Barbora Seemanová: Jak trénuje s pomocí technologií a jak vypadá její osobní tréninková katastrofa

Plavkyně Barbora Seemanová vyrážela na letní olympijské hry v Paříži s jasným cílem: konkurovat těm nejlepším. A to se jí rozhodně podařilo. V rozhovoru se rozpovídala nejen o své olympijské přípravě a nezapomenutelných momentech kariéry, ale také o tom, jak jí v tréninku pomáhají moderní technologie a proč se neobejde bez sluchátek od Samsungu.

Pamatujete si, kdy jste se naučila plavat? Jak to všechno začalo?

Plavala jsem v podstatě odmalička. Základy, techniku a celkově schopnost udržet se nad vodou mě naučil můj táta, který závodně plaval, když byl mladší. Pamatuju si, že mě to neskutečně bavilo. Ať už jsme byli na dovolené u moře nebo u bazénu, pořád jsem chtěla být ve vodě. Se závodním plaváním pak začal i můj brácha, takže jsem následovala rodinný příklad. Chtěla jsem dělat to, co oni.

Od té doby jste urazila obrovský kus cesty. Je nějaký moment v kariéře, na který ráda vzpomínáte?

Nikdy nezapomenu na plavecké finále na olympijských hrách v Tokiu, na chvíli, kdy jsem dohmátla, otočila se a uviděla, že jsem šestá, navíc v novém českém rekordu. To pro mě byl moment, který jsem pak dlouho nosila v hlavě a na který stále vzpomínám a vzpomínat budu. Byl to finální průlom do dospělé kategorie a také do světové špičky.

Nyní ale vaše myšlenky spíš zaměstnávají olympijské hry v Paříži, že? S jakými cíli jste se na olympiádu připravovala?

Mým cílem – nejen pro olympiádu – je posouvat své osobní a české rekordy. Když se zrychlím a budu lepší, posunu se i ve světovém žebříčku, což je samozřejmě také můj záměr. Chci zkrátka konkurovat těm nejrychlejším holkám.

Takové ambice nejspíš vyžadují hodně sebeobětování. Jak vypadá váš typický tréninkový den?

Typicky má můj tréninkový den tři až čtyři fáze. Začínáme třicetiminutovým rozcvičením před ranním bazénem, potom následuje dvouhodinový trénink. Po tréninku je většinou na řadě hodina v posilovně. Pak si chvíli odpočinu, naobědvám se a celé to začíná nanovo. Opět půlhodinová rozcvička před tréninkem a pak dvě hodiny tréninku.

Ve vodě trávíte spoustu času. Pro zajímavost, na jak dlouho dokážete pod vodou zadržet dech?

Tohle není úplně součást našeho tréninku, ale už jsem to kdysi zkoušela. Vydržela jsem okolo čtyř minut, samozřejmě nehybně. Kdybych pod vodou plavala, zvládla bych na nádech asi kolem 50 až 75 metrů.

Začleňujete do tréninku i nové metody, třeba moderní technologie?

Rozhodně, já třeba nikam nechodím bez sluchátek. Používám Galaxy Buds3 Pro od Samsungu, které fungují jako taková moje izolace od okolního světa, hlavně když se chci soustředit, nebo naopak vypnout. Hudbu poslouchám úplně všude. Už se mi párkrát stalo, že jsem zapomněla sluchátka vzít na trénink a nemohla jsem při rozcvičování poslouchat písničky. To je pak pro mě malá katastrofa. Sluchátka jsou zkrátka můj produkt číslo jedna.

Do mé technologické výbavy patří neodmyslitelně i chytrý telefon, konkrétně Samsung Galaxy Z Flip6. Vzhledem k tomu, že je plně voděodolný, můžeme natáčet videa i pod vodou, což je samozřejmě obrovská výhoda. Nedílnou součástí je taky tablet Galaxy Tab S9 Ultra, na kterém videa analyzujeme. Díky vynikající kvalitě videí a velké obrazovce tabletu vidíme i malé, ale zásadní detaily.

V poslední době se hodně hovoří o umělé inteligenci, využijete v tréninku i ji?

Rozhodně, Galaxy AI [umělá inteligence integrovaná v zařízeních Samsung, pozn. aut.] používáme velmi často při analýze videí. Praktická je zejména funkce Instant Slow-mo, která nám umožňuje zpomalit video, kdykoliv chceme. Umělá inteligence se ale hodí i mimo tréninkové účely, třeba když chci z fotky odstranit předmět, něco vyretušovat. Díky AI jsou tyto věci v Galaxy Z Flip6 i v tabletu opravdu snadné.

Barbora Seemanová na Olympijském festivalu

Můžete o sobě prozradit něco překvapivého, co fanoušci možná ještě nevědí?

Všichni už asi vědí, že se bojím plavat v hluboké vodě a všude tam, kde nevidím na dno. Možná ale někoho překvapí, že hodně ráda jím, i když to na mě nejspíš není tolik vidět. Nejradši mám české klasiky jako vepřo knedlo zelo, svíčkovou nebo chlupaté knedlíky. Nejsou to sice příliš zdravá jídla, ale miluju je. Je to taková moje zakázaná neřest.

Jakou radu byste dala mladým začínajícím plavcům?

Když jsem byla mladší, určitě bych ocenila, kdyby mi tehdy někdo řekl, že se ta dřina jednou vrátí. Plavání jsem leccos obětovala, párkrát jsem dokonce obrečela školu v přírodě, dovolenou s rodiči, „kafíčko“ s kamarády. Teď toho rozhodně nelituju. To, co vám plávání dá, a výsledky, které se objeví, jsou k nezaplacení. Chce to jen zůstat, vytrvat. Takže bych vzkázala: Když vás plavání baví, nebojte se věnovat mu maximum. Stojí to za to.