Zúčastnit se výzvy Následuj srdce může kdokoliv, kdo si přidá výzvu v aplikaci Samsung Health nebo si vytvoří vlastní pohybovou challenge. Letos se Samsung navíc stal partnerem několika běžeckých závodů v Česku i na Slovensku – od tradičního Běhu pro Světlušku, až po oblíbené NN Night Runy. Proč si nesplnit běžecký sen a nezapojit se?

Kde se běží?

• 6.5. Běh pro Světlušku, České Budějovice,
• 10.5. NN Night Run, Liberec,
• 24.5. NN Night Run, Brno,
• 9.8. NN Night Run, Most,
• 13.9. NN Night Run, Praha,
• a další.

Na všech akcích bude mít Samsung stánek plný Galaxy AI, produktů i sportu. Návštěvníci si můžou nechat vytisknout srdíčkovou fotografii na památku, nebo si zasoutěžit třeba v hodu na terč. Malé sportovce pobaví možnost vyrobit si vlastní medaili.

Aplikace, která ví

Hlavním srdcem celé kampaně je aplikace Samsung Health, která účastníkům pomůže sledovat každý krok, srdeční tep i vlastní pokrok. Každý si může vytvořit svůj vlastní plán podle svých cílů, nastavit si počet kroků, spálené kalorie nebo minuty aktivity podle vlastních možností a srdce. Nebo se může zapojit do množství výzev, soutěží a využít další benefity aplikace:

• Denní a týdenní cíle – sledování vlastního streaku (sled či série úspěchů – například splněné kroky každý den v týdnu) a uzavírání srdíčka aktivit.
• Měsíční challenge – je výzva ke splnění co nejvíce kroků za měsíc. Vítěz dostane nový chytrý prsten Galaxy Ring. Ale pozor místa ve výzvě jsou omezená, zúčastnit se může jen 245 nadšenců za měsíc. Součástí výzvy je i motivační chat s dalšími přihlášenými.
• Srdíčka jako symboly pokroku – srdíčko za každý pohyb.
• Tutoriály a tipy, jak aplikaci využít naplno, sportovní tipy i pomoc s kvalitou spánku.

Technologie, která drží krok

Samsung Galaxy ekosystém se skládá z mobilních zařízení, která dohromady tvoří průvodce na cestě za zdravým životním stylem. Nejde jen o sport. Jde o pocit, že máte svoje zdraví ve svých rukou. Nebo ještě líp – na prstu.

Například chytrý prsten Galaxy Ring přináší novou dimenzi sledování zdraví – diskrétní, elegantní a vždy připravený. Měří spánek, srdeční tep i menstruační cyklus a přirozeně se propojuje s aplikací Samsung Health. Ideální doplněk pro ty, kteří chtějí sledovat víc, ale míň řešit.

Pohyb pro tělo i pro hlavu

Motivace začíná u srdce. Někdy stačí první krok, jindy vám pomůže výzva. Samsung vás zve, ať se do toho pustíte svým tempem – ať už v teniskách na startu běhu, nebo v běžném dni, kdy si vyhradíte chvilku jen pro sebe.

Sledujte svůj pokrok, sdílejte ho s přáteli, sbírejte srdíčka a buďte součástí komunity, kde technologie není překážkou, ale průvodcem na cestě ke zdravějšímu já.

Samsung podporuje tuto akci. A podporuje i vás.

Vystudovaná ekonomka Pavla Cidlinská pracovala 14 let ve velké poradenské firmě. Nyní učí ekonomické předměty na gymnáziu EDUCAnet Praha a ze své praxe čerpá neustále, už přes devět let. „Nedovedu si představit, že bych učila studenty jen na základě teoretických znalostí. Studenti na střední škole chtějí vědět, proč se co učí, k čemu jim je to v praktickém životě dobré. Což jako člověk s předchozími zkušenostmi mohu dokládat na prožitých příkladech. Naopak mám někdy pocit, že bych v očích studentů měla mít ještě víc praxe – například být zároveň daňová poradkyně, mít za sebou alespoň pár měsíců práce na živnostenském úřadu a podobně, to jsou oblasti, které studenty zajímají a z učebnic se nedají příliš naučit. Na ZŠ by tomu bylo asi jinak, ale na střední škole je vidět, že si studenti odbornosti jednotlivých učitelů velmi cení,“ potvrdila Pavla Cidlinská.

