„Nejsem knihomol, vše musím vyzkoušet,“ říká náctiletý podnikatel

V Česku přibývá středoškoláků, kteří posilují dovednosti pro pracovní trh v rozvojových programech. Školní výuka odtržena od praxe jim nestačí. Mají chuť podnikat, podílet se na společensky prospěšných projektech a zkušenosti sbírají od odborníků z firem.

K nim patří i vášnivý kutil a vynálezce Miloš. Do programu pro mladé inovátory Samsung Solve for Tomorrow vstoupil na začátku maturitního ročníku. Příležitost pracovat na vlastní technologické inovaci s podporou velké firmy si nemohl nechat ujít. „Já jsem pro každou výzvu, rád se učím novým věcem a baví mě poznávat nové lidi. A nebudu lhát, chtěl jsem i vyhrát zajímavé ceny. Hlavně ale šlo o praktické zkušenosti a kontakty, ke kterým se student střední školy běžně nedostane. Anebo spíš neví, jak se k nim dostat,“ přiznal dnes už student Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Od vítězství jeho týmu v rozvojovém programu uplynul rok. Tři kluci a jedna dívka tehdy porotu okouzlili „chytrým“ svítícím patníkem, který má potenciál zachraňovat životy. Zrealizovat prvotní nápad do funkčního prototypu patníku jim trvalo osm měsíců. „Byli jsme studenty ekonomického lycea a pustili jsme se do technologie, která má na povel svítit, plašit zvěř, vyrábět vlastní elektřinu a vyžaduje jednodušší software. Sestrojit a naprogramovat takové zařízení byla velká výzva, ale i díky podpůrnému okolí a mentorovi v programu jsme to zvládli a stálo to za to! Já nejsem typ člověka, který by seděl celý den v knížkách a studoval teorii, to mě nebaví, já musím věci vyzkoušet. Najdu si k sobě lidi, určíme si jasnou vizi a jdeme si za ní,“ vzpomínal Miloš na účast v programu.

Už jako malý si s mámou stavěl z lega, skládal z papíru a na chatě s tátou a dědou vyráběl různé „vychytávky“ – automatická krmítka, napáječky na vodu nebo speciální vybavení na zahradu. „Vyrůstal jsem s vrtačkou a ‚přímočarkou‘ v ruce, ale program Solve for Tomorrow mě posunul mnohem dál, naučil jsem se, jak fungují programovací aplikace, jaké technologie mohu při konstruování využít, zdokonalil jsem se v prezentování, v ‚managování’ lidí a spoustu dalšího. Přidanou hodnotou programu jsou hlavně zkušenosti, praxe a spousta extra aktivit, které se hezky vyjímají v životopisu. Díky našemu vynálezu – chytrému patníku, jsme byli několikrát v médiích, přišly pozvánky do společností i pracovní příležitosti,“ shrnul Miloš běh událostí, nastartovaných v programu.

Byl čerstvým maturantem a z profesních nabídek si mohl vybírat. V současnosti, rok po absolvování programu, se podílí na více projektech s tematikou bezpečnosti na silnicích, vede vlastní podnikání a s kamarády z vítězného týmu dál rozvíjí svůj srdcový „patník budoucnosti“. „Děda podnikal jako lakýrník aut a táta řídí sklad autorizovaného servisu jedné automobilky, takže kolem aut jsem se motal odjakživa. Ale k problematice nehodovosti na silnicích mě přivedla až účast v programu Solve for Tomorrow. Pak už jsem měl jasno. Hned po skončení programu jsem navázal spolupráci s neziskovkou Moje Vize 0 a absolvoval stáž u Státního fondu dopravní infrastruktury. Nyní působím v pracovní skupině s úkolem snižovat počty nehod na silnicích a dál se věnuji našemu patníku i vývoji dalších preventivních zařízení pro automobilovou dopravu,“ popsal mladý inovátor.

K tomu Miloš spoluvlastní firmu na výrobu a prodej sójových svíček, doučuje na středních školách účetnictví a mentoruje o chlup mladší studenty se stejně ambiciózními projekty „pro lepší budoucnost“. „Doba jde neúprosně vpřed a já vidím, že čím mladší studenti, tím rychleji se učí novým věcem. A to jsou třeba jen o tři až čtyři roky mladší než já. Například umělá inteligence – také ji využívám, ale zatím jen na psaní textů a oni s ní dokáží tvořit fotky, videa a mnoho dalších neuvěřitelných věcí. Přistupují k výzvám jinak, přemýšlí jinak a je radost s nimi pracovat. Člověk se toho hodně naučí a hlavně – je to zábava!“ dodal vždy usměvavý student ekonomiky a managementu.