Zařízení s technologií Peltier využívají k chlazení tzv. Peltierův efekt – když prochází elektrický proud polovodičem, jedna jeho strana se ochlazuje a druhá naopak zahřívá. Díky tomu k chlazení není zapotřebí žádné chladivo, což z Peltierovy metody dělá důležitou ekologicky udržitelnou alternativu k tradičním chladicím systémům.

Článek je výsledkem spolupráce vědců z týmu Life Solution při Samsung Research a týmu dr. Ramy Venkatasubramaniana, který se zabývá termoelektrickým výzkumem v rámci fyzikálního programu na APL. Program se věnuje elektronickým materiálům a výzkumu elektronických zařízení.

První výkonná lednice s technologií Peltier na světě míří do běžné výroby

Vůbec poprvé v historii tu došlo ke spojení Peltierovy polovodičové technologie a špičkových nanotechnologických materiálů, díky čemuž výzkumný tým úspěšně vyvinul a odzkoušel lednici s Peltierovou technologií s dostatečně vysokým výkonem.

Lednice s technologií Peltier a nanotechnologickou vrstvou svým chladicím výkonem překonává standardní kompresorové typy. To znamená značný potenciál pro komerční výrobu lednic příští generace, v nichž se nebudou používat žádná chladiva.

V porovnání s tradičními metodami chlazení pomocí kompresorů umožňuje Peltierova metoda rychlé chlazení s přesným ovládáním teploty a jednoduchou konfigurací. Technologii tak mohou využívat různé typy zařízení z různých oborů – domácí spotřebiče, polovodiče, zdravotnické přístroje, elektronika v autech či datacentra.

Nanotechnologie pomáhají k efektivnímu chlazení a šetří zdroje, což znamená možnost omezit ekologické dopady

Má-li se technologie Peltier prosadit v běžné výrobě, je nutné u produktů s Peltierovým článkem dosáhnout špičkové efektivity chlazení.

Samsungu a týmu APL se to povedlo – efektivita Peltierovy metody se zvýšila o skoro 75 % díky použití nového tenkého polovodičového materiálu a díky celkové miniaturizaci technologického řešení.

Nově vyvinutý Peltierův článek dosahuje skvělých výsledků při šetření materiály a pro sériovou výrobu se hodí skvěle. Výzkumný tým potvrdil, že nový výrobní proces velmi výrazně snížil množství použitých materiálů (oproti běžné výrobě až na tisícinu) a zároveň se výroba zjednodušila. To znamená lepší škálovatelnost a možnost výroby ve velkém, s vidinou zásadního snížení nákladů i ekologické stopy.

Výzkumu se zúčastnilo více než 11 000 respondentů v deseti evropských zemích. Podle výsledků více než polovina lidí (53 %) touží po tom, aby jim umělá inteligence usnadnila každodenní fungování, vylepšila možnosti zábavy a celkově zvýšila kvalitu života.

Jen 15 % Evropanů ale uvedlo, že umějí výhody umělé inteligence využívat v každodenním životě, a 38 % se v současných debatách ohledně umělé inteligence podle vlastních slov příliš neorientuje.

Na dotaz, do jaké míry novou technologii chápou, odpověděli s největší sebedůvěrou respondenti v Polsku (23 %), zatímco nejmenší sebedůvěru dali najevo Britové (11 %). To svědčí o výrazném vlivu kulturního prostředí a vzdělání na přístup obyvatel.

Závěry průzkumu publikované v článku Intelligent Living: How AI is Enhancing Everyday Experiences také naznačují, že si lidé obecně přejí, aby umělá inteligence vylepšovala a obohacovala každodenní život. Z průzkumu je jasné i to, v jakých oblastech by si uživatelé pomoc umělé inteligence představovali především.

Z umělé inteligence se v poslední době stává běžná součást mnohých aspektů běžného života, od algoritmů, které ovlivňují naše volby v oblasti zábavy, až po chytrá zařízení předvídající naše domácí potřeby. Více než polovina Evropanů (53 %) by si přála, aby jim AI technologie usnadňovaly život, především prostřednictvím fyzických úkonů typu uklízení. Na dalších místech se ocitla mimo jiné pomoc s úsporou nákladů na domácnost (21 %).

Nadějným představám ovšem příliš neodpovídá nadšení uživatelů pro nové technologie – jen něco přes třetinu respondentů (38 %) uvedlo, že na rostoucí roli umělé inteligence pohlížejí s opravdovým zájmem.

Dr. Chris Brauer, ředitel pro inovace na Goldsmiths University of London a vrchní ředitel pro inovace ve společnosti Symmetry, to komentoval slovy: „Skutečný příslib umělé inteligence spočívá v tom, že dokáže změnit naše rutinní pracovní povinnosti tak, aby se staly pouhým doplňkem činnosti, která nás doopravdy baví, a nezabíraly nám většinu času. Umělá inteligence se stává součástí mnoha přístrojů a uživatelé budou její přínos hodnotit podle toho, nakolik usnadňuje běžnou každodenní práci a zvyšuje kvalitu života, místo toho, aby ho komplikovala.“

Umělá inteligence v domácnosti

Podle průzkumu je pro Evropany velkou prioritou konektivita – 42 % respondentů uvedlo, že by umělá inteligence měla přispět k lepšímu propojení přístrojů v domácnosti. Stejný počet lidí (42 %) se domnívá, že jim umělá inteligence domácí život vylepší, a skoro čtvrtina (24 %) považuje za nejdůležitější vlastnost AI řízení chytré domácnosti.