Ve škole učí dva základní předměty – ekonomiku, která je zároveň maturitním předmětem, a manažerské dovednosti, ve kterých se teorie mění v praxi. „V předmětu manažerské dovednosti se snažíme, aby studenti spolupracovali na vlastních projektech a aplikovali své znalosti v reálných situacích. Je to ideální hodina týdně pro praktické úkoly, které vycházejí z programů vzdělávací organizace Junior Achievement a které zdokonalují studenty v tzv. podnikavosti. V 1. ročníku studenti začínají s programem Poznej svoje peníze, ve 2. ročníku se studenti mohou hlásit do soutěže Solve for Tomorrow a ve 3. ročníku zakládají své studentské firmy,“ popsala Pavla Cidlinská.

Globální program Samsung Solve for Tomorrow, vyzývající náctileté po celém světě k realizaci vlastních technologických nápadů, zahrnula učitelka IT školy do výuky před třemi lety, hned při jeho uvedení v Česku. V uplynulém školním roce dovedla tři své studentské týmy ze čtyř až do finále soutěže. „Účast v programu pro mladé inovátory je jedna z možností, jak mohou druháci splnit předmět manažerské dovednosti. Osmiměsíční rozvojový program obsahuje vše, co bych tak jako tak musela studentům zadat a poté hodnotit – čili stanovení nějakého cíle, definici cílové skupiny, provádí se průzkumy, studenti musí plnit zadané termíny a svoji práci prezentovat – buď osobně, nebo v začátcích soutěže formou videa. Od profesionálů se v programu Solve for Tomorrow naučí metodologii Design thinking, která je zaměřena na rozpoznání potřeb zákazníka, což se jim výborně hodí i ve 3. ročníku v programu JA Studentská firma,“ přiblížila Pavla Cidlinská.

Podle Cidlinské praktické projekty ve spolupráci s firmami zpestřují studentům výuku a rozvíjí jejich soft skills (měkké dovednosti jako kreativita, komunikace či kritické myšlení). A to ve větší míře než klasické předměty, které se zaměřují na znalosti důležité u maturitní zkoušky. „Je skvělé, že během práce na projektech v programu Solve for Tomorrow studenti získávají hodnocení od poroty – lidí z praxe, nejenom ode mě. Znamená to pro ně další cennou zkušenost. Dost často si totiž nevěří, nemají odhad, co je a co není dobré, a myslí si, že moje povzbuzování do další práce je taková ‚milosrdná lež‘. Když vidí, že jejich nápady ocení i nezávislí porotci, motivuje je to na projektu pokračovat. A funguje to i u výčtu nedostatků, které spíš studenti vnímají od lidí mimo školu než ode mě,“ všimla si učitelka.

V Česku neexistuje žádná pedagogická fakulta na přípravu učitelů pro odborné předměty středních škol. Kvalifikovaných pedagogů z ekonomických nebo ICT oborů je trvalý nedostatek. Řešením je podle ředitele vzdělávací organizace Junior Achievement Martina Smrže co největší propojení škol a firem. „Praktické programy a účast profesionálů z firem ve vzdělávání studentů umožňují školám stíhat rychlé tempo světa byznysu, nezůstat pozadu a připravit středoškoláky na zákonitosti trhu práce. Detailní metodiky programů jsou roky oblíbené a prověřené v zahraničí a vzrůstající zájem sledujeme i v Česku. Blíž k moderní praktické výuce mají obecně pedagogové s firemní minulostí nebo ti, kteří se vedle učení stále uplatňují v oboru jako podnikatelé. Učitelé, kteří soukromým sektorem nikdy neprošli, mívají ze spolupráce s lidmi z praxe občas obavy. K programům ale vždy probíhají školení a učitelé mají absolutní podporu realizátorů, takže jde jen o chuť ‚začít dělat věci jinak‘. Máme mnoho učitelů, kteří jsou i bez vlastních zkušeností z byznysu pro své studenty motivujícími vůdci a díky programům vnímají současné trendy firemního trhu,“ podotkl Martin Smrž.

