Teenageři se AI nebojí – staví drony pro záchranáře a přemýšlí, jak zamezit plýtvání

Středoškoláci nevnímají umělou inteligenci jako hrozbu, ale jako příležitost dělat věci jinak – lépe. Projekty na téma AI: Cesta k udržitelnější budoucnosti? představila desítka finalistů programu Samsung Solve for Tomorrow.

Čtvrtý ročník soutěžního programu opět vyzval studenty středních škol k řešení socio-společenských problémů pomocí nových technologií. Uspěly chytré aplikace proti plýtvání, technicky složité drony pro záchranáře, ale také inovace zlepšující mezilidské vztahy. „Od spuštění programu v Česku a na Slovensku v roce 2020 je hlavním tématem mladých lidí ochrana životního prostředí. To zůstává stejné. Rychle ale přibývá projektů, které se věnují komunikaci, duševnímu zdraví nebo efektivnímu nakládání s časem. Vidíme, že tato témata nabývají u dospívajících na důležitosti. Naopak ‚udržitelnost‘ už pro dnešní teenagery není úplně nosné téma, chápou ji jako normu, běžnou součást všech aktivit, takže necítí potřebu ji zvlášť zdůrazňovat. Studenti v programu také už nemají tendenci svými projekty ‚spasit celý svět‘, ale správně se zaměřují na své okolí, na problémy, které sami zažívají, vidí u známých či v rodině a mohou je celkem rychle změnit,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung. Ta program Solve for Tomorrow realizuje v 68 zemích s dopadem na tři miliony studentů po celém světě.

Technické nápady s hlubším smyslet

Letos se sešly ve finále tuzemské soutěže hned dva projekty na záchranné drony. Dvoučlenný tým studentů pražského Gymnázia Voděradská zabodoval s dronem pro první pomoc v odlehlých a špatně přístupných oblastech. Kluci oslovili odborníky z vysokohorské záchranné služby a Letecké služby Policie ČR, s nimiž dál plánují rozvoj svého projektu a výběr vhodných lokalit pro umístění dronů. „Pochopit potřeby své cílové skupiny, ptát se lidí a společně s nimi dotvářet svůj nápad, testovat prototypy, to je základní předpoklad úspěchu každého projektu. Hned v úvodu programu Solve for Tomorrow se studenti naučí principy metody Design Thinking, která je právě na tomto založena, a s její pomocí se posouvají od myšlenek k reálným produktům či službám. Často se během programu plány studentů stočí jiným směrem, než čekali, ale to je dobře, cílem je vytvořit funkční technologii, která bude pro lidi prospěšná a uživatelsky příjemná,“ vysvětlila Zuzana Mravík Zelenická.

Na záchranu životů se zaměřil také tříčlenný tým gymnazistů z Brna a Pardubic, který porotě představil dron s AI kopilotem a senzory ovzduší pro požárníky. Studenti vycházeli z rozhovorů se zástupci hasičského sboru Pardubice, zjistili, že hasiče trápí nedostatek specializovaných dronů i vyškoleného personálu, a rozhodli se pro ně vyvinout technologii, která je na rozdíl od komerčních dronů přímo uzpůsobena práci hasičů. „Naším řešením je specializovaný dron pro hasiče vybavený autopilotem s AI. Dron je přepravován v kompaktním boxu, který slouží nejenom k jeho ochraně, ale také k nabíjení náhradních baterií a funguje jako powerbanka. Box obsahuje i hlavní počítač pro přijímání a zpracování dat. Klíčovou funkcí dronu je AI autopilot, který umožňuje hasičům při zásahu v exteriéru jednoduše vyznačit oblast, kterou dron následně prozkoumá. Během letu dron sbírá data o teplotě pomocí termokamery a analyzuje složení ovzduší pomocí senzoru. To umožňuje hasičům získat data i z míst, kam nemohou kvůli bezpečnostním rizikům vstoupit,“ popisují mladí vývojáři ve svém promo videu.

Klíčový je mentoring

Mezi přihlášenými projekty každý rok převažují aplikace všeho druhu, v jejich tvorbě si studenti věří. Identifikují problém a hledají řešení. V Česku má až 20 procent dětí potíže se čtením, dvě studentky z EDUCAnet Praha se proto rozhodly, že vytvoří motivační aplikaci pro kontrolu a trénink čtení. Mezi dalšími finalisty je aplikace pro lepší komunikaci obyvatel bytových domů, web sbližující seniory a mladé na základě společných zájmů, softwarové řešení proti plýtvání jídlem v závodních jídelnách, inteligentní osvětlovací systém pro města snižující světelné znečištění nebo aplikace na uchování účtenek, která hlídá životnost spotřebičů. „Hmatatelné technologie bývají zastoupeny v menší míře, ale máme velkou radost, když se do takových věcí studenti pustí. Jde nám o průlomové nápady, s jejich technickým řešením v programu rádi pomůžeme. Kromě zmiňovaných dronů se mezi top 10 projektů probojovaly například AI brýle pro nevidomé nebo orientační a trackovací systém v budovách,“ doplnil výčet finalistů Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace JA Czech, která program od jeho začátků v Česku realizuje.

Podle organizátorů vzdělávacího programu mají mladí lidé dobré nápady i chuť na nich pracovat, přece jen jim ale chybí zkušenosti. „Pro studentské týmy je příznačné, že neumí pracovat s ‚konkurencí‘, respektive zjistit si, jestli už ten výborný nápad někoho nenapadl dřív a není už dávno na trhu. Stačí zadat klíčová slova do internetového vyhledavače, ale mnozí to udělají, až když je na to upozorníme. Je to pochopitelné, pro většinu je náš program první střet s praxí a zpětnou vazbu od profesionálů vítají. Všichni finalisté programu mají přiděleny mentory na další rozvoj projektů. A důkazem, jak důležitá pro mladé lidi taková podpora je, může být i to, že se k nám vrací absolventi programu, kteří chtějí být stejně nápomocní novým účastníkům, předat jim své zkušenosti a mentorovat jejich projekty,“ uvedla Zuzana Mravík Zelenická.

AI není nic špatného

K nástrojům umělé inteligence studenti přistupují s opatrností. Umí přijít s nápady, ve kterých AI přináší řešení problému, ale nedokáží jít do hloubky a plně využít její potenciál. „Celkově jsme v projektech sledovali přístup studentů k AI spíše opatrný. Většinou si umělou inteligenci spojí s nějakým textovým modelem, například Chatgpt, který jim namluví prezentaci nebo navrhne text. Spíš jde ale o neznalost, co vlastně umělá inteligence je a co umí. Na školách se s umělou inteligencí zatím příliš nepracuje, i proto stále vidíme obrovský prostor na vzdělávání a osvětu v AI. Neznamená to nutně do všeho umělou inteligenci zapojovat, to vůbec ne, ale být si vědom možností i rizik, které s sebou éra AI přináší. Studentů jsme se například ptali, zda a jak umělou inteligenci využili, a nebyla dobrá nebo špatná odpověď, záleželo jen na nich, jak s nástroji AI naloží, a mnozí to popřeli, i když bylo vidět, že AI využili. Báli se přiznat, že si takto pomohli, jako kdyby byla umělá inteligence něco špatného a oni podváděli. Tak to ale není,“ popsala Zuzana Mravík Zelenická.

Do bezplatného programu Solve for Tomorrow se může registrovat až čtyřčlenný tým nebo jednotlivci ve věku 15 až 19 let. V letošním 4. ročníku se sešlo 230 studentů v 103 týmech. O absolutním vítězi se rozhodne v prezenčním finále 24. dubna 2025 v Praze.