Víc než polovina Evropanů přiznává, že na veřejnosti občas sleduje displeje cizích telefonů, skoro čtvrtina tak činí z čiré zvědavosti

Účastníci průzkumu hlásí, že na cizích displejích zahlédli spoustu velmi osobních informací od seznamek po bankovní aplikace

Miliony Evropanů se chystají na velikonoční volno a do toho dorazily výsledky zajímavého průzkumu. Veřejný prostor po celé Evropě podle nich dělá z telefonů sdílená zařízení – 56 % lidí přiznává, že někdy náhodou zahlédli obraz na displeji cizího telefonu, převážně v hromadné dopravě (57 %). Téměř každý čtvrtý Evropan (24 %) přiznává, že se na cizí obsah podíval ze zvědavosti. V zorném poli cizích lidí se tak ocitají i velmi citlivé informace – soukromé fotografie nebo třeba údaje o bankovních účtech.

Na 11 tisíc Evropanů¹ se účastnilo průzkumu, který Samsung uspořádal při příležitosti představení telefonu Galaxy S26 Ultra se zbrusu novou funkcí Privacy Display. Tato hardwarová technologie omezuje viditelnost displeje, takže ho lze sledovat jen zepředu, nikoli ze strany. Kvalita obrazu se přitom nijak nemění².

Průzkum dále odhalil důležitý rozdíl mezi předpokládanou úrovní soukromí a realitou, pokud jde o chytré telefony. 48 % lidí se domnívá, že svůj telefon používá i na frekventovaných místech bezpečným způsobem a jejich údaje nejsou v ohrožení, ovšem 52 % respondentů tvrdí, že se obraz na displejích cizích lidí dá na veřejnosti zhlédnout velmi snadno. Více než čtvrtina lidí (28 %) cizí obsah ignoruje, 27 % hned odvrátí zrak. Ze 7 % ale respondenti přiznávají, že se dál nepozorovaně dívají.

38 % respondentů dále uvádí, že s nějakou činností v telefonu raději na veřejnosti počkali na později, aby se jim nikdo nedíval na displej. Z toho jasně vyplývá, že lidé mají zájem o lepší možnost rozhodovat, co je na jejich displeji ve veřejných prostorách vidět.

Podobné zjištění ukázal i výzkum společnosti Samsung v České republice. 85 % mladých Čechů (18–35 let) přiznává, že alespoň občas kvůli okolí určitý obsah v telefonu vůbec neotevře.⁴ Nejčastěji se bojí o své soukromí, následují obavy o bezpečnost bankovnictví a hesel. Přesto téměř 43 % přiznalo, že se do bankovnictví na veřejnosti přihlašuje.

Od zpráv po bankovní aplikace: co všechno je v sázce

Téměř polovina respondentů (49 %) už zažila pocit, že se jim na displej na veřejnosti někdo dívá. Jen 21 % z nich podniká s telefonem ve veřejných prostorách nějakou činnost vyžadující lepší ochranu soukromí. Uživatelé tedy o riziku vědí, ale nové poznatky jasně ukazují, že obsah na displeji je často až nečekaně citlivý.

Třetina (33 %) Evropanů uvádí, že už někdy na cizím telefonu nějaký soukromý obsah zahlídla. 27 % mělo pocit, že vidí něco nepatřičného.

Nejčastěji zhlédnutý obsah vypadá následovně

• Soukromé fotografie – 38 %
• Něčí tvář či hlas během videohovoru – 33 %
• Soukromé zprávy (např. od partnera či partnerky) – 29 %
• Notifikace a profily na sociálních sítích – 27 %
• Online nákupy – 17 %
• Notifikace a profily ze seznamek – 12 %
• Informace z bankovních aplikací, výpisy z účtů, transakce – 11 %

Většinou to nastává nechtěně ve zcela běžných každodenních situacích. Tímto způsobem se vytváří tzv. náhodné publikum, tedy lidé, kteří spatří obsah na cizím displeji, aniž by o to stáli – prostě se jim displej dostane do zorného pole. Podle 57 % respondentů je k tomu nejpříhodnějším prostředím veřejná doprava, následuje čekání ve frontě například v supermarketech nebo jiných obchodech (35 %) nebo prostředí v barech, restauracích či kavárnách (13 %).