Pro ekonomku Pavlu Cidlinskou je letitá praxe ve výuce výhodou, uvědomuje si ale i své nedostatky. „Pokud nemáte pedagogické vzdělání, musíte si některé pedagogické postupy zkoušet za chodu, někdy metodou pokus/omyl, než přijdete na to, jak se studenty pracovat, hodnotit je a dosahovat požadovaných výstupů. Stačí ale jen chtít a dále se vzdělávat na školeních,“ míní učitelka pražského gymnázia. „Je zajímavé, že v praktických programech se často prosazují studenti, kteří při tradiční výuce nijak nezáří. Během týmového projektu ale předvedou dovednosti, v nichž opravdu vynikají, například tvorbu videí, grafiku nebo empatii a řešení konfliktů uvnitř týmu či v komunikaci se zákazníky,“ poukázala Cidlinská.

To potvrzuje po letech zkušeností se studentskými programy také manažerka CSR programů společnosti Samsung Zuzana Mravík Zelenická. „Zejména studentům, kteří si potřebují věci tzv. osahat, roste v praktických programech sebevědomí, poznají, v čem jsou jejich silné stránky, které by při běžné výuce tak rychle neobjevili. Zároveň jsou často nuceni překračovat svoji komfortní zónu. U IT studentů se může jednat o nutnost prezentace před porotou či oslovování zákazníka. Navíc každý personalista umí ocenit, pokud na přijímacím pohovoru dokáže mladý uchazeč hovořit o tom, co konkrétního již udělal, jaké má zkušenosti, a vidí jeho úspěch ve studentské soutěži v životopisu. Má zkrátka něco navíc, co ostatní uchazeči v jeho věku nemají,“ dodala Zuzana Mravík Zelenická.

K nim patří i vášnivý kutil a vynálezce Miloš. Do programu pro mladé inovátory Samsung Solve for Tomorrow vstoupil na začátku maturitního ročníku. Příležitost pracovat na vlastní technologické inovaci s podporou velké firmy si nemohl nechat ujít. „Já jsem pro každou výzvu, rád se učím novým věcem a baví mě poznávat nové lidi. A nebudu lhát, chtěl jsem i vyhrát zajímavé ceny. Hlavně ale šlo o praktické zkušenosti a kontakty, ke kterým se student střední školy běžně nedostane. Anebo spíš neví, jak se k nim dostat,“ přiznal dnes už student Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Od vítězství jeho týmu v rozvojovém programu uplynul rok. Tři kluci a jedna dívka tehdy porotu okouzlili „chytrým“ svítícím patníkem, který má potenciál zachraňovat životy. Zrealizovat prvotní nápad do funkčního prototypu patníku jim trvalo osm měsíců. „Byli jsme studenty ekonomického lycea a pustili jsme se do technologie, která má na povel svítit, plašit zvěř, vyrábět vlastní elektřinu a vyžaduje jednodušší software. Sestrojit a naprogramovat takové zařízení byla velká výzva, ale i díky podpůrnému okolí a mentorovi v programu jsme to zvládli a stálo to za to! Já nejsem typ člověka, který by seděl celý den v knížkách a studoval teorii, to mě nebaví, já musím věci vyzkoušet. Najdu si k sobě lidi, určíme si jasnou vizi a jdeme si za ní,“ vzpomínal Miloš na účast v programu.

Už jako malý si s mámou stavěl z lega, skládal z papíru a na chatě s tátou a dědou vyráběl různé „vychytávky“ – automatická krmítka, napáječky na vodu nebo speciální vybavení na zahradu. „Vyrůstal jsem s vrtačkou a ‚přímočarkou‘ v ruce, ale program Solve for Tomorrow mě posunul mnohem dál, naučil jsem se, jak fungují programovací aplikace, jaké technologie mohu při konstruování využít, zdokonalil jsem se v prezentování, v ‚managování’ lidí a spoustu dalšího. Přidanou hodnotou programu jsou hlavně zkušenosti, praxe a spousta extra aktivit, které se hezky vyjímají v životopisu. Díky našemu vynálezu – chytrému patníku, jsme byli několikrát v médiích, přišly pozvánky do společností i pracovní příležitosti,“ shrnul Miloš běh událostí, nastartovaných v programu.

Byl čerstvým maturantem a z profesních nabídek si mohl vybírat. V současnosti, rok po absolvování programu, se podílí na více projektech s tematikou bezpečnosti na silnicích, vede vlastní podnikání a s kamarády z vítězného týmu dál rozvíjí svůj srdcový „patník budoucnosti“. „Děda podnikal jako lakýrník aut a táta řídí sklad autorizovaného servisu jedné automobilky, takže kolem aut jsem se motal odjakživa. Ale k problematice nehodovosti na silnicích mě přivedla až účast v programu Solve for Tomorrow. Pak už jsem měl jasno. Hned po skončení programu jsem navázal spolupráci s neziskovkou Moje Vize 0 a absolvoval stáž u Státního fondu dopravní infrastruktury. Nyní působím v pracovní skupině s úkolem snižovat počty nehod na silnicích a dál se věnuji našemu patníku i vývoji dalších preventivních zařízení pro automobilovou dopravu,“ popsal mladý inovátor.

