvlášť a následně je sestavovali na substrátu. Ve fázi návrhu tím pádem ovšem nešlo brát dostatečně v úvahu vzájemné působení jednotlivých struktur a chromatickou aberaci tak nešlo ve výsledné čočce eliminovat úplně.

Výzkumný tým Samsungu a POSTECH problém s chromatickou aberací vyřešil změnou konvenčního způsobu navrhování metačoček. Již v první fázi návrhu se tu se vzájemným působením jednotlivých metastruktur počítalo a vývojáři je konstruovali souběžně, což ve výsledku chromatickou aberaci zcela eliminovalo.

Kromě odstranění chromatické aberace se u metačoček vyvinutým zmíněným týmem podařilo zkrátit ohniskovou vzdálenost, což znamená nižší rozměry i hmotnost čočky³.

Vyšší rozlišení a menší námaha očí s jedinou čočkou

Metačočky obecně trpí i jinými optickými aberacemi, nejen tou chromatickou. Čím větší zobrazovací plocha, tím výraznější je i zkreslení. Tyhle problémy se obvykle řeší kombinací různých čoček neboli optických členů. Výzkumný tým Samsungu a POSTECH ovšem dokázal nejrůznější aberace eliminovat pomocí jediné achromatické metačočky v kombinaci s holografickým displejem – výsledkem byl širší úhel záběru a kvalitní obraz bez zkreslení.

Prostřednictvím technické validace navíc výzkumný tým prokázal, že při nahrazení konvenčních optických členů a displejů achromatickými metačočkami a holografickými displeji lze získat kompaktní a lehké zařízení pro virtuální obraz, který méně namáhá oči⁴.

Očekává se, že výsledky výzkumu bude možné použít v nejrůznějších multimediálních zařízeních, mj. v přístrojích s prodlouženou realitou (XR). Kromě toho najdou nové poznatky uplatnění v různých optických systémech, např. v displejích, fotoaparátech, kamerách a senzorech, protože přinášejí vyšší kvalitu a umožňují snížit rozměry.

Prostřednictvím spolupráce s akademickou institucí se Samsungu podařilo celý proces od inovativního konceptu až po implementaci validovat a potvrdit tak potenciál pokročilých optických systémů budoucnosti. Tímto způsobem vznikají zobrazovací technologie příští generace.

Samsung i nadále pokračuje ve vědecké a výzkumné činnosti s cílem objevovat převratné technologie, které utvářejí budoucnost. K tomu je zapotřebí vedle dalších iniciativ i neustálá spolupráce s akademickými institucemi.

[1] Konvexní čočka mívá obvykle tloušťku několik milimetrů, někdy i víc než centimetr. Metačočky jsou podstatně tenčí, většinou méně než 0,5 mm.

[2] Chromatická aberace je jev, k němuž dochází, když objektiv nedokáže zaostřit různé vlnové délky barev do jedné roviny. Na fotografiích se projevuje se barevnými okraji na přechodech mezi jasy a stíny.

[3] V porovnání s předchozími návrhy achromatických metačoček jsou výsledkem tohoto výzkumu metačočky 3-5x větší, při zachování stejné ostřící vzdálenosti a světelnosti.

[4] Po korekci chromatické aberace pomocí holografického zobrazení se obrazová kvalita zvýší o 13 %. K měření obrazové kvality se používá obvyklá metoda detekce odstupu signálu od šumu (PSNR).