Stále větší důraz na ochranu osobních údajů

Lidé si čím dál líp uvědomují, že obraz na jejich displejích můžou na veřejnosti vidět jiní, a to se stále častěji projevuje na změnách chování při používání telefonů.

Jen 9 % respondentů uvádí, že když se jim někdo dívá přes rameno na displej, nechává je to zcela chladnými. 42 % lidí v takovém případě přestane telefon používat, jen 10 % nezvané přihlížející osloví a konfrontuje se situací.

V obavě z nechtěných pohledů cizích lidí Evropané na veřejnosti nejčastěji vynechávají činnost, v níž citlivé osobní informace hrají velkou roli. Patří sem bankovnictví (62 %), zadávání hesel (49 %) nebo čtení soukromých zpráv od blízkých (43 %).

Ve vnímání telefonního soukromí tedy nastává celkem velká změna – už nejde jen o něco, co se dá pohodlně nastavit v menu. Vliv na ochranu soukromí má zjevně i aktuální prostředí, v němž se uživatelé pohybují.

A právě tady přichází ke slovu nová funkce Privacy Display u Samsungu Galaxy S26 Ultra. Uživatelé díky ní dostávají do rukou nový nástroj, jak soukromé informace v rušném prostředí chránit. Ochrana soukromí je v Samsungu dlouhodobě důležitým tématem a funkce Privacy Display je toho nejlepším důkazem, stejně jako sedm let bezpečnostních aktualizací, aby ochranné nástroje nezastaraly.

„Telefon je jednou z nejosobnějších věcí, kterou vlastníme. Máme v něm soukromé fotografie, informace o penězích na účtu, zprávy a spoustu dalších důležitých věcí. Sám přitom jezdím hromadnou dopravou prakticky denně a rozhodně nestojím o to, aby si náhodný soused na vedlejším sedadle prohlížel obsah mého displeje. Právě proto jsme Galaxy S26 Ultra vybavili funkcí Privacy Display – obraz na displeji díky ní zůstává být vidět jen pro vás,“ říká Benjamin Braun, marketingový ředitel Samsung Europe.

„V mobilních telefonech máme dnes prakticky celý náš život, včetně citlivých údajů a informací. Tím, že používáme mobily například v hromadné dopravě nebo čekárně, nabízíme naše soukromí cizím očím, a to i navzdory tomu, že nám to vadí. To potvrzuje i nedávný průzkum, ve kterém až 88 % Čechů uvedlo, že jim vadí, když se někdo dívá na displej jejich telefonu. Na druhou stranu, nejnovější evropský průzkum ukazuje, že jsme v Evropě i hodně zvědaví. V průměru každý čtvrtý Evropan uvedl, že se na cizí telefon podíval jen tak ze zvědavosti, a tedy udělal něco, co jemu samotnému není úplně příjemné,“ doplňuje k tématu PR managerka společnosti Samsung Electronics Czech and Slovak Veronika Schieblová.

[1] Průzkum mezi 11 000 uživateli chytrých telefonů (po 1 000 na každém trhu) ve Velké Británii, Francii, Německu, Španělsku, Itálii, Švédsku, Dánsku, Finsku, Norsku, Nizozemsku a Belgii. Průzkum provedla firma Censuswide.
[2] I při aktivaci můžou být viditelné některé informace, záleží na okolním prostředí a dalších okolnostech (jas, pozorovací úhel apod.). Při zobrazení citlivých informací se doporučuje opatrnost.
[3] Sběr dat se realizoval prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
[4] Vyžaduje manuální aktivaci v nastavení.