K tomu Miloš spoluvlastní firmu na výrobu a prodej sójových svíček, doučuje na středních školách účetnictví a mentoruje o chlup mladší studenty se stejně ambiciózními projekty „pro lepší budoucnost“. „Doba jde neúprosně vpřed a já vidím, že čím mladší studenti, tím rychleji se učí novým věcem. A to jsou třeba jen o tři až čtyři roky mladší než já. Například umělá inteligence – také ji využívám, ale zatím jen na psaní textů a oni s ní dokáží tvořit fotky, videa a mnoho dalších neuvěřitelných věcí. Přistupují k výzvám jinak, přemýšlí jinak a je radost s nimi pracovat. Člověk se toho hodně naučí a hlavně – je to zábava!“ dodal vždy usměvavý student ekonomiky a managementu.

Adventní výzva společnosti Samsung začíná 30. listopadu a spočívá ve zdolání výzvy, která bude vyhlášena o konkrétním adventním víkendu. Může se jednat o výběr správné odpovědi na otázku, nalezení odpovědi na otevřenou otázku nebo rozluštění osmisměrné hádanky. Každý se může výzvy zúčastnit pouze jednou v daném víkendu, ale za každou účast získá slevový poukaz na nákup zařízení a příslušenství Samsung na e-shopu Samsung.cz. Pokud je účastník aktivní a účastní se adventních výzev pravidelně, je automaticky zařazen do slosování o hlavní ceny, kterými jsou technologické novinky – skládací telefon Samsung Galaxy Z Flip5, hodinky Galaxy Watch6 nebo přívěsek Galaxy SmartTag2, který je dokonalým pomocníkem při hledání ztracených věcí. Adventní víkendy Samsung probíhají od čtvrtka do neděle.

Podrobnější informace nejen o adventní výzvě, ale i o dalších akcích získají majitelé zařízení Samsung v aplikaci Samsung Members. Ta jim každý čtvrtek před adventním víkendem připomene novou výzvu a hru o skvělé ceny prostřednictvím push notifikace nebo newsletteru.

Pokud ještě nejste členy Samsung Members

Každý majitel mobilního zařízení Samsung se může ke skupině připojit prostřednictvím aplikace Samsung Members, která je volně dostupná v aplikaci Obchod Play nebo je již předinstalována v novějších smartphonech Samsung. Poté stačí zaregistrovat svůj účet Samsung a vybrat své aktuální produkty. Po registraci získají zákazníci přístup k exkluzivním odměnám, novinkám a podpoře zařízení.

Jedním z takových programů je Samsung Solve for Tomorrow. Do jeho letošního 3. ročníku se přihlásilo 181 středoškoláků. Využili možnosti zrealizovat svůj nápad na téma „smart future“ – jak pomocí technologií zlepšit život kolem nás. Účastníky čekají týdny práce na vlastním projektu. V jarním finále představí desítka nejlepších své projekty odborné porotě. „Studenti na začátku programu definují reálné problémy, které je ve společnosti tíží. A hledají jejich řešení pomocí STEM přístupu propojujícího příbuzné oblasti přírodních věd (Science), technologií (Technology), inženýrství (Engineering) a matematiky (Mathematic). Během osmi měsíců v programu se detailně seznámí s metodikou Design Thinking, která by při správném užití měla vždy vést k naplnění potřeb velkých skupin lidí, zjistí jádro problému a zkusí vymyslet vhodné zlepšení situace v podobě inovativního produktu, služby či aplikace,“ přibližuje Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung.

