Zjevně nám tu vzniká nový fenomén, který bychom mohli označit jako náhodné publikum.

Kdo je náhodné publikum?

Jde o lidi, kteří se na veřejnosti dívají jiným lidem na telefonní displeje. Nijak to neplánují a často to ani nemají v úmyslu. Přesto se tak v mnoha situacích náhodně stane.

Jakým způsobem náhodné publikum sleduje obraz na displeji?

Většinou tomu svádí veřejný prostor, kde lidé přicházejí do úzkého kontaktu. Nejčastějším prostředím je veřejná doprava, uvádí to 57 % respondentů.

Jiné každodenní situace, kdy ke lidé cizí displeje sledují.

• Čekání ve frontách (35 %)
• Kavárny, bary, restaurace (13 %)

V takovém prostředí se kolem sebe lidé rozhlížejí přirozeně a displeje telefonů v nejbližším okolí jsou zkrátka v našem zorném poli.

Co lidé na displejích vidí?

Často je obsah cizích telefonů hodně osobní. Třetina (33 %) Evropanů uvádí, že už někdy na cizím telefonu nějaký soukromý obsah spatřila.

Mnohdy jde samozřejmě o kratičké pomíjivé okamžiky. Ovšem celých 27 % respondentů uvádí, že viděli něco, co vidět neměli. Z toho je patrné, že se soukromé informace můžou velmi snadno dostat do veřejné sféry.

Jak lidé na veřejnosti chrání displeje svých telefonů?

Povědomí o „náhodném publiku“ roste a spousta lidí díky tomu alespoň trochu mění své návyky, co se používání telefonů na veřejnosti týče. Průzkum Samsungu ukazuje, že 38 % evropských uživatelů jisté typy činnosti ve veřejných prostorech omezuje nebo odkládá na pozdější dobu.

To se týká třeba následujících činností.

• Bankovní transakce se odkládají na jindy (62 %)
• Na veřejnosti se nezadávají přístupové kódy (49 %)
• Na veřejnosti se nepíšou ani nečtou soukromé zprávy (43 %)

V takových případech:

• 42 % lidí přestane telefon používat,
• 28 % pokračuje, jako by se nic nedělo,
• 27 % náhodného publika odvrátí zrak,
• 7 % náhodného publika se potají nadále dívá.

Jen 10 % postižených by se ozvalo – pro většinu lidí je tedy náhodný pohled cizích očí na jejich displej běžnou součástí každodenního života a zvykli si na to.

Je možné displeje chytrých telefonů chránit už z výroby?

Vzorce uživatelského chování se mění a tomu lze přizpůsobit i provedení a funkce chytrých telefonů. Samsung Galaxy S26 Ultra je vybaven funkcí Privacy Display², která snižuje viditelnost obrazu na displeji při pohledu zboku, a tudíž do značné míry zabraňuje náhodnému sledování³. Tím výrobce líp chrání soukromí uživatelů a umožňuje jim rozhodnout, kdy mají být jejich displeje viditelné pro okolí a kdy jen pro uživatele samotné.

„Nový normál“ pro práci s chytrými telefony  

Telefony používáme prakticky všude a nezabráníme tomu, aby obraz na displeji na okamžik někdo zahlédl.

Je ale dobré, že si to uvědomujeme. Evropští uživatelé už vědí, že jejich telefony umožňují sledování náhodným publikem, a můžou si sami nastavit, jak má jejich displej fungovat.

Každopádně stojí za to uvědomit si, že obraz na displeji může vidět i někdo jiný než vy sami.

[1] Průzkum mezi 11 000 uživateli chytrých telefonů (po 1 000 na každém trhu) ve Velké Británii, Francii, Německu, Španělsku, Itálii, Švédsku, Dánsku, Finsku, Norsku, Nizozemsku a Belgii. Průzkum provedla firma Censuswide.

[2] Vyžaduje manuální aktivaci v nastavení.

[3] I při aktivaci mohou být viditelné některé informace, záleží na okolním prostředí a dalších okolnostech (jas, pozorovací úhel apod.). Při zobrazení citlivých informací se doporučuje opatrnost.

Zařízení s technologií Peltier využívají k chlazení tzv. Peltierův efekt – když prochází elektrický proud polovodičem, jedna jeho strana se ochlazuje a druhá naopak zahřívá. Díky tomu k chlazení není zapotřebí žádné chladivo, což z Peltierovy metody dělá důležitou ekologicky udržitelnou alternativu k tradičním chladicím systémům.

Článek je výsledkem spolupráce vědců z týmu Life Solution při Samsung Research a týmu dr. Ramy Venkatasubramaniana, který se zabývá termoelektrickým výzkumem v rámci fyzikálního programu na APL. Program se věnuje elektronickým materiálům a výzkumu elektronických zařízení.

