Třetí adventní neděle – světlo, radost a lidská blízkost

Třetí adventní neděle, nazývaná Gaudete, přináší do zimního času okamžik radosti a světla. Po dvou týdnech klidného očekávání se na adventním věnci rozzáří růžová svíčka a s ní i pocit, že se Vánoce skutečně blíží. Domovy se plní vůní cukroví, světlem svíček a setkáváním s blízkými. Je to období, kdy se propojuje starodávná symbolika s moderním životem a kdy si lidé připomínají, že největším darem před Vánoci je společně strávený čas, láska a tichá radost z blížícího se světla.

Když se rozzáří růžová svíčka

Třetí adventní neděle bývá zvláštní už od svého počátku. Nese v sobě cosi jemného, co člověka zastaví a nechá ho na chvíli odložit starosti. Latinské Gaudete zní vznešeně, ale jeho význam je prostý, dovol si radost. A růžová svíčka, kterou ten den zapalujeme, to symbolizuje lépe než cokoli jiného.

Na starých adventních věncích byla tahle svíčka vždy výjimečná. Po dvou týdnech tichého fialového očekávání se objevil první paprsek naděje. V kostelích se vyměnila barva rouch, atmosféra ztěžklé pokory povolila a domovy se nádherně rozzářily. Podle tradic zapalovala třetí svíčku matka rodiny, ta, která do domu přináší něhu, teplo a laskavost. A zatímco předchozí svíčky připomínaly očekávání a mír, růžová dávala všem svolení se nadechnout, usmát se, pozvat přátele, vzpomenout si na všechny radosti roku a okusit příchuť Vánoc. Ne nadarmo se jí také říkalo svíčka přátelství nebo pastýřů.

Stříbrná neděle, jak se jí lidově říká, letos připadá na 14. prosince 2025. A přestože svět kolem nás je moderní, řada věcí zůstává stejných, světlo třetí svíčky má stále sílu otevírat srdce.

Třetí adventní týden: staré tradice, které přežily staletí

Celý třetí adventní týden už v dávných dobách vnímali jako jakýsi útlum přísnosti. Lidé dál pracovali, uklízeli, připravovali se, ale do všeho začínalo pronikat světlo radosti. V chalupách se pilně peklo cukroví a děti nosily do stavení první koledy.

Tenhle týden se kdysi nesl v duchu ochrany domova. Mluvívalo se o „temných dnech“ mezi 12. a 21. prosincem, dnech, kdy se lidé snažili chránit před nemocemi a neštěstím. Do koutů se zavěšoval pelyněk, pálily se šalvěj, rozmarýn nebo levandule, protože jejich vůně měla umlčet zlé duchy, očistit prostor a dát lidem pocit klidu. Staré hospodyně, které už ledacos zažily, říkávaly, že když šalvěj zlehka dýmá a kouř se stáčí klidně, bude v domě pohoda. Když se ale kroutí divoce, znamená to, že je v prostoru neklid. A tak se po chalupách procházelo s aromatickým svazečkem a obcházela se každá světnice.

Svátek svaté Lucie 13. prosince přinášel napůl úsměv a napůl bázeň. Lucky, bíle oděné postavy s maskami, obcházely domy a kontrolovaly, zda je všude naklizeno a zda děti pracují. Měly i ochrannou funkci, protože prý zajišťovaly, že v domě nebude příští rok nemoc ani nepohoda. Tam, kde bylo čisto, zůstalo cukroví nebo ovoce. Tam, kde byl nepořádek, občas padlo lehké pokárání. Ať už to bylo jakkoli, jedno je jisté, lidé tuhle tradici respektovali a brali ji jako výzvu k očistě, nejen té fyzické.

Domácnost v třetím adventním týdnu

V tomto období se v domě dělo mnoho věcí najednou. Na stolech vonělo hotové cukroví, perníčky, které byly ještě tvrdé, ale které se nechávaly uležet, aby změkly právě na Vánoce. V kuchyních se chystaly první dárky z lásky, pletené ponožky, domácí mastičky, šité šátky, ozdoby z papíru nebo slámy. V podkroví se třídila jablka a ořechy, které se měly později objevit na svátečním stole.

Domácnost byla během adventu často místem tichého soustředění. Vše se chystalo s vědomím, že přichází velký den. Ale přestože se uklízelo, srdce lidí směřovalo k tomu, co je důležitější, aby v domě panovaly láska, mír a shoda. Uklizená podlaha bez dobré atmosféry přece nic neznamená.

A tak se lidé scházeli u jednoho stolu. Povídali si, zpívali koledy, lámali perník, popíjeli čaj. Advent nebyl honička. Byl to tichý koncert drobných radostí.

Moderní pomocník v čase adventu

V období, kdy chceme mít doma čisto, ale zároveň si užívat večery bez mopování a vysávání, můžou přijít vhod moderní technologie, které domácnosti odlehčí, aniž by rušily klid a pohodu. Robotické vysavače dnes zvládnou velkou část úklidu samy a postarají se o to, aby domov zůstal útulný i ve chvílích, kdy se toho doma děje opravdu hodně. Například Samsung Jet Bot Combo AI ukazuje, jak můžou současné chytré spotřebiče ušetřit čas a pak ho věnovat rodině.

Adventní období bývá takový malý domácí chaos, děti stříhají papíry na ozdoby, v troubě voní cukroví, ze stromku občas opadne jehličí… není to chyba, jen známka toho, že domov žije. Přesto si přejeme, aby byl čistý a příjemný, aby světlo svíček dopadalo na uklizenou podlahu a člověk se nebál pozvat návštěvu na čaj.

Právě tady může robotický vysavač pomoc. Model Jet Bot Combo AI například dokáže rozpoznávat předměty na zemi, takže se vyhne hračkám, kabelům i miskám pro mazlíčky. Pohybuje se systematicky, vytváří mapu místností a uklízí tiše, jako komorník, který ví, co má dělat. Zvládá nejen vysávání, ale i vytírání, a díky automatické stanici si sám doplní vodu či dojde vyprázdnit zásobník bez nutnosti zásahu majitele.

Jeho přední kamera navíc umožní nahlédnout domů, když tam zrovna nejste. Hodí se to třeba tehdy, když chcete mít jistotu, že je váš mazlíček v pořádku. A pokud je neklidný, lze mu na dálku pustit hudbu nebo na něj mluvit přes aplikaci.

Úklid lze spustit i hlasovým pokynem, takže není nutné ani vstávat od stolu. A zatímco vysavač pracuje, doma může nerušeně pokračovat sledování pohádek, zpívání koled nebo prostém užívání společné přítomnosti. Protože právě čas strávený spolu je tím největším darem. Technologie, které ho dokážou ušetřit, si své místo v domácnosti určitě zaslouží.

Radost, která se nesmí uspěchat

Třetí adventní neděle nám všem připomíná, že radost nemusí být hlučná. Někdy je tichá jako plamínek růžové svíčky. Nehoní se za dokonalostí, nečeká potlesk, netváří se okázale. Radost je v obyčejných chvílích. V tom, že se zastavíme, nalijeme si šálek teplého čaje, podíváme se do světla svíček a uvědomíme si, že všechno podstatné už vlastně máme.

Třetí adventní víkend byl odjakživa určený k setkávání, k lásce, k přátelství, k upevňování vztahů, ke smíření. Můžeme si popovídat s těmi, které přes rok vídáme málo, i s těmi, se kterými chceme zapomenout na staré spory. Vánoce dávají odvahu říct věty, které jindy těžko hledají cestu ven.