Nedostatek pracovníků v tzv. oblasti STEM trápí celou Evropu a Česko obzvlášť. Počet studentů technických oborů na vysokých školách se propadl z 51,5 tisíce v roce 2001 na nynějších 37 tisíc, což je nejméně v historii, a dál klesá. Posluchačů přírodních věd sice díky zahraničním studentům přibývá (nyní 23 tisíc), ovšem stále jde o podprůměr evropských zemí. Lehce nadprůměrných výsledků v rámci EU dosahuje Česko v počtu studentů ICT oborů, kterých je 23,5 tisíce a tvoří 7,7procentní podíl mezi všemi vysokoškoláky. „Zájem o tyto obory se tvoří už na primárním a sekundárním stupni vzdělávání, ovšem bez dostatečných investic do vybavení škol a rozsáhlejší praktické výuky to nepůjde. Žáci mají ve školách jednotlivé předměty, ale nepředstaví si pod nimi konkrétní profesi nebo možnosti uplatnění, které jim obor v celé své šíři nabízí. Těžko pak hledají smysl a chuť k učení. Není výjimkou, že v mimoškolních programech zaměřených na praxi děti dosahují lepších výsledků než v tradiční školní výuce, kde převládá teorie,“ poukazuje Martin Smrž, ředitel neziskové organizace JA Czech, která se věnuje vzdělávání dětí na českých školách.

Rozvoj průmyslu a moderní výroby každé země je závislý na kvalitním školství. Česko ale dlouhodobě na vzdělávání vydává téměř nejméně ze svého rozpočtu v porovnání s ostatními evropskými státy. Ucelený systém většího praktického výcviku studentů ve firmách zatím neexistuje, a tak proaktivní podniky vymýšlejí vlastní cesty, jak studenty k technickým profesím nalákat. „Každý rok se snažíme na základě předchozích zkušeností program Solve for Tomorrow vylepšovat a dělat atraktivnější. Velice dobrou zpětnou vazbu jsme měli na mentoring a také na návštěvu u nás v kancelářích, kde se studentům věnovali top manažeři Samsungu. Děláme to speciálně pro studenty zapojené do našich programů, jako přidanou hodnotu, aby měli možnost nahlédnout do chodu společnosti, která je součástí globální korporace, poznat, jaké různé pozice firma nabízí, ale i jaká zde panuje nálada a firemní kultura. Toto bychom rádi zachovali i pro letošní třetí ročník programu,“ potvrzuje Zuzana Mravík Zelenická.

Participace firem na praktické výuce škol je v Česku zatím v počátcích. Podle statistiky Eurostatu se v tuzemsku do odborného vzdělávání studentů a učňů zapojuje 24,9 procenta firem. Například v Německu se podílí na praktické výuce mladých lidí až 63 procent podniků, v Rakousku 44,5 procenta a u dalšího souseda na Slovensku 32,8 procenta firem.

Nejčastější formou partnerství firem a škol je nabídka stáží. Mladí lidé v nich získají první pracovní zkušenosti a představy o budoucí profesi. Přibývá ale také specialistů z praxe, kteří chodí do škol přednášet, asistují učitelům specializovaných předmětů a mentorují studenty v jejich vlastních projektech. „Mnohdy jsou to právě lidé z firem, kdo spojuje školy se světem práce, ukazují učitelům i studentům trendy na trhu, moderní postupy a technologie, na které je třeba se připravit. Zatímco učitel předává studentům teorii, lidé z podniků jim realitu práce odhalují skrze přednášky, workshopy a individuální podporu. Ve velkých nadnárodních firmách je mentoring mladých lidí už dávno považován za funkční nástroj rozvoje jednotlivce i celého podniku a patří k jedné z cest odpovědného chování firmy. Rychle se ale přidávají i menší regionální firmy, které v mentoringu mladých lidí rozeznaly potenciál prezentovat se v místě, kde působí,“ popsal Martin Smrž.

Hlavním motivátorem dětí ve vzdělávání však stále zůstává pedagog, a to i v případě mimoškolních projektů. „Většina dosavadních absolventů programu Solve for Tomorrow získala prvotní podnět a především sebevědomí k účasti od svého učitele. Studentské týmy i jednotlivci se sice zpravidla do programu přihlašují sami, je ale běžné, že se pak s učitelem o svém projektu radí a konzultují své nápady. Tematické webináře o AI, metodě Design Thinking nebo o kryptoměnách, které jsme zorganizovali před startem letošního ročníku, využili někteří učitelé v rámci výuky celých tříd. Dohromady je zhlédlo přes 1100 studentů a z ohlasů víme, že přínosné byly i pro samotné pedagogy,“ dodává Zuzana Mravík Zelenická.

V tiskové zprávě byla použita data Českého statistického úřadu, Eurostatu a portálu Evropa v datech.