První výkonná lednice s technologií Peltier na světě míří do běžné výroby

Vůbec poprvé v historii tu došlo ke spojení Peltierovy polovodičové technologie a špičkových nanotechnologických materiálů, díky čemuž výzkumný tým úspěšně vyvinul a odzkoušel lednici s Peltierovou technologií s dostatečně vysokým výkonem.

Lednice s technologií Peltier a nanotechnologickou vrstvou svým chladicím výkonem překonává standardní kompresorové typy. To znamená značný potenciál pro komerční výrobu lednic příští generace, v nichž se nebudou používat žádná chladiva.

V porovnání s tradičními metodami chlazení pomocí kompresorů umožňuje Peltierova metoda rychlé chlazení s přesným ovládáním teploty a jednoduchou konfigurací. Technologii tak mohou využívat různé typy zařízení z různých oborů – domácí spotřebiče, polovodiče, zdravotnické přístroje, elektronika v autech či datacentra.

Nanotechnologie pomáhají k efektivnímu chlazení a šetří zdroje, což znamená možnost omezit ekologické dopady

Má-li se technologie Peltier prosadit v běžné výrobě, je nutné u produktů s Peltierovým článkem dosáhnout špičkové efektivity chlazení.

Samsungu a týmu APL se to povedlo – efektivita Peltierovy metody se zvýšila o skoro 75 % díky použití nového tenkého polovodičového materiálu a díky celkové miniaturizaci technologického řešení.

Nově vyvinutý Peltierův článek dosahuje skvělých výsledků při šetření materiály a pro sériovou výrobu se hodí skvěle. Výzkumný tým potvrdil, že nový výrobní proces velmi výrazně snížil množství použitých materiálů (oproti běžné výrobě až na tisícinu) a zároveň se výroba zjednodušila. To znamená lepší škálovatelnost a možnost výroby ve velkém, s vidinou zásadního snížení nákladů i ekologické stopy.

Výzkumu se zúčastnilo více než 11 000 respondentů v deseti evropských zemích. Podle výsledků více než polovina lidí (53 %) touží po tom, aby jim umělá inteligence usnadnila každodenní fungování, vylepšila možnosti zábavy a celkově zvýšila kvalitu života.

Jen 15 % Evropanů ale uvedlo, že umějí výhody umělé inteligence využívat v každodenním životě, a 38 % se v současných debatách ohledně umělé inteligence podle vlastních slov příliš neorientuje.

Na dotaz, do jaké míry novou technologii chápou, odpověděli s největší sebedůvěrou respondenti v Polsku (23 %), zatímco nejmenší sebedůvěru dali najevo Britové (11 %). To svědčí o výrazném vlivu kulturního prostředí a vzdělání na přístup obyvatel.

Závěry průzkumu publikované v článku Intelligent Living: How AI is Enhancing Everyday Experiences také naznačují, že si lidé obecně přejí, aby umělá inteligence vylepšovala a obohacovala každodenní život. Z průzkumu je jasné i to, v jakých oblastech by si uživatelé pomoc umělé inteligence představovali především.

Z umělé inteligence se v poslední době stává běžná součást mnohých aspektů běžného života, od algoritmů, které ovlivňují naše volby v oblasti zábavy, až po chytrá zařízení předvídající naše domácí potřeby. Více než polovina Evropanů (53 %) by si přála, aby jim AI technologie usnadňovaly život, především prostřednictvím fyzických úkonů typu uklízení. Na dalších místech se ocitla mimo jiné pomoc s úsporou nákladů na domácnost (21 %).

Nadějným představám ovšem příliš neodpovídá nadšení uživatelů pro nové technologie – jen něco přes třetinu respondentů (38 %) uvedlo, že na rostoucí roli umělé inteligence pohlížejí s opravdovým zájmem.

Dr. Chris Brauer, ředitel pro inovace na Goldsmiths University of London a vrchní ředitel pro inovace ve společnosti Symmetry, to komentoval slovy: „Skutečný příslib umělé inteligence spočívá v tom, že dokáže změnit naše rutinní pracovní povinnosti tak, aby se staly pouhým doplňkem činnosti, která nás doopravdy baví, a nezabíraly nám většinu času. Umělá inteligence se stává součástí mnoha přístrojů a uživatelé budou její přínos hodnotit podle toho, nakolik usnadňuje běžnou každodenní práci a zvyšuje kvalitu života, místo toho, aby ho komplikovala.“

Umělá inteligence v domácnosti

Podle průzkumu je pro Evropany velkou prioritou konektivita – 42 % respondentů uvedlo, že by umělá inteligence měla přispět k lepšímu propojení přístrojů v domácnosti. Stejný počet lidí (42 %) se domnívá, že jim umělá inteligence domácí život vylepší, a skoro čtvrtina (24 %) považuje za nejdůležitější vlastnost AI řízení chytré domácnosti.