• Od umělé inteligence lidé očekávají především pomoc při uklízení a luxování – 33 % respondentů vyjádřilo zájem o inteligentní řešení, které by tyhle práce zastalo za ně.
• Kromě toho se 28 % respondentů zajímá o umělou inteligenci, která by pomáhala s čištěním kuchyňských spotřebičů, a 25 % hledá pomoc s mytím nádobí.
• 23 % respondentů má zájem o inteligentní funkce při vaření a nakupování.
• Tyto funkce mají v představách uživatelů přednost před tradičnějšími úkoly, k nimž patří třeba správa rodinných účtů a financí – tam by pomoc umělé inteligence přivítalo jen 21 % respondentů.

Zároveň uživatelé projevují obavy o zabezpečení nových technologií. Pro 37 % respondentů jsou zásadním požadavkem pravidelné bezpečnostní aktualizace, pro 34 % nepřetržitý aktivní monitoring hrozeb, a pro 27 % je nejdůležitější funkcí umělé inteligence kompletní ochrana, pokud se inteligentní systémy mají stát skutečnou součástí každodenního života. Z uživatelského hlediska je tedy nutné, aby technologie s umělou inteligencí nebyly jen inovativní, ale také bezpečné.

Timothy Hospedales, ředitel výzkumného centra Samsungu pro umělou inteligenci v Cambridge, prohlásil: „V Samsungu jsme přesvědčeni, že by nám umělá inteligence měla usnadňovat každodenní život coby neviditelný pomocník, který za nás řeší některé úkoly a přitom nevyžaduje žádnou pozornost. Chceme i nadále vytvářet technologie, které jsou nejen účinné a výkonné, ale také maximálně intuitivní, aby se staly součástí každodenní rutinní činnosti a uživatelé se tak mohli soustředit na to, co je opravdu zajímá.“

Umělá inteligence, díky níž se můžeme věnovat tomu, co máme rádi

Zhruba dvě třetiny (66 %) Evropanů by chtěly trávit více času činnostmi, které je baví a těší, a 37 % z nich si myslí, že jim v tom umělá inteligence může pomoci. Pro 41 % je pak inteligentní technologie možností, jak vylepšit kreativní činnost.

Uživatelé touží po vylepšení oblíbených zážitků, mezi něž patří cestování, hraní či sledování televize. To se projevuje i ve výsledcích průzkumu – mezi nejžádanější funkce umělé inteligence patří překládání a tlumočení v reálném čase (23 %) nebo inteligentní režimy optimalizující rozlišení obrazu (27 %), případně umožňující odhalit ruchy v pozadí a přizpůsobit tomu kvalitu zvuku při sledování filmů či dalšího obsahu (27 %).

Důležitým trendem je i personalizace, zejména v oblasti zdraví a wellness. Polovina respondentů (50 %) by raději nemocem předcházela, než je následně léčila. Konkrétně 32 % respondentů projevilo zájem o úpravu jídelníčku na míru pomocí umělé inteligenci, 24 % by si přálo personalizované plány cvičení a 34 % touží po úpravě životního stylu na základě zdravotních údajů. Podobný počet lidí (31 %) se zajímá o využití umělé inteligence při sledování a vylepšování spánkových návyků.

Navzdory rostoucímu zájmu o zdravotní funkce s umělou inteligencí zůstává mezi lidmi, kteří v současnosti inteligentní technologie nevyužívají, jistá skepse – jen 17 % z nich uvedlo, že o využití zdravotních monitorovacích funkcí s umělou inteligencí v každodenním životě uvažuje. Podobně to vypadá i v oblasti domácí zábavy – navzdory obecnému zájmu o inteligentní vylepšování obrazu a zvuku televizorů prohlásilo 28 % respondentů, že je žádné funkce umělé inteligence v tomto ohledu nezajímají, což patrně svědčí o nedostatku informací o potenciálu nových technologií.

Tato čísla svědčí nejen o významu neustálého vývoje inteligentních technologií, ale také o potřebě lepší komunikace o jejich přednostech a spolehlivosti, zejména ve zdravotním oboru. Zároveň se prokázal význam robustních bezpečnostních opatření, pravidelných aktualizací a transparentní komunikace, která je nutná při budování a udržování důvěry zákazníků.

Již zmíněný inovační ředitel Chris Brauer ze společnosti Symmetry uzavřel svůj komentář slovy: „Budoucnost umělé inteligence závisí na tom, nakolik se nám ji podaří nenápadně zapojit do každodenního života – nejen v domácnosti, ale i v městském prostředí. V dalším vývoji bude nesmírně záležet i na etických aspektech – umělá inteligence nemá jen podporovat společenskou rovnost, ale také vytvářet chytřejší a udržitelnější prostředí pro každého. V celém oboru bychom měli důkladně naslouchat zákazníkům, dbát na zabezpečení, inkluzivitu i praktické přednosti. Jen tak se umělá inteligence může stát opravdovým katalyzátorem globálních změn.“