• Od umělé inteligence lidé očekávají především pomoc při uklízení a luxování – 33 % respondentů vyjádřilo zájem o inteligentní řešení, které by tyhle práce zastalo za ně.
• Kromě toho se 28 % respondentů zajímá o umělou inteligenci, která by pomáhala s čištěním kuchyňských spotřebičů, a 25 % hledá pomoc s mytím nádobí.
• 23 % respondentů má zájem o inteligentní funkce při vaření a nakupování.
• Tyto funkce mají v představách uživatelů přednost před tradičnějšími úkoly, k nimž patří třeba správa rodinných účtů a financí – tam by pomoc umělé inteligence přivítalo jen 21 % respondentů.

Zároveň uživatelé projevují obavy o zabezpečení nových technologií. Pro 37 % respondentů jsou zásadním požadavkem pravidelné bezpečnostní aktualizace, pro 34 % nepřetržitý aktivní monitoring hrozeb, a pro 27 % je nejdůležitější funkcí umělé inteligence kompletní ochrana, pokud se inteligentní systémy mají stát skutečnou součástí každodenního života. Z uživatelského hlediska je tedy nutné, aby technologie s umělou inteligencí nebyly jen inovativní, ale také bezpečné.

Timothy Hospedales, ředitel výzkumného centra Samsungu pro umělou inteligenci v Cambridge, prohlásil: „V Samsungu jsme přesvědčeni, že by nám umělá inteligence měla usnadňovat každodenní život coby neviditelný pomocník, který za nás řeší některé úkoly a přitom nevyžaduje žádnou pozornost. Chceme i nadále vytvářet technologie, které jsou nejen účinné a výkonné, ale také maximálně intuitivní, aby se staly součástí každodenní rutinní činnosti a uživatelé se tak mohli soustředit na to, co je opravdu zajímá.“

Umělá inteligence, díky níž se můžeme věnovat tomu, co máme rádi

Zhruba dvě třetiny (66 %) Evropanů by chtěly trávit více času činnostmi, které je baví a těší, a 37 % z nich si myslí, že jim v tom umělá inteligence může pomoci. Pro 41 % je pak inteligentní technologie možností, jak vylepšit kreativní činnost.

Uživatelé touží po vylepšení oblíbených zážitků, mezi něž patří cestování, hraní či sledování televize. To se projevuje i ve výsledcích průzkumu – mezi nejžádanější funkce umělé inteligence patří překládání a tlumočení v reálném čase (23 %) nebo inteligentní režimy optimalizující rozlišení obrazu (27 %), případně umožňující odhalit ruchy v pozadí a přizpůsobit tomu kvalitu zvuku při sledování filmů či dalšího obsahu (27 %).

Důležitým trendem je i personalizace, zejména v oblasti zdraví a wellness. Polovina respondentů (50 %) by raději nemocem předcházela, než je následně léčila. Konkrétně 32 % respondentů projevilo zájem o úpravu jídelníčku na míru pomocí umělé inteligenci, 24 % by si přálo personalizované plány cvičení a 34 % touží po úpravě životního stylu na základě zdravotních údajů. Podobný počet lidí (31 %) se zajímá o využití umělé inteligence při sledování a vylepšování spánkových návyků.

Navzdory rostoucímu zájmu o zdravotní funkce s umělou inteligencí zůstává mezi lidmi, kteří v současnosti inteligentní technologie nevyužívají, jistá skepse – jen 17 % z nich uvedlo, že o využití zdravotních monitorovacích funkcí s umělou inteligencí v každodenním životě uvažuje. Podobně to vypadá i v oblasti domácí zábavy – navzdory obecnému zájmu o inteligentní vylepšování obrazu a zvuku televizorů prohlásilo 28 % respondentů, že je žádné funkce umělé inteligence v tomto ohledu nezajímají, což patrně svědčí o nedostatku informací o potenciálu nových technologií.

Tato čísla svědčí nejen o významu neustálého vývoje inteligentních technologií, ale také o potřebě lepší komunikace o jejich přednostech a spolehlivosti, zejména ve zdravotním oboru. Zároveň se prokázal význam robustních bezpečnostních opatření, pravidelných aktualizací a transparentní komunikace, která je nutná při budování a udržování důvěry zákazníků.

Již zmíněný inovační ředitel Chris Brauer ze společnosti Symmetry uzavřel svůj komentář slovy: „Budoucnost umělé inteligence závisí na tom, nakolik se nám ji podaří nenápadně zapojit do každodenního života – nejen v domácnosti, ale i v městském prostředí. V dalším vývoji bude nesmírně záležet i na etických aspektech – umělá inteligence nemá jen podporovat společenskou rovnost, ale také vytvářet chytřejší a udržitelnější prostředí pro každého. V celém oboru bychom měli důkladně naslouchat zákazníkům, dbát na zabezpečení, inkluzivitu i praktické přednosti. Jen tak se umělá inteligence může stát opravdovým katalyzátorem globálních změn.“